Před 16 lety se rozšířil zajímavý fenomén, lidé v místech s nekvalitním nebo drahým připojením na poslední míli přestali ohlížet po službách komerčních ISP a začali si stavět vlastní sítě. Ty jsou dnes trnem v oku komerčních providerů, a tak přibývá stížností a žalob na spolky, které sítě provozují. Blíží se konec komunitních sítí?
Komunitní sítě nejsou zdaleka jen český fenomén, fungují po celém světě a svého času představovaly pro odlehlé regiony jedinou cestu ke kvalitnímu připojení, nebo alespoň k připojení za rozumnou cenu. V ČR si ale získaly poměrně velkou popularitu a dnes připojují něco mezi 250 až 350 tisíci českých uživatelů (odhad České asociace elektronických komunikací).
Zatímco v počátcích nepředstavovaly pro ISP hrozbu, neboť ti se v té době soustředili zejména na porcování medvěda v podobě hustě osídlených lokalit s vysokou poptávkou po internetu, dnes je situace jiná a mění se i přístup úřadů.
V krátkém období kralování dnes už zrušeného Ministerstva informatiky České republiky (2003–2007) dostávaly spolky provozující komunitní sítě veřejné granty na podporu rozvoje internetu v odlehlých oblastech, za příklad může sloužit třeba PilsFree, dnes po nich jde spíše finanční správa kvůli údajně neodvedenému DPH z podnikání, jako se to stalo v případě sporu královéhradeckého sdružení HKFree.
Případ první: spolek Oslavany.NET vs. poskytovatel itself
Spolek Oslavany.NET vznikl před 15 lety v moravském městečku Oslavany se 4,5 tisíci obyvateli. V internetem tehdy téměř nepolíbené oblasti začal poskytovat připojení k internetu a VoIP za členské příspěvky 390 korun měsíčně a jednorázový vklad (dnes 1000 Kč). K dnešku spolek eviduje 1687 členů, což by odpovídalo přibližně 37 procentům všech obyvatel Oslavan, nutno ale říci, že komunitní síť spolku Oslavany.NET pokrývá dnes už také řadu vesnic a vesniček v širším okolí, takže podíl v samotných Oslavanech nebude tak dramatický.
Přesto je činnost spolku dlouhodobě trnem v oku společnost itself s.r.o., která v roce 2017 podala u Krajského soudu v Brně návrh na zrušení spolku s odůvodněním, že se podle jejích zjištění jedná o zastřené komerční poskytování připojení k internetu za úplatu.
„Oficiálně prezentovaná údajná spolková činnost využívala všech legislativních a ekonomických výhod oproti řádné podnikatelské činnosti spočívající v poskytování služby připojení k internetu, která musí respektovat dodržování všech právních předpisů o elektronických komunikacích, o ochraně spotřebitele anebo předpisy upravující daňové povinnosti, které jsou pro podnikatele mnohem přísnější a ekonomický náročnější než pro spolek. Takové chování poskytuje výhody na straně spolku, a tedy nerovné konkurenční prostředí, které neumožňuje spravedlivou soutěž všech subjektů na trhu poskytující internetové připojení za rovných podmínek pro všechny,“ tvrdil itself.
A 3. června 2019 dal krajský soud v Brně žalobě za pravdu a vydal rozhodnutí, kterým spolek Oslavany.NET zrušil a nařídil jeho likvidaci. Předseda spolku Martin Černý vnímá celou situaci jako absurdní, protože ale pravomocný rozsudek spolek stále neobdržel, může zatím jenom vyčkávat.
„Rozsudek do dnešního dne nemáme v ruce, takže zatím nemůžeme nic dělat. Zajímá nás samozřejmě především formální zdůvodnění zrušení spolku a rozhodně se proti němu plánujeme odvolat,“ prozradil nám v úterý 25. června. „Dříve jsme nikoho nezajímali, bývali jsme pro ISP marná lokalita, to se ale za 15 let změnilo a dnes nás ti samí operátoři vnímají jako svoji nebezpečnou konkurenci, proto se nás snaží zlikvidovat. Trochu zarážející je, že firma, která o nás pro žalobu firmy itself vytvářela posudek, s námi ani nekomunikovala, napsali jej jednoduše na základě těch pár vět, které o sobě máme na webu. Nejde ostatně jen o itself a nás samotné, komunitní sítě jsou trnem v oku celého ČAEKu a my budeme představovat důležitý precedens pro nakládání se všemi spolky provozujícími komunitní sítě, a možná i vůbec pro jakékoli spolky,“ dodává.
Společnost itself tvrdí, že jejím záměrem není likvidace konkurence, ale obnova rovných podmínek pro všechny, kteří v této oblasti služeb podnikají, s maximálním důrazem na respektování práv zákazníků, které jim garantují platné právní předpisy a státní regulace. Tomu ale Černý nevěří. „Předně nepodnikáme, účelem podnikání je vytvářet zisk, případně dovést firmu k výhodnému exitu. Ani jedno není náš případ, spolek nemůžete například vzít a jednoduše jej prodat. Nekonkurujeme komerčním poskytovatelům, dnes dokonce ani cenou. To, čím se od nich lišíme, je spíše fakt, že máme ke členům individuálnější přístup a nikoho nezavazujeme smlouvami na pevné dané časové období, dělat to dokonce nesmíme,“ říká pro Lupu Černý.
Spolky a daně
Vedle údajně nedovoleného podnikání vadilo itself na Oslavanech také neférové zdanění, ani s tímto obviněním ale Černý nesouhlasí. „Členský příspěvek skutečně není předmětem daně podle § 2 zákona o DPH a služby poskytnuté jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy jsou podle § 51 a § 61 zákona o DPH taktéž osvobozeny od DPH. Na co se ale často zapomíná, je fakt, že toto osvobození je v obou případech bez nároku na odpočet daně. To znamená, že my na rozdíl od firem DPH k ničemu nepřipočítáváme, ale také nám je nikdo ze zaplacených faktur nevrací – svým dodavatelům platíme za hardware nebo služby cenu včetně DPH podobně jako jakýkoli koncový uživatel,“ říká a dodává: „Trochu jiná situace je u členského příspěvku, ten je podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 19 osvobozen od daně z příjmů právnických osob. Vedlejší hospodářská činnost spolku této dani standardně podléhá s tím, že pokud bude roční základ daně nižší než 300 000 Kč, bude následně základ daně snížen na 0 díky ustanovení § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů a spolek žádnou daň z příjmů hradit nebude. Nicméně je povinen následně prokazovat, že úsporu na dani použije na krytí hlavní činnosti. Analogicky k tomu, pokud firma vykáže na konci roku hospodářský výsledek 0 Kč, stejně jako spolek, tak i pro ni bude výsledná daň 0 Kč. Navíc je zde zajištěna daňová symetrie tím, že pokud je členem podnikatel a dá si členský příspěvek do nákladů, tak je to na jeho straně daňově neuznatelný náklad.“
Přesto se nicméně spolky dostávají v posledních letech do hledáčku finančních úřadů a nevyhnul se mu ani spolek Oslavany.NET. Úřady si totiž často myslí, že sdružení vykazují podnikatelskou činnost, a musí tak DPH platit. Problémem jsou hlavně členské příspěvky, které finanční správa považuje za klasickou platbu za službu, a také nejednoznačný výklad zákona. Několik spolků se už kvůli (ať již oprávněně, či nikoliv) zpětně vyměřenému DPH dostalo do vážných finančních potíží, nebo dokonce do exekuce.
Asi nejznámějším případem je sdružení HKFree, které provozuje v Hradci Králové a okolí komunitní Wi-Fi síť. Finanční úřad spolku po kontrole před pěti lety oznámil, že provozuje podnikatelskou činnost, zaregistroval jej k platbě DPH a vyměřil mu daň zpětně od roku 2013. Celkem tak sdružení muselo zaplatit přes 7 milionů Kč (byly strženy z účtu spolku formou exekuce).
Sdružení se poté začalo bránit žalobami, kterými chce dosáhnout zrušení registrace k platbě DPH a navrácení peněz. Okresní soud v Hradci Králové sice loni v dubnu zrušil stanovisko, kterým okresní finanční správa zamítla odvolání spolku proti registraci neziskovky k platbě DPH, a Finanční správa tedy musí o odvolání rozhodovat znovu, spolek ale mezitím musí DPH platit dál.
Úřad se podle soudu dopustil několika procesních pochybení. Spolek dle něj není běžným poskytovatelem připojení a svým členům nenabízí výhody ani rychlejší připojení, jak to dělají komerční subjekty. Soudkyně, která případ posuzovala, je přesvědčena, že finanční správa nevypracovala podrobnou analýzu spolku, která by právě tyto činnosti potvrzovala, ani nedokázala, že HKFree narušuje hospodářskou soutěž.
Názory na to, co se ještě dá označit za regulérní spolek a co je ještě z pohledu zákona přípustné se dost různí. „Spolek Oslavany.net je od samého začátku zastřeným podnikáním. Spolek od svých členů vybírá příspěvky cestou inkasní společnosti apod., nemá žádnou doplňkovou činnost, byl založen za účelem obcházení zákona a proto pochopitelně skončil. Řada spolků nepořádá valné hromady, nemění se vedení a jedná se o aktivitu uzavřené skupinky lidí. V našem případě jsme spolek a stojíme si za tím, všichni to děláme ve volném čase s výjimkou 3 zaměstnanců, kteří provádějí práce ve výškách, odborné práce apod. Spolek vede 5 členů Výkonného výboru a všech 5 členů se od založení spolku volbou na pravidelných valných hromadách obměnilo – dnes není ve výkonném výboru nikdo, kdo tam byl při založení. Zároveň podporuje školy, knihovny, hasiče, festivaly apod., pořádáme akce pro veřejnost, dětské tábory apod. Nejsme žádným způsobem napojeni svým zaměstnáním na spolek podobně, jako i u dalších spolků (např. Pilsfree, kdy firmy statutárních zástupců dodávají materiál a služby spolku a tedy z našeho pohledu se nechovají nezištně),“ tvrdí například Záviš Jirásek z HKFree.
Spor se zřejmě ještě nějaký čas (měsíce, možná roky) potáhne, už teď je ale jasné, že jeho finální rozhodnutí bude pro další bytí či nebytí spolků provozujících komunitní sítě klíčové.
