Ilustrace: Nenad Vitas
Informaci o postihu snoubenky čínského aktivisty za lidská práva přinesla BBC. Strohý komentář týkající se podněcování zničení japonského pavilonu na výstavě Expo, zveřejněný v půli října, znamená pro jeho autorku rok vzdělávání se v pracovním táboře. Autorka tweetu se se svým vtipem trefila zrovna do období napjatých vztahů s Japonskem. Mladí Číňané tehdy veřejně ničili japonské zboží, načež se nejenom jim veřejně (na Twitteru) vysmála paní Chengová radou, pokud chtějí být vidět, ať jdou rovnou rozbít zmíněnou expozici Japonska na světové výstavě v Šanghaji. Po deseti dnech byla paní zadržena za rušení veřejného pořádku a poté odeslána do pracovního tábora. Podle snoubence začala svůj pobyt hladovkou, vedení pracovního tábora tuto informaci BBC samozřejmě nepotvrdilo, se zahraničními médii nekomunikuje. Další z čínských uživatelů Twitteru se domnívá, že by si odsouzená zasloužila zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Několik slov ji stálo rok svobody.
Zdá se, že v Číně berou sociální média vážně, o jejich monitorování ani nemluvě. Proč by také jinak blokovali a zakazovali Twitter, že? Zápis do knihy rekordů by si uživatelka Twitteru jistě zasloužila, ale pravdou je, že tweet by pravděpodobně pouhou záminkou k zatčení. Jde totiž o bojovnici za lidská práva, což je v Číně vždy o ústa a o zatčení. A pokud navíc podepíšete nějakou petici, máte o převýchovu v lágru postaráno. Někdy je dobré uvědomit si, že svoboda slova (samozřejmě regulovaná příslušnými zákony) je fajn věc. Rok v pracovním táboře na převýchově za pár slov na Twitteru může znít jako příběh ze zlého snu. Zkuste si ale představit, že by Twitter a vůbec všechny sociální sítě fungovaly i před sametovou revolucí, nebo že by revoluce (tedy změna režimu) dodnes neproběhla. Bezpečnostní složky by měly velmi snadné sledování disidentů a zcela určitě by je i trestaly za několik slov zveřejněných na Internetu. Policie by nemusela najít u někoho doma protistátní materiály, k zatčení by stačil jeden tweet.
Z tohoto pohledu se dá stíhání a odsouzení kvůli jednomu tweetu pochopit. Číňané se prostě svobodně vyjádří a je jedno, jakým způsobem, či technologií. Mohou tisknout nelegální časopis, psát vzkazy na zeď nebo tweetovat. Jednoznačně nejjednodušší (i přes blokování) je napsat na Twitter. Režim si vždy najde způsob, jak s nepohodlnými lidmi zatočit. Předpokládám, že do médií pronikají podobné příběhy z nesvobodných zemí jenom zřídka, že se ve skutečnosti takových případů najde daleko víc. Je vidět, že Internet a sociální sítě mohou nejenom pomoci v politické agitaci, ale také způsobit pěknou polízanici. A právě to z nich dělá důležitý prostor.
ČLÁNKY DO MAILU