Webové kancelářské aplikace: od experimentů ke klíčovým službám

4. 7. 2012
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Když se dnes řekne webový kancelářský balík, vybaví se Google Docs, možná ještě Office Web Apps. Co ovšem bylo před nimi? Jak obě služby dospěly do své nynější podoby a kam je Google a Microsoft dál směrují?

Zraky širší internetové veřejnosti se k webovým aplikacím, které zastávají funkci klasického kancelářského softwaru v čele s textovým editorem nebo tabulkovým kalkulátorem, začaly upírat počátkem tohoto století. Tehdy mnohým učaroval start-up jménem Writely. Šlo o textový editor, který běžel ve webovém prohlížeči a ukládal data do svého internetového úložiště. Dnes bychom řekli do cloudu.

Přestože nešlo o první službu svého typu, nadšení z tohoto startupu bylo poměrně velké a oprávněné. Writely byla na svou dobu velmi vydařená služba. Respektovaná odborná média jí věštila světlou budoucnost a přisuzovala jí nebo jejímu konceptu důležitou roli ve vývoji na trhu kancelářských řešení v příštích letech. Pearl Harbor pro Microsoft nebo zabiják Wordu, takové nálepky služba Writely dostávala.

V březnu roku 2006 přišlo to, co se dalo očekávat. Službu Writely koupil Google. Komentátoři, analytici a glosátoři v tu chvíli psali a mluvili o nadcházející válce mezi desktopovým kancelářským softwarem reprezentovaným zejména hojně rozšířenou sadou Office na jedné straně a webovými kancelářskými aplikacemi na straně druhé. Jejich tahounem se měl stát právě Google, ale o své místo na slunci bojovali a dodnes bojují i další hráči.

Technickým garantem seriálu je společnost Microsoft

V roce 2005 spustila svůj online textový editor také společnost AdventNet. Dnes se tato americká firma jmenuje Zoho Corporation a provozuje robustní balík Zoho Office Suite, který cílí zejména na firemní klientelu. To je příklad jednoho z mála hráčů, který se prodral na výsluní a dokázal si najít místo na trhu. Jiné pokusy skončily v zapomnění (jako třeba webový textový editor Ajax Writer), další byly pohlceny větší rybou v internetovém rybníku (například tabulkový editor iRows). 

Ajax Writer – dobový screenshot z roku 2006.

Kolem roku 2005 byly první online kancelářské nástroje často dosti obskurní záležitostí. Situace na poli prohlížečů byla jiná a některé dnes běžné webové technologie ještě nebyly ani v plenkách. Některé služby proto nevyužívaly webové technologie, ale kompletně je poháněl Flash nebo Java. Jiné zase fungovaly jen v konkrétním prohlížeči a ostatními nebyly kompatibilní.

Zrod a vývoj Google Docs, příchod Google Apps

Google neponechal Writely v původní podobě dlouho. Hned asi šest měsíců po dokončení akvizice značku Writely zahodil a na jejích základech spustil vlastní službu Google Docs & Spreadsheets. Jak jistě víte, název služby byl později zkrácen na Google Docs, což je jméno, které webový kancelářský balíček Googlu používá dodnes.

Google Docs & Spreadsheets byla prapůvodně kombinace webové textového editoru založeného na Writely a vlastního pokusu Googlu o webový tabulkový editor. Google ještě v závěru roku 2006 posílil a koupil izraelský start-up iRows, tedy webový tabulkový editor. Od té doby kontinuálně pokračuje ve vývoji své webové kancelářské sady a v jejím propojování s dalšími klíčovými službami včetně samotného vyhledávače Google nebo e-mailové služby Gmail.

Google Docs  – dobový screnshot z roku 2006.

Už v roce 2007 dospěl Google k závěru, že je na čase webové kancelářské aplikace nabídnout jako ucelený balíček, a to i firemním zákazníkům. Revidoval svou službu Google Apps a spustil jí víceméně v podobě, ve které ji známe dnes. Tedy se službami Gmail, Google Docs nebo Google Calendar, které mohou zájemci zdarma provozovat na vlastní doméně.

Pro firmy připravil verzi s větší úložnou kapacitou pro data, bez reklamy a s plnohodnotnou technickou podporou. V této podobě vlastně Google Apps běží dodnes, jen se obměnilo složení spíše okrajových součástí balíčků a přibyl dynamický program zpoplatnění, kdy firmy mohou platit namísto vyšší paušální platby jen drobný poplatek za každého uživatele, což je pro menší firmy a jednotlivce výhodnější varianta.

Pro koncové uživatele ale Google dál provozuje jednotlivé služby z balíku zdarma a na sobě nezávisle, byť mohou volitelně spolupracovat, aniž by je nutně uživatel musel mít jako ucelený balíček na vlastní doméně. Později Google i jim nabídl možnost u samostatných služeb za příplatek navýšit prostor pro data.

V roce 2007 po české verzi Google Docs přišla i česká lokalizace celého balíčku Google Apps. V témže roce se v Google Docs objevila i podpora tvorby grafů a k textovému editoru a tabulkovému editoru přibyla třetí aplikace do party: webový prohlížeč a editor prezentací. Přišla také mobilní verze webových aplikací, ovšem tehdy jen s možností prohlížet uložené soubory.

Přesto analytická společnost Compete už na konci roku 2007 označila službu Google Docs za lídra mezi webovými kancelářskými aplikacemi. Úspěch to ale nebyl kdovíjaký, protože kromě v té době poměrně divoce se rozvíjejících kancelářských aplikací pod značkou Zoho nebyla na trhu vážnější konkurence. To nejlepší, co bylo na trhu, skoupil Google a zbytek začal odpadat.

Google díky síle své značky přitáhl pozornost ke své službě Google Docs (a Google Apps) a menší hráči se začali potýkat jak s odlivem uživatelů, tak s opatrným přístupem potenciálních investorů, kteří se nechtěli plést Googlu pod nohy. Mnoho služeb tedy zaniklo. Faktem je, že většina z nich nepřicházela s ničím novým nebo originálním, takže došlo jen k přirozené konsolidaci trhu. Darwinova teorie aplikovaná na webové kancelářské aplikace.

Služba Google Docs se v následujících letech dál rozvíjela. Bylo zřejmé, že je pro americký internetový kolos klíčová, protože práci na jejím rozvoji věnoval značné finanční i personální zdroje. Nové funkce a nová vylepšení tak přicházela takřka každý měsíc, což víceméně platí dodnes. Stejnou strategii Google uplatňuje na Gmail a další své služby: žádné velkolepé spouštění nových verzí, ale malé evoluční krůčky.

Během let se rozšiřovala nabídka aplikací a nástrojů v sadě Google Docs. V roce 2007 přibyla možnost vytvářet elektronické dotazníky, u nichž tabulkový editor z výbavy Google Docs vlastně plnil roli databáze, protože zaznamenané výsledky se ukládaly do tabulky, kde s nimi bylo možné dále pracovat včetně možnosti generovat grafy.

Vedle rozšiřování nabídky aplikací a funkcí v Google Docs pokračoval i rozvoj ostatních služeb, resp. webových aplikací v Google Apps. V roce 2008 se k nim přidala služba Google Sites, která později byla zpřístupněna i jako samostatná služba mimo balíček Google Apps. Google novinku v sadě Google Apps prezentoval jako náhradu do té doby poskytované služby Google Page Creator pro jednoduchou tvorbu webových stránek, kterou firma později z balíčku vyřadila a zrušila.

V praxi ale Google Sites není a nikdy nebyla zrovna ideální službou pro generování webových prezentací, za které by se firmy nebo živnostníci nemuseli stydět. Důvodem je především slabá kvalita šablon a jen malé možnosti úpravy vzhledu stránek. Pokud si firma chce vytvořit jednoduchý web, má jiné a zajímavější možnosti.

Google Sites trpí nedostatkem kvalitních šablon, takže se příliš nehodí k realizaci firemní prezentace. Pro vytvoření stránky pro interní potřeby firmy ale může být ideálním nástrojem.

Třeba původem česká služba Webnode nabízí podstatně vydařenější šablony šité na míru konkrétním oborům podnikání. (mimochodem: není vůbec žádný problém Google Apps a Webnode provozovat na jedné doméně). Služba Google Sites se uchytila spíše jako intranetové řešení pro sdílení informací uvnitř firmy, k čemuž notně domohla její wiki-funkcionalita.

Webnode nabízí podnikatelům pro jejich webové prezentace šablony ušité na míru jejich podnikatelskému oboru.

Zpět však ke Google Docs. V roce 2009 nastal vcelku zásadní zlom, když Google přestal bojkotovat souborový formát Office Open XML, který již druhým rokem používali uživatelé kancelářské sady Office 2007. Google se ale od počátku přikláněl na stranu kritiků otevřeného formátu Microsoftu a vystupoval proti jeho standardizaci. Podporoval konkurenční OpenDocumentFormat (ODF). Nakonec však ustoupil tlaku uživatelů a přece jen standardizovaný formát začal podporovat.

V roce 2010 přibyl vektorový editor kreseb coby rovnocenný partner textového a tabulkového editoru a nástroje pro tvorbu a prohlížení prezentací. Dříve byla podpora vektorových kreseb jen jednou z funkcí textového editoru. Ve stejném roce dostala služba Google Docs separátní úložiště, kam si uživatelé mohli ukládat libovolný typ souborů. Vlastně šlo o předzvěst dnešní služby Google Drive.

Adobe hlavou zeď neprorazilo, Zoho změnilo orientaci

Jednou z mála firem, které v oblasti online kancelářských nástrojů vyzvala notně rozjetý Google na souboj, byla společnost Adobe. Ta v roce 2009 představila vlastní online kancelářskou sadu Acrobat.com prezentovanou jako přímou konkurenci pro Google Docs. Obsahovala všechny tři složky typické pro kancelářské sady: textový editor, tabulkový kalkulátor a nástroj pro práci s prezentacemi.

Adobe vsadilo na svůj Flash, takže v jeho případě nelze hovořit o webových aplikacích. Firma měla se službou velké plány. Chtěla ji nabízet jak koncovým uživatelům zdarma, tak za poplatek firmám. Jenže Adobe se svým konceptem velký zájem uživatelů nevzbudila. Dnes Acrobat.com soustředí nástroje pro online práci s PDF dokumenty doplňující desktopový software Adobe Acrobat pro profesionální využití PDF.

Acrobat.com již není konkurencí pro Google Docs. Uživatelé zde naleznou nejrůznější nástroje pro práci s PDF.

Naopak službám společnosti AdventNet, která v roce 2005 začínala s online textovým editorem Zoho Writer, růst ve stínu Google Docs nijak nebránil v rozpuku. Z firmy AdventNet je dnes Zoho Corporation poskytující pod značkou Zoho robustní balík několika desítek webových aplikací. Už se neorientuje na řadové uživatele, ale oslovuje hlavně firmy.

Těm nabízí všechno možné od webového provedení základních kancelářských aplikací přes CRM po komunikační a kooperační řešení. Zoho Corporation nechce působit jako přímý konkurent Googlu a Microsoftu, resp. Google Apps a Office. Firma si našla cestu k symbióze s těmito produkty. Její webové aplikace lze používat v rámci Google Apps díky tomu, že už před lety Google otevřel svůj balíček i dodavatelům dalších nástrojů, které si uživatelé mohou pronajímat a nakupovat.

Zoho Corporation nabízí zejména firmám přehršel webových aplikací kompatibilních s řešeními Googlu i Microsoftu.

Pro firmy, které lpí na řešeních od Microsoftu, pak Zoho Corporation nabízí propojení svých služeb s produkty SharePoint a Office. Je tak velice flexibilní a nesnaží se prorazit zeď hlavou, jako to zkoušela společnost Adobe, která dodnes musí mít pořádnou bouli na čele. Zoho Corporation tak umí firmám nabídnout jak komplexní vlastní řešení, tak rozšíření jimi preferovaného řešení. Ať je to webově a cloudově orientovaná sada Google Apps, nebo klasická desktopová sada Office.

Jak na nástup Google Docs a jeho souputníků zareagoval Microsoft? A kdy cloudová řešení úplně nahradí desktopový software? Druhý díl pojednání o historii webových kancelářských aplikací přineseme příští týden.

Dáváte přednost webovým kancelářským aplikacím nebo desktopovým kancelářským aplikacím?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).