Oživit web není jednoduchý úkol. Internet dávno není jen o čistě textových stránkách, kde „život“ představovaly animované obrázky ve formátu GIF. Flashové animace rovněž nikoho ze židle nenadzvednou a přímá komunikace už zdaleka nespočívá pouze v chatech či komunikačních programech. Současnost a hlavně budoucnost bude patřit audiovizuální interakci.
Důkazem je rozmach relativně jednoduchých zařízení – webových kamer. Nízká cena a zvyšující se možnosti kvalitního připojení zapříčinily jejich masové rozšíření. Registrujeme tak nejen nástup videochatů či videokonferencí, ale kamera zprostředkovávající obrazový přenos se stává standardem na stránkách měst, portálů s tématikou výletů a dovolených, firemních prezentací, ale také na osobních webech. Na některé se půjdeme za chvíli podívat.
Jak to funguje?
Nejdříve si alespoň krátce řekněme, jak taková klasická webkamerka funguje. Pro většinu z vás nebudou následující řádky pravděpodobně ničím novým, přesto bych je nechtěl opomenout.
Samotné webové kamery jsou poměrně malé, často až futuristického vzezření. Podle způsobu připojení je můžeme rozdělit do dvou skupin: k počítači s příslušným softwarem, nebo profesionálnějším zapojením do sítě. Kamery mají nejvyšší rozlišení 640×480 obrazových bodů a maximální rychlost snímání 30 obrázků za vteřinu. Kvalitní internetové připojení na obou stranách spolu s vhodným typem kamery nám sice nabízí streamové video (před časem o něm na Lupě psal Michal Krsek), ale většina online kamer, o kterých budeme v tomto článku mluvit, pořizuje v nastaveném časovém intervalu fotografie (JPG), které jsou dále posílány přes FTP na server. Setkáme se tedy s kamerami, které snímají třeba jeden snímek za sekundu, ale také jeden za hodinu. V těchto případech pochopitelně není otázka připojení tak žhavá.
Existují další způsoby snímání. Kamera se například může sama zaktivovat, když zaregistruje pohyb. Zajímavá možnost se skrývá pod označením livescopes. V tomto případě můžete s obrazem dokonce sami manipulovat a zoomovat, omezuje vás jen časový limit, po jehož vypršení si může s kamerou hrát zase jiný návštěvník a vy se přiřadíte znovu na konec fronty čekatelů.
Specializované servery
Webové kamery rostou jako houby po dešti (pravda, stejně tak rychle mnohdy zanikají, když majitele přestanou bavit). Proto existují servery, které na ně sbírají odkazy a třídí je v katalozích. Bohatý výběr nabízí také některé české servery.
Naše první kroky povedou na server Webcams.cz, který je zaměřen speciálně na české online kamery. Podle statistiky jich nabízí přes dvě stovky. Špatně odkazující interaktivní mapa spolu s výčtem krajů nám výběr nelokalizuje, orientovat se musíme v abecedním seznamu nebo zkusit fulltextové vyhledávání. Samostatnou sekci mají privátní webkamery, díky nimž můžete k někomu nahlédnout až do… kuchyně.
Webkamery na celém světě sdružuje český katalog Worldlive.cz. Sbírá odkazy jen na venkovní kamery, do pokojíčku tak nikomu nenahlédnete. Kameru si lze vybrat podle typu zaměření či kontinentu na interaktivní mapě. Výběr usnadní i interaktivní mapa a hlasování s komentáři (ne)spokojených uživatelů.
Server se slibnou doménou Webkamery.cz zaujímá ve vyhledávači Google první místo, ale jen za zásluhy. Copyright hned prozradí, že web nebyl delší čas aktualizován a na počtu odkazovaných kamer je to znát, nehledě na jejich mizivou funkčnost. Překvapení naopak čeká na osobní stránce Ondřeje Hejdy, jehož databáze online kamer je vskutku obsáhlá, rozlišuje je i podle rychlosti načítání snímků. Rozcestníky na webkamery nalezneme také na portálech Caramba a Tiscali, kde však chybí větší kvantita. Databázi živých streamových videí nabízí portál Atlas.cz.
Pokud je vám Česká republika přece jen příliš malá, na své si přijdete na serverech Earthcam.com či Webcamworld.com s webkamerami po celém světě umístěnými na všemožných místech.
Města, vesnice, příroda
Jste-li lenošní vstát od práce na počítači, dojít k oknu a zjistit aktuální stav věcí (počasí, teplota, den, noc, …), nebo se chcete podívat na lokalitu zítřejšího výletu, webkamery jsou tím pravým pomocníkem. Skoro každé větší město už nabízí živý pohled na své náměstí. K jejich vyhledání jsou vhodné výše zmíněné servery, ale my si po některých webkamerách uděláme krátkou exkurzi.
Stejně jako si turisté v Praze neopomenou prohlédnout Pražský hrad, Karlův most či Staroměstské náměstí, zmíněné cíle jistě rádi navštíví také virtuální turisté – i na webu stojí za to. Online kamer je v českých městech nespočet, příkladem budiž panaromatický Český Krumlov nebo Náměstí republiky v Blansku, které nabízí nový snímek každých třicet vteřin.
Oblíbeným záběrem webových kamer je příroda. Během okamžiku můžete zjistit počasí u českých vod (Lipno, Nechranická přehrada) a hor (v tomto případě nalezneme několik specializovaných serverů se záběry z českých i zahraničních horských středisek: Lyžování.cz, Nalyže.cz nebo Holiday.info).
Doprava
Představte si, že třeba plánujete cestu neprůjezdnou Prahou a chcete zjistit nynější stav na českých silnicích. Pravidelné relace v rádiu jsou mimo doslech, a tak přichází příležitost pro webové kamery, nabízející aktuální pohled. Vydáte se po Nuselském mostě, nebo cestu naplánujete jinudy kvůli beznadějně vyhlížející dopravní zácpě?
Užitečné dopravní kamery v Praze naleznete na serveru Kamery.Praha-mesto.cz, bohužel pro lepší přehled by bylo třeba značně rozšířit nabídku a mnohdy i zlepšit kvalitu obrazových snímků. Potenciálně přínosný web Doprava.cz pouze přebírá kamery z jiných serverů, ty brněnské od sympatického projektu Dopravni-situace.cz, na kterém se záběry zobrazují po minutě. Je takřka jisté, že tento typ monitorovacích serverů může v budoucnu dojít v souvislosti s lepší dostupností Internetu velkého využití.
Podobné ambice mohou mít také stránky Infoway.cz a kamerový systém Ostravy, oba weby ale hřeší na úzkou kvantitativní nabídku.
To jsem já a můj…
Kromě toho, že nám kamery slouží k praktickým účelům, s těmi osobními se dá užít i legrace. Zvláště když ji volně zpřístupníte veřejnosti na webu a popustíte uzdu svým exhibicionistickým sklonům. Tyto privátní kamery většinou nemají stálou funkčnost; majitele po čase přestanou bavitn nebo nedisponuje stabilním technickým zázemím.
Přesto jich několik nalezneme. Už delší dobu je na Internetu Tinkova kamera, jež vysílá z obývacího pokoje v Pardubicích, webkameru Jiřího Vaněrka naleznete zde. Sledovat se nechal rovněž Marian Konečný z Brna, jenž se v záběrech střídá s obyvatelem zvířecí klícky. Pro všechny zmíněné kamery platí, že nevysílají nepřetržitě. Pokud zrovna nejsou online, nabízí na webu poslední aktualizovaný obrázek.
Neméně často nechávají majitelé natáčet své zvířecí mazlíčky, jako například slunící se želvy. Hojně jsou webkamery využívány v zoologických zahradách, třeba při narození mláďat. Původně lokální zpráva malého významu a dosahu se může díky internetové kameře stát značným popularizujícím prvkem. Záběry z webkamer nabízí třeba ZOO Praha, jakousi virtuální procházku s funkcí podobnou livescopes (viz výše) také zoologická zahrada v Brně. O kousek slávy na Internetu nepřijdou ani medvědi z kladenského výběhu.
Zajímavé kamery
Následující řádky budou patřit zajímavým a netradičním webkamerám. Začneme v Praze, u dvou kontroverzních staveb, které si v minulosti prošly mnohými problémy. Sazka Arena nenabízí jen poněkud nudný aktuální pohled, ale také historii stavby od prvního kamene. Webová kamera na stadionu pražské Sparty na Letné se obnovuje každou minutu, na shlédnutí fotbalového zápasu tedy nestačí. Zajímavostí je především archív s unikátní výměnou travnatého povrchu.
Už zmíněnou livescope webkameru naleznete u sídla společnosti Tiscali, další odkazy na webkamery tohoto typu jsou na stránkách Ondřeje Hejdy. Kontrolovat práci našich zákonodárců v Poslanecké sněmovně můžete v přímém přenose prostřednictvím programu RealAudio Player. To kamera umístěná přímo v ledničce milovníka piva zase kontroluje zásoby zlatavého moku (v tomto případě se nejedná o ledničku z parlamentní kantýny). Díky webkameře v bazilice ve Sv. Hostýně se můžete „zúčastnit“ mše.
Svobodu získáváme
Webové kamery stejně jako jiná média rozšiřují obzory, avšak v mnohem větším měřítku. Nepřikazují nám – na rozdíl od televize – co, kdy a jakým způsobem máme vidět (myslet), naopak získáváme možnost „být u toho“ – odkudkoliv a kdy si zamaneme. Online kamery bourají bariéry, stejně jako další vymoženosti Internetu.
Traduje se, že první webová kamera na světě byla namířena na kávovar a vyrobila ji lidská pohodlnost – účelem bylo zjistit, zda je konvice s kávou naplněná a případně si ušetřit cestu přes celou kancelář.
Další webkamery už měly širší záběr. Jejich historie na českém Internetu sahá do dubna roku 1998, kdy se v Praze konalo nepřetržité třídenní čtení textů Lawrence Ferlinghettiho. Většího zájmu širší veřejnosti se dočkali až Kristýna s Dominikem; přesněji řečeno pár čápa černého, který měl v rámci projektu Africká odysea zřízenou kameru v hnízdišti. Následovalo mnoho dalších podobných projektů a webkamery zažívaly boom.
Svobodu ztrácíme
Webové kamery pochopitelně slouží i k privátním a komerčním účelům. Jejich služeb je hojně využíváno v internetovém erotickém průmyslu, ale také ke zviditelnění známých osobností. Třeba zpěvačka Madonna měla webkameru umístěnou dokonce v koupelně a v inkriminovaných situacích na ni házela ručník. Před pár týdny si nainstaloval webovou kameru do svého pokoje Julián Záhorovský, „klučina“ ze SuperStar. Fanynky, právě přicházející z vyhledávačů, ale zklamu. Fungovala jen pár dní a zpěváka na ní nikdo neviděl.
Pravděpodobně nejslavnější webový experiment se v našich končinách uskutečnil v roce 2000 a objektem byl známý reportér Reflexu Jiří X. Doležal. Dvě webkamery prostřednictvím serveru Nekoukat.cz měsíc přenášely život kontroverzního novináře v jeho pražské garsonce. Na tehdejší dobu byla zaznamenána solidní návštěvnost, téměř 30 tisíc unikátních přístupů. Skutek Jiřího X. Doležala rozdělil veřejnost na dva tábory. Ta hlasitější varovala před voyeurismem a zneužíváním Internetu v neprospěch svobody. „Absolutní ztráta soukromí nás ve světě moderních technologií čeká všechny – já se to pouze rozhodl vyzkoušet dřív než ostatní,“ komentoval to tehdy Jiří X. Doležal.
Právě nyní, od 22. února do 11. března, probíhá v pražské Galerii v Jelení na podobné téma výstava fotografa Pavla Kopřivy. Můžeme se na ní setkat se 150 (miniaturními) obrazy událostí, jež zachytily webové kamery. Autor vyzývá k přemýšlení nad technickými výdobytky, které ovlivňují vnímání času, prostoru a skutečnosti.
Vidět a být viděn
Audiovizuální přenosy na Internetu mají budoucnost a jistě naleznou široké uplatnění. Zatím ale většina kamer na webu plní spíše interesantní úlohu. Nenabízí přímé video, ale obnovující se fotografie, navíc často v nespolehlivé kvalitě. Přesto představa, že můžeme vidět a být viděni takřka na všech místech světa, je pro vynalézavého člověka lákavá. Vyzkoušet si tento pocit můžete levně a snadno také. Návod na jednoduché zprovoznění webové kamery sepsal Jiří Macich ml.
Na závěr mi zbývá splnit závazek z titulku článku. Můžete se pokochat pohledem z vesmíru, ale webovou kameru svého souseda vám bohužel nenabídnu; ze strachu před publikací ji raději zrušil. Prý čte Lupu jeho žena…