Před zhruba dvěma roky to bylo Yahoo, které jako jedna z prvních velkých internetových společnosti začala podporovat Do Not Track (DNT) technologii. Proto je obzvlášť nepříjemné, že je to také Yahoo, které jako první oznámilo ukončení podpory.
Do Not Track umožňuje uživatelům prostřednictvím svého prohlížeče předávat webovým stránkám informaci, že si nepřejí být stopováni. Zda aplikace jejich přání uposlechne, je ovšem čistě na dobré vůli jejích provozovatelů.
Yahoo svůj krok zdůvodňuje absencí jednoho standardu, který by byl efektivní, snadno použitelný a široce přijatý technologickým průmyslem. Už nezmiňuje to, že Yahoo je zapojené v aktivitě DAA - ta se chystá přijít s novým řešením, které by mělo umožnit uživatelům vyhnout se shromažďování informací o nich.
Yahoo DNT opouští paradoxně ve chvíli, kdy tuto iniciativu konečně začal podporovat Bílý dům i americká FTC (Federal Trade Commission). Zjevně ani to ale není dostatečným důvodem k tomu, aby boj o ovládnutí uživatelských dat získal jasného vítěze. A nutno dodat, že bez podpory v podobě jasné legislativy a kontroly stejně nikdy nebude fungovat.
Souvislosti:
Jsme sledování ze všech stran
Realita je taková, že jenom ve výše zmíněném systému od DAA je k nalezení 115 amerických společností, které s pomocí cookies (ale i dalších způsobů identifikace) sledují uživatele a vedou si o nich záznamy.
Pokud patříte mezi časté uživatele amerických webů a do systému DAA nahlédnete, zcela určitě zjistíte, že váš prohlížeč je v databázích několika desítek společností. A samozřejmě možná až stovek dalších, které nemají zájem se podobných aktivit účastnit.
Poměrně čerstvá zpráva Bílého domu věnující se soukromí, shromažďování informací a velkým datům konstatuje, že cookies jsou masově používány ke sledování lidí a shromažďování informací, ale případná absence cookies či znemožnění jejich využívání nikam nevede. Existuje totiž dostatek dalších technologií, které je umí velmi spolehlivě nahradit.
TIP: Na www.google.ca/settings/ads se můžete podívat, co si o vás Google myslí z hlediska cílení reklamy, případně můžete automaticky zjištěné vlastnosti napravit. Podobně je to možné na choice.microsoft.com/en/opt-out pro Microsoft.
Bílý dům přitom navrhuje, aby došlo k vytvoření „profilů ochrany osobních údajů“, které by měli pod kontrolou sami uživatele a s jejich pomocí by mohli určovat, zda si přejí dávat své údaje k dispozici či ne. Návrh jako obvykle končí pouze u toho, že by vše záleželo na dobré vůli internetových společností a na tom, zda by požadavky uživatelů respektovaly.
Nejde o nic jiného než o peníze
Dobře míněná snaha na jedné straně, peníze na straně druhé. Právě o ty samozřejmě jde, protože cílem sledování a shromažďování dat je to, aby bylo možné uživatelům lépe dodávat reklamu.
Aby bylo možné cílit na návštěvníka e-shopu ještě dlouho poté, co ho opustil, a pohybuje se na Google či Facebooku. Aby bylo možné lidem se zájmem o určité zboží nabízet v reklamách zboží související. Aby bylo možné identifikovat někoho, kdo se vrátil na určitou stránku, a upravit podle toho nabídku či ceny. To vše bez nutnosti přihlášení uživatele.
Na jedné straně tak protestujeme proti masivnímu šmírování ze strany NSA a dalších tajných služeb, ale na straně druhé ochotně poskytujeme své informace stovkám či tisícům internetových firem. Některým vědomě, dalším nevědomě. A ty budou informace o nás nejenom využívat pro své účely, ale také je prodávat dalším firmám.
