Zavináč 2001: Mírný pokrok v mezích zákona

Atmosféra je formální až uznalá. Po nábřeží přicházejí účastníci slavnostního vyhlášení Zavináče 2001 ozdobeni svými manželkami – i když vzhledem k věku většiny z nich by se jistě dalo polemizovat, zda lze manželku ještě považovat za ozdobu – a spořádaně se stavějí do fronty, aby si v šatně mohli odložit kabáty. Venku je zima. Klub Lávka, kde se z mně nejasného důvodu koná většina „internetově-společenských“ akcí, už dávno není, co býval. Ty tam jsou přeplněné sály, zahradní diskotéka a rybí speciality na grilu. Většina původních návštěvníků se přesunula do relativně nových a nedalekých Karlových lázní. Na Lávce tak již večer potkáte spíše děvy lehčích mravů. Kouzlo a atmosféra devadesátých let zmizely.

V duchu jsem si přicházející manažery rozdělil do dvou kategorií. Postarší a „vyjedení“ padesátníci – zřejmě ředitelé kamenných firem řídících se tradičními ekonomickými pravidly – oděni převážně do pytlovinových obleků z kolekce ČSSD a mladí, agresivně vyhlížející manažeři tuzemských dot-comů, kteří se sice žádným ziskem pochlubit nemohou, ale o to dražší mají obleky. Rozpoznávacím znamením druhé skupiny návštěvníků jsou modré „manažerské“ košile, které ti, postrádající dobrý vkus nebo přítelkyni, neváhali kreativně doplnit žlutou kravatou. Věkový průměr je tak vysoký, že většina účastníků musela Internet používat deset let před mým narozením.

Stojím na schodech vedle pohledné tmavovlásky s červeným boa připomínajícím šantánovou tanečnici, odkud dobře můžu sledovat kreace Jaroslava Duška, moderátora a v mých očích rovněž jediného důvodu, díky němuž měla návštěva slavnostního večera smysl. Dušek do jeho formální koncepce také příliš nezapadá – s mikrofonem na hokejce a v kostkovaném saku zcela opanoval jeviště. Většina jeho vystoupení je čirá improvizace, což překvapivě neubírá na jejich kvalitě. V následujících dvou hodinách se mu povede vyděsit nebo uvést do rozpaků většinu lidí, kteří vstoupí na pódium. Nemá žádné předpřipravené dialogy, výborně pracuje s vnějšími podněty.

Samotné udílení cen trochu připomíná slavnou Stranu mírného pokroku v mezích zákona Jaroslava Haška, tj. změny oproti loňsku se konají, ale není jich tolik, aby v lehce obstarožním publiku (které svým věkem příliš nekopíruje poměry na českém Internetu a z větší části jej tvoří zasloužilí matadoři českého IT byznysu) někoho skolil infarkt. Vlastně ani nevím, zda byl pro takový případ přítomen lékař. Kdo byl ovšem přítomen zcela určitě, byl ministr ničeho Karel Březina, jenž předával cenu za nejlepší internetový portál. Důvod jeho přítomnosti mi zůstává utajen, protože pro český Internet nikdy NIC neudělal. Sprostá poznámka vedle mne stojícího Ondřeje Neffa nasvědčovala tomu, že toto rozčarování nesdílím sám.

• Cenu za Nejlepší web firmy nebo instituce získala Justice.cz (nominováni byli ještě Ministerstvo vnitra ČR a Škoda Auto).
• Cenu za Nejlepší wapovou stránku získaly Jízdní řády (nominováni byli ještě Click a iDNES).
• Cenu za Nejlepšího webového designéra získala Míša Suchá (nominováni byli ještě Adam Hauner a Tomáš Moščák).
• Cenu za Nejlepší e-obchod získala Vltava (nominováni byli ještě Bílé zboží a Obchodní dům).
• Cenu za Nejlepší zábavní server získal Kompost (nominováni byli ještě Flashfun a Novinky).
• Cenu za Nejlepší internetovou službu získala eBanka (nominováni byli ještě Justice.cz a Mapy Atlasu).
• Cenu za Nejlepšího internetového podnikatele získal Marek Antoš (nominováni byli ještě Jiří Hlavenka a Ivo Lukačovič).
• Cenu za Nejlepší zpravodajský web získal iDNES (nominováni byli ještě České noviny a Lupa).
• Cenu za Nejlepšího internetového novináře získal Ladislav Zajíček (nominováni byli ještě Miloš Čermák a Jiří Peterka).
• Cenu za Nejlepší internetový portál získalo Centrum (nominováni byli ještě Atlas a Seznam).

Komentování jednotlivých kategorií nemá smysl – jednalo by se o mlácení prázdné slámy, neb se plně ztotožňuji ze závěry článku Zavináč 2001 zůstává konzervativním Martina Kopty.

Osobností roku se stal (po kolikáté již?) Ondřej Neff a jeho imatrikulace byla jedním z nejvtipnějších momentů večera. Dušek si pohotově všiml nápadné podoby mezi jmény Neff a Gott, čehož náležitě využil, aby uvedl oběť do rozpaků. Neff neměl příliš na vybranou a proto sklesle reagoval: „Budou o mně říkat, že jsem zombie.“ „A kdo to bude říkat?“ nenechal rybu z háčku uniknout Dušek. „Všichni,“ dodal poněkud rezignovaně Neff. „No. když to říkají všichni, tak to asi bude pravda,“ zakončil elegantně Dušek. V podobném duchu se nesl celý ceremoniál. Většina dekorovaných nedokázala s Duškem držet tempo a odcházeli decentně zesměšněni, jiní – v sebeobraně před moderátorem – raději neříkali nic.

Pikantním okamžikem bylo v tomto ohledu vyhlášení nejlepšího e-obchodu. Než stačil již našlápnutý Jiří Hlavenka cokoli udělat, vřítil se při slově „Vltava“ na pódium Robert Nebřenský ze stejnojmenné hudební skupiny hrající „k tanci a poslechu“ se slovy: „My jsme obyčejní kluci z vesnice a teď taková radost.“ Hlavenka se mírně zarazil, Dušek jen řekl, že rychlejší vyhrává a nerušeně se zeptal Nebřenského, jak s cenou hodlají naložit, načež se dozvěděl, že záleží na tom, zda to budou peníze nebo maso. „Pan Hlavenka lačně vyčkává pod pódiem,“ poznamenal po chvíli Dušek směrem ke stále ještě našlápnutému Hlavenkovi. „Tak si pojďte v tichosti převzít cenu,“ dodal a oběti se viditelně ulevilo.

Závěr celého slavnostního večera se nesl ve znamení blížícího se začátku zápasu Česká republika-Rusko (který je v okamžiku dokončení tohoto článku z české strany již úspěšně prohraný) a hlasité výkřiky z přilehlého sálu nasvědčovaly, že nemálo lidí se rozhodlo namísto udílení Zavináčů 2001 „nažhavit“ sledováním utkání Bělorusko-Švédsko. Se zvyšujícím se skóre na straně Běloruska se kolem velkoplošné obrazovky „první pomoci“ shromáždilo značné množství diváků, kteří se nezávisle na zařazení do jedné ze dvou manažerských kategorií začali věnovat důkladnému zpracovávání přichystaných chlebíčků nebo jednohubek.

Nejvtipnější okamžik celého večera nemá na svém kontě překvapivě Dušek, ale Petr Kuneš ze společnosti II. EPIC Holding, který se zúčastnil SMS soutěže v podobě odpovědi na otázku: „Jak nejlépe vydělat na Internetu?“ Jeho zpráva zněla: „Prodat internetový portál.“ Málokdo si však uvědomil, že II. EPIC Holding je investorem internetového portálu Atlas, takže se vtip do značné míry minul účinkem. Jinak byl Zavináč 2001 velmi stereotypní záležitostí, ze které plyne následující poučení: existuje Akademie českého Internetu, složená ze zasloužilých celebrit, s nichž většina má o dění na webu NULOVÉ povědomí, zato však spolu chodí do hospody a jako výraz vzájemného uznání si jednou ročně spravedlivě rozdělí cena. Není to fajn? Máte pravdu. Není.

Ironická poznámka pod čarou:

Za vrchol lidského pokrytectví považuji udělení ceny za Nejlepšího internetového novináře Ladislavu Zajíčkovi. Když ještě Zajíček psával své pravidelné komentáře na Lupu, nemálo členů Akademie českého Internetu mi říkalo: „Ten Zajíček. Fuj! Jak to můžete vůbec vydávat, vždyť si tím kazíte dobrou pověst. Neděláte dobře.“ Jakmile Zajíček zemřel, všichni najednou obrátili: „No jo. Láďa Zajíček, to byl pane kabrňák. internetový novinář s vlastním názorem. na jeho článcích jsem vyrůstal. chodili jsme spolu do hospody [ačkoli Zajíček byl abstinent].“ Souhlasím, že Zajíček udělal v životě spoustu věcí, které si ocenění zaslouží, ale od takových pokrytců?