Opožděně sledují pořady desetitisíce diváků
Jednou z novinek, kterou od letošního roku nabízí elektronické měření televizní sledovanosti v Česku pod taktovkou Asociace televizních organizací (ATO), je měření tzv. odložené sledovanosti a také sledovanosti televizí na internetu. Obě veličiny sice zatím nejsou započítávané do veřejně prezentovaných dat, televize ale mají možnost připočíst si je interně k výsledkům „živé sledovanosti“, tedy té, kterou naměří peoplemetry u klasického sledování televize v reálném čase. Jak se ale chovají diváci, kteří se naučili využívat funkci TimeShift na svém televizoru, případně integrovaný pevný disk pro nahrávání a televizní pořady nesledují v reálném čase, nýbrž zpětně v době, kdy se jim to hodí?
Realizátor peoplemetrového projektu ATO, společnost Mediaresearch, nechal ve středu na svém semináři v Praze nahlédnout do kuchyně takového měření. Zveřejnil přitom tvrdá data za letošní září, z nichž vyplývá, že jasným hitem odložené sledovanosti začátku podzimní sezóny byl seriál České televize Sanitka 2. Všechny čtyři jeho zářijové díly obsadily první čtyři příčky v žebříčku nejčastěji spouštěných pořadů ze záznamu, k nimž se diváci dostali do sedmi dnů od jejich reálného odvysílání v televizi. Nejvíc lidí, 72 tisíc diváků starších 15 let, sledovalo opožděně třetí díl Sanitky 2 z pátku 20. září. V mladší cílové skupině diváků od 15 do 54 let tak učinilo 61 tisíc diváků.
Poněkud sofistikovanější peoplemetry
Jak se vlastně taková opožděná sledovanost měří? Mediaresearch pro ni používá metodu SimStorage, která spočívá v záznamu referenčních zvuků měřených televizních stanic. Zjednodušeně řečeno, peoplemetr v domácnosti při spuštění záznamu nějakého pořadu na televizoru pořizuje jeho zvukové sekvence, a nahrávky potom Mediaresearch porovná se záznamy kompletního programu všech měřených televizí za poslední týden. Tímto způsobem detekuje konkrétní pořad a přiřadí mu opožděnou sledovanost. Projekt zachycuje sledování pořadů pouze do sedmi dnů od jejich odvysílání v televizi, protože poté už případy jejich zpětného přehrání strmě klesají.
Opožděnou sledovanost dokáže Mediaresearch dodat ve dvou výstupech: k tradičně dodávaným denním datům „živé sledovanosti“ hned druhý den, ale v tom případě jde jen o počty diváků, kteří si daný pořad pustili ze záznamu ve stejný den, kdy se objevil v televizi, a nebo s týdenním zpožděním, kdy se pořadu započítávají všichni diváci, kteří si jej za onen týden přehráli. Z konkrétních výsledků měření za září vyplývá, že nejčastěji si lidé pořady ze záznamu přehrávají skutečně v den jejich reálného vysílání v televizi, případně o den později. Každý další den počet přehrání pořadu klesá. Celkově za září odložená sledovanost tvořila 0,80 procenta reálné živé sledovanosti televizí.
Z archivu se nejčastěji přehrává Prima love, Prima Cool a ČT 2
Největší podíl na odloženém sledování televizních pořadů v září měli diváci ve věku 25 až 34 let, v této kategorii šlo o 1,3 procenta vůči živé sledovanosti. Zajímavá je i statistika, u kterých televizních stanic diváci využívají možnosti zpětného sledování pořadů v poměru v živému sledování daného kanálu nejvíce. Týká se to především Primy love, Primy Cool, ČT 2 a stanic zastupovaných agenturou Atmedia, tedy výhradně programů, které cílí na mladší publikum. Na to sice míří i televize Nova, ale ta například u svého internetového archivu neumožňuje bezplatný přístup (v rámci videoslužby Voyo.cz je archiv pořadů zpoplatněn), což se negativně odráží na poměru odložené a živé sledovanosti Novy.
Ještě o něco menší zájem je podle měření společnosti Mediaresearch zájem o živou či odloženou sledovanost televizí na internetu. Letos v září tvořila internetová sledovanost televizních pořadů podíl 0,4 procenta vůči klasické živé sledovanosti. Z toho 0,1 procenta tvořilo online sledování televizí v reálném čase a 0,3 procenta zpětně, tedy přehrávání pořadů z jejich webových archivů. Na rozdíl od statistiky využívání TimeShiftu a nahrávacích zařízení jsou v případě odložené sledovanosti na internetu nejčastěji pořady přehrávané den po jejich reálném odvysílání v televizi (nikoli tedy v ten samý den, kdy je bylo možné vidět na televizní obrazovce).
Přes internet sledují televizi hlavně mladí od 15 do 24 let
Online vysílání a internetové archivy v září využívali zejména diváci ve věku 15 až 24 let, tedy o kategorii mladší než nejsilnější divácká skupina u odložené sledovanosti za pomoci TimeShiftu a nahrávání na pevný disk. U těchto mladých diváků tvořila internetová sledovanost pořadů podíl 1,7 procenta oproti reálné živé sledovanosti televizí. Lídry mezi internetově sledovanými televizemi v září byly zpravodajská ČT 24 a hlavní kanál Primy. U ČT 24 šlo spíše o reálné živé vysílání, u Primy o doplňkové živé vysílání kamer z vily VyVolených, díky němuž weby Primy za září slavily i rekordní návštěvnost a počet spuštěných videí. Vysoký podíl online sledování má i ČT Sport, naopak u Novy je – opět díky zpoplatněnému archivu pořadů i živých streamů na Voyo – nízký.
A které televizní pořady byly v září na internetu nejvíce sledované? Vůbec nejúspěšnější byla druhá část Otázek Václava Moravce z neděle 29. září, již si na internetu pustilo 78 tisíc dospělých diváků starších 15 let (respektive ve věku 15 až 54 let, protože stejné číslo vyšlo Mediaresearch i pro tuto cílovou skupinu). Následovala improvizační show Partička na Primě Cool z pondělí 2. září, kterou na internetu sledovalo 40 tisíc dospělých diváků a repríza seriálu Sanitka 2 z pondělí 9. září s 39 tisíci dospělými diváky. Ačkoli na internetu sledují televizní pořady spíše mladší diváci, existují i výjimky.
Například interaktivní pořad Hyde Park Civilizace vidělo v sobotu 21. září přes internet na ČT 24 celkem 38 tisíc dospělých diváků nad 15 let, ale jen pět tisíc v kategorii 15 až 54 let. Drtivou většinu jeho publika na síti tak tvořili senioři nad 55 let.
ČLÁNKY DO MAILU