Předpokládejme, že žijete v panelovém nebo činžovním domě se sdruženou televizní anténou (STA). Už v úvodním článku o set-top-boxech jste se dočetli, že většina domovních rozvodů je nastavena tak, že kromě pásma pro analogové vysílání všechna ostatní filtrují
. Varování jste ale nedbali – na dohadování změn s ostatními nájemníky nebo správcem rozvodu jste beztak neměli čas ani chuť – a digitální přijímač jste si přinesli domů na vyzkoušení. „Třeba to vyjde“, proletělo vám možná hlavou při cestě s krabicí. Nevyšlo to a set-top-box po zapojení vaší analogové sdružené antény nic nenaladil? Pak přišel čas dalšího řešení. Pokud nebydlíte od vysílače několik desítek kilometrů, bude jím pro vás pokojová anténa.
Cena pokojové antény se dnes pohybuje okolo 400 až 600 korun, rozměry její síťky představují zhruba čtverec o straně 30 centimetrů a teleskopické pruty jí můžete vysunout až do délky jednoho metru. Stručné představení z ní jistě nedělá estetického společníka do obývacího pokoje, po kterém by toužila každá hospodyňka. Po instalaci na nějaké vhodné místo, nejlépe nahoru na skříň, se ale časem v bytě ztratí. Anténa většinou nemívá dlouhý anténní a síťový kabel, budete proto nejspíš muset jejich vedení sami prodloužit kabely delšími. Po zapojení pokojové antény do set-top-boxu a jeho připojení k televizi by už ladění v místě vašeho bydliště mohlo být o poznání úspěšnější. Přístroji by teď nic nemělo bránit v tom, aby naladil všechny dostupné multiplexy. Dejte si jen pozor, že anténa se síťovým přívodem (aktivní) musí být pro příjem signálu zapnuta, a ta bez kabelu do elektřiny ocení alespoň napájení 5 V ze set-top-boxu.
Digitální příjem mám, ale co když chci i analogový?
Další odstavce budou rozebírat jeden konkrétní případ: propojení set-top-boxu, televize, videa, satelitu a dvou různých antén. Vynasnaží se být návodem, ve kterém si každý najde vše potřebné pro konfiguraci domácí elektroniky.
Tento text, ale i řada dalších na serveru DigiZone.cz, obsahuje zmínky o kabelech. Kromě síťových přípojek, které zná asi opravdu každý, je to rovněž běžný kabel anténní a někomu méně známý SCART. Nově příchozím zájemcům o set-top-boxy je představuje následující obrázek. Anténní kabel (vpravo) má koncovky kulaté a s různým zakončením, SCART je široký, hranatý, po jedné straně zkosený a na obou koncích stejný. Přes dvě desítky nožiček SCARTu se přenáší zvukové i obrazové informace, přičemž video hned ve dvou variantách (RGB, CVBS). Pozor na některé levnější kabely, které mají propojeny jen určité kontakty – s nimi byste si nemohli přepínat obraz set-top-boxu například na RGB.
Vraťme se zpět do bytu se sdruženou anténou, kde opadla první vlna nadšení ze zprovoznění set-top-boxu. V pokoji je nyní propojena vnitřní anténa, digitální přijímač a televize. Divácký požitek z programů je dobrý, ale vždy před jeho začátkem musí člověk zapnout tři věci (anténa není pasivní). Kdyby pustil jen samotnou televizi, ničeho by se nedočkal, a ani pokojová anténa by mu nepomohla, protože na analogový příjem má mnohem větší nároky – nejlépe přímou viditelnost vysílače. Čekají tu navíc přístroje z předchozího analogového zapojení: video a satelit. Nabízené řešení přijímá na milost původní anténu ze sdruženého rozvodu a v dané konfiguraci je poměrně elegantní.
Kabel ze sdružené antény se přivede do videorekordéru, konektor má označení RF IN nebo Antenna In. Výstupem RF OUT / Antenna Out se přenáší signál dále do analogového satelitu. Obdobným způsobem se propojí satelit s televizí, která měla dosud zaplněn jen SCART přivedený ze set-top-boxu. Nyní je možnost sledování televize dvojí: se zapnutým digitálním přijímačem a pokojovou anténou, a nebo bez nich – klasicky analogově. Na video se dá nahrávat z televize, aby šel zaznamenávat i satelit, musel by anténní kabel vést nejprve do něho – do videa až pak. Má-li rekordér volný SCART a set-top-box disponuje dvěma těmito konektory (jeden pro TV), je dobré propojit také video s digitálním přijímačem. Potom není problém nahrávat i z něj a nastavovat údaje pořadů DVB-T určených k záznamu pomocí možnosti časovače. Přišel-li někomu výklad o zapojení nejasný, ocení nejspíš tyto obrázky zadních panelů jednotlivých spotřebičů:
set-top-box:
Set-top-box a stará televize nebo analogová karta do PC
Uvedené postřehy a návod vycházely z jednoho základního předpokladu: televizor v domácnosti má kromě anténního vstupu také konektor SCART. Co když se k němu dá ale připojit jenom anténa? Poradí si s tím dnešní set-top-boxy?
Video si je možné připojit k televizi zpravidla dvěma způsoby: vysokofrekvenční anténní cestou, kdy se signál ve videu moduluje na nosnou vlnu, kterou musí na druhé straně televize odstranit, a cestou nízkofrekvenční, tzv. A/V, k níž slouží propojení přes SCART. V prvním případě musí divák naladit video na určitém televizním kanálu a pracovat tak s ním. Pro přepnutí na nízkofrekvenční A/V vstup není žádné ladění potřeba a stačí k tomu jediné tlačítko na dálkovém ovladači televize.
Set-top-boxy mají tyto dva typy výstupů také, ale zároveň i jeden nedostatek. Anténní signál skrz digitální přijímač sice projde, na výstupu se však nijak neobohatí. Program, který set-top-box dekódoval z některého multiplexu, se tak nestane součástí obsahu dalšího anténního kabelu. Prakticky řečeno: přijímač se nedá naladit na určitém kanále a je pro televize mající jen anténní zdířku nedostupný. Alespoň v případě modelů nejlevnější třídy, které jsme zatím měli možnost zkusit. Řešením je v takovém případě asi jedině nová televize už se SCARTem.
Podobné problémy mohou nastat i případě, když se někdo snaží připojit si anténní výstup ze set-top-boxu do analogové televizní karty pro PC. Ani na počítači nic nenaladí. Některé přijímače mají ale navíc také výstup kompozitního videa, který má na druhé straně řada počítačových karet pro příjem analogové televize jako další možnost vstupu. V tomto případě si tedy stačí jen správně přepnout vstupní signál v softwaru na PC.
Shrnutí
Problémy se set-top-boxem a jeho zapojením mohou očekávat zejména dvě skupiny lidí: majitelé televizorů bez zdířky SCART a nájemníci s rozvody STA. Zatímco první skupina bude muset investovat alespoň 2000 korun do nového televizoru, druhá vystačí s pětisetkorunou na nákup pokojové antény. Ty nejméně šťastné, kteří spadají do obou skupin, by dnes včetně ceny digitálního přijímače stál přechod na digitální vysílání minimálně pět tisíc korun, což není málo.
Set-top-box se může bez obtíží stát součástí domácností, které už jsou i tak hustě osídleny televizní technikou. Jedinou podmínkou je dostatek kabelů a vstupů pro ně, případně trocha zapojovací nápaditosti.
Foto: Autor
