České inženýrské mozky vytvořily technologii, která by v budoucnu měla zajistit pokrytí mobilním signálem například při přírodních katastrofách, jako jsou povodně. Při nich může dojít k poškození tradičních vysílačů a kvůli zničení infrastruktury nemusí stačit přivezené mobilní náhrady. Technologie také může pomoci při záchranářských akcích. Byť je pokrytí Česka signálem na slušné úrovni, existují lokality, jako třeba části hor, kde tomu tak není. Novinka, kterou vytvořil operátor T-Mobile společně s radotínským výrobcem bezpilotních dronů Primoco UAV, zároveň bude dostupná pro komerční účely, například pro pokrytí sportovních nebo kulturních akcí.
Řeč je o možnosti vypustit bezpilotní dron a z něj vysílat mobilní signál. Čechy vytvořená technologie, kterou chce Deutsche Telekom jako majitel českého T-Mobilu nabízet i v dalších zemích, se jmenuje T-Mobile Dron Net. Bezpilotní letoun nesoucí vysílač se umí stát běžnou součástí standardní mobilní sítě, takže uživatelé vůbec nepoznají, že se k nim signál nedostává z běžného stožáru, ale vznášejícího se letadýlka.
Použitý dron se jmenuje Primoco One 150. Má daleko do běžného dronu, který si koupíte od DJI, a zároveň se nejedná o jednoduchý RC model. Český dron zvládne maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, unese užitný náklad až 30 kilogramů, dokáže cestovat rychlostí až 120 kilometrů za hodinu s maximálním doletem 1800 kilometrů a výdrží 15 hodin. Dolet a výdrž se liší i podle toho, jak velký náklad stroj nese. Dron má délku 3,5 metru a rozpětí křídel pět metrů.
Primoco One 150 je kompletně český produkt, v Radotíně si vytváří i vlastní motor. Některé součástky jsou od evropských dodavatelů. Společnost spolupracuje například s Airbus Defence and Space. One 150 má oprávnění EASA LUC na úroveň SAIL III a je ve finální fázi vojenské certifikace dle normy NATO STANAG 4703. Dron je díky tomu roven dopravnímu letadlu a může létat nad zastavěnou oblastí bez povolení Úřadu civilního letectví. Primoco, jehož hodnota na pražské burze je 4,5 miliardy korun, nyní zvládá vyrábět kolem 70 dronů ročně. Letos rozjede stavbu nové výrobny a rozšíří kapacity na 250 letounů.
„Dodali jsme už kolem 200 dronů. Používají se pro hlídání hranic a pobřeží, zpravodajské účely nebo monitoring a ochranu strategických infrastruktur států,“ shrnul Ladislav Semetkovský, výkonný ředitel Primoco UAV.
BTS z dronu
T-Mobile do toho přispěl technologiemi a know-how kolem provozování mobilních sítí. Deutsche Telekom provozuje výzkumnou technologickou skupinu plnou Čechů, kteří se zaměřují na vytváření novinek. V Praze se tak například dělá na technologii openRAN, což je otevřená alternativa vývoje bezdrátových vysílačů k běžným dodavatelům jako Ericsson či Huawei, nebo na mobilní budce schopné pokrýt oblast signálem 5G.
Technologická skupina kromě jiného řeší satelitní konektivitu nebo takzvané low altitude platforms. Zapojení dronů do infrastruktury mobilního operátora má pomoci ke stoprocentnímu pokrytí signálem. Čistě terestriálně to podle T-Mobilu není možné, a to i s teoreticky neomezeným rozpočtem. T-Mobile dnes v Česku provozuje přes 6500 vysílačů a dosahuje pokrytí 5G přes 95 procent. Za poslední dva roky do této infrastruktury šlo asi pět miliard korun.
Jak vypadá český mobilní vysílač v dronu:
Technologie, kterou T-Mobile instaloval do dronu One 150, má pěkné parametry. Letoun dokáže vyletět až do výšky 3,3 kilometru. Při šíření mobilního signálu létá ve zhruba třech kilometrech. Odsud dokáže signálem pokrýt plochu pět krát pět kilometrů a připojit tisíc účastníků sítě. Vysílač v dronu má zhruba osm kilogramů a vydrží asi deset hodin ve vzduchu.
Toto řešení aktuálně nenabízí signál 5G, ale „jenom“ 4G/LTE. Důvodem je fakt, že pouze asi 35 procent zákazníků T-Mobilu používá telefon s 5G a v Evropě obecně je to kolem 30 procent, penetrace tedy zatím není vysoká. Pro šíření signálu z dronu se používá frekvence 2,6 GHz. Aktuální testy využívají blok 10 MHz, což stačí na rychlost 90 Mb/s. T-Mobile ale zvládá použít i blok 20 MHz, kde dosahuje na 200 Mb/s.
Součástí osmikilového vybavení od T-Mobilu jsou mikroBTS a baseband a rádiová jednotka v jednom boxu. Maximální vysílací výkon jsou jednotky wattů. Instalována je pasivní anténa, ale v budoucnu se cílí i na massive MIMO se základním směrováním. Anténa vyčuhuje ze spodní části dronu, na což se lze podívat v přiložené galerii.
Tato BTS osazená na dronu musí komunikovat s rádiovou pozemní stanicí skrze rádiové pojítko. Při dobrých podmínkách je dosah signálu až 200 kilometrů. Při ukázce na letišti v Písku byla přistavena dodávka s instalovaným jádrem sítě (core) a bezdrátovým připojením do samotné sítě. Napojit se lze na transportní síť.
Evropský Starlink
Do budoucna se velice zajímavě jeví připojení na satelity. Evropská komise koncem roku 2024 podepsala smlouvu s konsorciem SpaceRISE, které má vybudovat něco jako evropský Starlink. Jde o projekt IRIS2, jehož součástí bude do roku 2030 síť 272 družic na nízké oběžné dráze a dalších 18 na střední oběžné dráze. Součástí konsorcia je kromě firem jako Eutelsat, Airbus a dalších také Deutsche Telekom. Ten chce do IRIS2 dodávat 5G core, datová centra a obecně pozemní infrastrukturu. I na tom pracuje český tým.
Logicky se tedy nabízí, že drony budou brát konektivitu právě z IRIS2. Už nyní samozřejmě funguje Starlink, který se kromě střech domácností a firem začíná šířit i do dalších oborů. České dráhy například jako jedny z prvních železničních dopravců na světě začaly Starlink testovat na vlacích. Primoco UAV už také zkoušelo své drony na Starlink připojit, dosáhlo se na rychlost 150 Mb/s při odezvě v řádech milisekund.
Stejně tak Deutsche Telekom skrze jeho americkou odnož T-Mobile US se Starlinkem rozjíždí testování direct-to-cell, tedy přímého připojení telefonů na Starlink. V takovém případě už by žádné drony zřejmě nebyly potřeba. Jenže dlouhodobým strategickým zájmem Evropy by mělo být vlastnictví nezávislého, a pokud možno diverzifikovaného řešení. Závislost na technologiích jiných mocností není ideální, jak ukazuje například nedávno oznámené americké embargo na vývoz nejvyspělejších AI čipů do řady evropských zemí včetně Česka. Ostatně i americké GPS má regionální alternativy jako evropské Galileo.
V souvislosti s drony dokonce žije myšlenka na panevropskou síť. Mohla by existovat infrastruktura zaparkovaných dronů-vysílačů, které v případě nutnosti, jako jsou katastrofy a podobně, vyletí do vzduchu a začnou poskytovat mobilní signál. Drony od Primoca umí létat autonomně, ale kvůli regulaci u nich musí existovat možnost převzít kontrolu ze strany člověka (komunikace mezi pozemní dodávkou a dronem probíhá přes frekvenci 6 GHz). Aktuálně je poměr dron/pilot jedna ku jedné, což by pro budování rozsáhlé sítě bylo dobré vylepšit.
Problémem je spíše regulace
Primoco UAV už podle informací Lupy dostává dotazy od dalších operátorů. T-Mobile zároveň uvedl, že v případě přírodních katastrof síť z dronů zpřístupní také zákazníkům konkurenčních operátorů.
Vysílač umístěný na drony každopádně není samospásný. Lupa se účastnila testování na letišti v Písku, které ale nakonec neproběhlo, protože byla hustá mlha a obecně nepříznivé podmínky. Maximální síla větru, při níž může dron operovat, je 40 metrů za sekundu. Maximální hodnota srážek při vzlétnutí je 15 mm/h. Ale pokud už je dron ve vzduchu, je to dobré. Vysílač má přímou viditelnost na připojené zákazníky a signál není blokovaný překážkami.
T-Mobile, respektive Deutsche Telekom chtějí celý projekt dotáhnout do co nejjednoduššího komerčního nasazení. Jaroslav Holiš, který v Deutsche Telekomu pracuje jako manažer pro výzkum a vývoj, Lupě řekl, že největším problémem není telekomunikační část, ale letecká regulace. I ta se ale postupně řeší.
„Myšlenka na drony využitelné jako vysílače přišla někdy v roce 2021. V Bonnu, kde je sídlo Deutsche Telekomu, tehdy byly záplavy a nebylo možné nasadit mobilní vysílače na kolech. Během několika hodin přestala existovat infrastruktura jako mosty a silnice,“ popsal Lupě Holiš. Povodně a velké nasazení operátorů, hasičů, vojáků a dalších složek ostatně bohužel známe i z Česka.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU