Michal Bláha - Atlas jsme málem prodali Nově

Michal Bláha, jeden ze zakladatelů portálu Atlas, se rozpovídal nejenom o tom, jak Atlas málem prodali Nově, ale také o tom, jak vidí spojení s Centrem s odstupem času, o detailech akvizice i o svých nových projektech.

Začneme asi od konce, tedy od vašeho konce v Atlasu. Jak jste prodávali Atlas a proč jste jej nakonec prodali tak, jak jste jej prodali?

Kupce jsme hledali asi tři čtvrtě roku. Začali jsme od jara 2007 a prodali jsme firmu v únoru 2008. My jsme byli připraveni prodat kdykoliv a vlastně celou dobu, co u nás byl EPIC investorem, jsme se bavili s lidmi na trhu o možnosti Atlas prodat. Asi čtyřikrát nebo pětkrát s iDnesem, pak třeba s Mediatelem, tyto rozhovory se opakovaly každý rok. Ale nikdy jsme nedělali formální nabídku pro investory. Spád vše nabralo od jara 2007, kdy už se vědělo o tom, že Centrum je na prodej, trh se aktivoval a začali se nám hlásit zájemci. Závěrečná kolečka jsme měli s Warburg Pincus, Novou (CME) a Mediatelem.

Pro nás nejzajímavější – a to ne jenom pro investory, ale i pro lidi ve firmě – byla Nova. Prodat to CME dávalo největší smysl z hlediska vzájemných synergií.

Proč jste Atlas Nově neprodali? Nabízeli málo?

Ne, to ne. Myslím, že bychom se domluvili i na ceně, v našich představách už jsme nebyli daleko, problém byl v tom, že oni někdy na podzim měli zasedání boardu CME v Londýně, které jim budget na akvizice stáhlo z částky, která by pokryla náš odkup, na řádově 150 milionů Kč. Za což oni potom koupili Jyxo, na nás už to bylo málo. A to už jsme byli v jednáních velmi daleko, nejvíce času už jsme trávili s právníky CME, protože CME po zkušenosti se Železným kontrolovalo úplně všechno. Doplňovali jsme jim věci za deset let zpět, tiskli jsme jim třeba akcie z roku 1998, které jsme nemohli najít.

Michal Bláha
Michal Bláha - profil

* 1972, ženatý, dvě děti

  • absolvent VŠE
  • V roce 1996 spoluzakládá společnost Sprinx, v níž vzniká portál Atlas
  • člen představenstva Atlas.cz, a.s. od ledna 1999 do února 2008, kdy je společnost prodána fondu Warburg Pincus.
  • od roku 2005 majitel Devmasters, s.r.o.
  • v roce 2007 zakládá projekt OnTheRoad.to

Takže jste to těsně neprodali Nově a prodali jste to Centru. Proč právě jim?

S nimi jsme se dohodli na ceně.

A jaká byla atmosféra ve firmě, když jste to prodali „úhlavnímu konkurentovi“?

Špatná. Ono je to vždycky blbé, když vás kupuje někdo, kdo je léta váš úhlavní nepřítel, to nikdy nepůsobí úplně nejlíp. Když jsme se s Warburg domluvili, tak jsme dohodu ve firmě prezentovali pozitivně, protože dávala smysl. Dohoda s Centrem dávala druhou nejlepší synergii a budoucnost po Nově. Nejmenší smysl dávalo, kdyby to koupil Mediatel. Osobně si myslím, že Mediatel by všechno zrušil a použil jen firemní katalog. Možností dalšího růstu a důvodů pro existenci Atlasu bylo v Mediatelu nejméně. Z celého Atlasu je zajímaly primárně firemní zápisy.

Zpětně viděno bylo škoda, jak Warburg přistoupil k integraci. Oni byli na integraci výborně připraveni se strategií od konzultantů na spojení firem, byly připravené integrační týmy, řešilo se spojení technicky, procesně, ale co totálně nezvládli, minimálně u produkťáků a v IT, to byla komunikace s lidmi. Typicky problémy s Odpojeni. Mohli získat špičkový dotNetový tým lidí.

Problém byl na straně Warburgu, nebo u lidí z Centra?

Jak jsem se o tom zpětně bavil s lidmi z Centra i Odpojeni, tak za hlavní příčinu považují Chlumského, šéfa IT v Centru. To je rázný člověk se svérázným způsobem komunikace, a on na to šel silou. Neuvědomil si, že je tu určitý odpor lidí vůči Centru a svým chováním je dostal za úroveň, kdy už se nedalo jít zpět. A abych nebyl nespravedlivý, kluci z Odpojeni mu nepomohli, oni byli apriori proti, ale šlo je získat.

Dalo se z vašeho pohledu integrovat ty dva odlišné světy? Protože Atlas byl vnímán jako technologická líheň Microsoftu, zatímco Centrum je Linux.

Rozhodně! V rámci dealu s Warburgem jsme neměli žádné podmínky, která ze služeb zůstane pod Centrem a která pod Atlasem, protože jsme prodávali sto procent, nezůstávali jsme ve společnosti. Ale bavili jsme se o tom, že z každé té půlky zůstane to lepší. A byly jasné a předem identifikované věci, které měl Atlas lepší než Centrum. Jedna věc byly bezpochyby mapy, které jsou dnes jedna z mála služeb, která nahradila nějakou centráckou službu. Druhou věcí byly interní systémy. Procesně, co se interních systémů týká, byl Atlas tak pět let před Centrem. Oni byli opravdu sto let za opicemi a jsou dodnes. V tomhle byl Atlas opravdu mnohem dál, jenže k tomu, aby se tyto systémy mohly používat, by tu musel zůstat dotNet tým. A ten nezůstal. Centrum, když vidělo, že dotNet tým ztratilo, si našlo externí firmu, která jim pomáhá udržet v provozu současné systémy Atlasu, ale nedělají už žádný vývoj a interní procesy postupně přebírají systémy Centra. Toho byla velká škoda.

Michal Bláha

Jak se dnes zpětně díváte na spojení Centrum – Atlas?

Je mi to líto, myslím si, že nevyužili potenciál, který v Atlasu byl. Centrum bylo vždy lepší marketingově, Atlas byl lepší v technologiích, procesně, v organizaci práce, organizaci vývoje. Z uživatelského hlediska byly služby, které stálo za to rozvíjet, například Pikant, to byl bulvár, jaký Centrum v Bleskově nemělo, Mapy byly dobré, a další služby.

Spojení se dalo zvládnout lépe, dali se lépe využít lidé. Oni většinu lidí nepoužili. Prvotní nálada v Centru, když se koupil Atlas byla: paráda, my jsme mnohem lepší, všechny lidi z Atlasu vyházíme. K lidem z Atlasu se chovali s despektem, povýšeně, nebrali je jako sobě rovné, i když to byli velmi kvalitní lidé. A to atlasáky odradilo a řada z nich sama odešla.

Smůla pro Warburgy je, že začala ekonomická krize a Centrum má problémy plnit příjmové plány. Což má úplně každý.

Já jsem skončil v Atlasu tuším 21. března 2008, když jsme to prodali.

Od minulosti se podívejme do současnosti. Vydělal jste peníze, jedna velká profesní kapitola skončila. Do čeho jste investoval peníze a co děláte dnes?

Já jsem měl v Atlasu v době prodeje jen 5,8 %, takže žádné stamiliony mne nečekaly. V té době už jsem měl rozjetých několik dalších aktivit, Devmasters s.r.o., což je IT firma, která vyvíjí interní systémy pro telco operátory, banky, většinou menší věci v řádech do milionů korun. Je to relativně malá firma, já už nechci nikdy firmu o sto lidech. Je nás dvanáct a já doufám, že nás nikdy nebude více než dvacet. Už nikdy střední management, pokud já to budu ředitelovat.

Druhá věc, které se věnuji je projekt OnTheRoad.

Michal Bláha

Dobře, představte ve stručnosti projekt On The Road. Co to je?

To je projekt pro aktivní lidi, pro cestovatele. Umožňuje lidem být v kontaktu se svojí rodinou a přáteli na cestách, na výletech. Psát cestopisy a deníčky z cest pomocí mobilu, SMS, e-mailem, multimediálně MMSkou, s obrázky, videem i audiem. Takhle, když to řeknu, to zní jako mobilní blogy, ale není to mobilní blog, protože se hodně soustředíme na cestovatelské potřeby. Každý příspěvek je lokalizovaný na mapě, je vidět, odkud je napsán, vše je spojené s dalšíma informacemi o dané lokaci. Pomáháme člověku si výlet naplánovat, takže u nás si ho naplánuje na mapě, pak je vidět, na které části naplánované trasy je.

Teď spouštíme skvěle vyřešenou slideshow. Lidé, když se vrátí z cest, chtějí své zážitky zprostředkovat rodině, přátelům, takže my jim připravíme prezentaci, oni si ji mohou stáhnout ze serveru a ukázat ji lidem. Nepotřebují k tomu pak připojení na Internet, jen stáhnou soubor a v něm je připravené HTML s prezentací.

A máme tam hezky vychytané věci: například víme, kdy a odkud ten člověk psal, takže do prezentace si můžeme dát nejenom obrázky, výřez mapy, ale k tomu i ikonku aktuálního počasí v době focení.

To zní dobře. A proč projekt On the Road děláte? Rád cestujete, nebo jsou v tom ukryté velké peníze, ideálně pak obojí?

V podstatě obojí. Prvotní inspirace byla, když jsem jezdil na motorce po Evropě na výlety. Rodina měla obavu, jestli pořád žiju a někde jsem se nevysekal a já jsem byl nucen denně posílat SMS, že žiju, na několik telefonních čísel. Pak jsem to posílal jednomu chudákovi v Čechách, který zprávu přeposílal všem ostatním. To byl prvotní impuls pro to, aby nějaký takový systém vznikl – napsal jsem si jednoduchý script, který jsem začal používat, ale záhy ho chtěli používat i další lidé, tak jsem jim ho instaloval a když jich běželo dvacet vedle sebe, tak mne to přestalo bavit udržovat a začal jsem psát OnTheRoad.

Kolik lidí On the Road používá?

Dneska je to asi osm tisíc lidí, ostrý veřejný provoz jsme zahájili koncem loňského roku, máme teď 20 – 25 registrací denně a předpokládáme, že to před prázdninami prudce vzroste. Služba je ve třech jazycích: v angličtině, němčině a češtině. Asi 60 % uživatelů je Čechů, 30 % z anglofonních zemí, převážně Američanů, a 10 % Němců. Ale český trh pro nás není primární, je to pro nás testovací trh, kde jsme si otestovali lokalizaci, spoléhat se na něj vůbec nechci.

Jak se dělá mezinárodní marketing pro takovou službu?

Mám dva lidi v USA, v Seattle, kteří mi s tím pomáhají. Marketing začínáme právě dělat.

Chtěli jsme začít nečím netradičním, i David s Michaelou se potřebovali trochu obouchat.

V Seattle se každý víkend pořádají obrovské trhy, takový trochu blešák. A my jsme chtěli něco netradičního, takže jsme tu měli stánek a lidem osobně OnTheRoad prezentovali. Současně s touto „sranda akcí” jsme pustili soutěž o super miniaturní HD kameru Flip MinoHD. A princip soutěže trochu vychází ze zkušeností a odezvy od oslovených lidí v Seattle.

PR a marketing připravujeme se zaměřením na trh v USA, takže inzerovat budeme na i zdejších webech a časopisech.

A co konkurence? Nejste jediní, koho napadlo udělat takovou službu, jaká je vaše pozice vůči konkurenci?

Existuje několik podobných projektů, ale žádný není takový, jako OnTheRoad. Jsou orientované na cestovatelská fóra, nebo je jejich cílem dělat recenze hotelů, půjčoven služeb atd. To je věc, kde my jim nechceme konkurovat, my se chceme soustředit na cestopisy, deníčky. U nás je možné publikovat z mobilu, z iPhone, WM, chystáme betu pro Symbian, přes SMS, e-mail, IM, MMS, připravujeme namlouvání hlasem. Snažíme se tu činnost pro autora na cestách co nejvíce automatizovat, aby si nemusel pamatovat žádné příkazy nebo speciální tagy. Napíše text a je to – my to automaticky zformátujeme, lokalizujeme atd. Cestovatel se může soustředit na obsah.

Jaký je obchodní model? Na čem budete vydělávat?

Obchodních kanálů je několik. Jeden je placená verze, klasický subscription model, kde bude mít uživatel více možností, větší svobodu, jak si On the Roads přizpůsobit za čtvrtletní či roční předplatné.

Dalším kanálem je provize ze služeb. Když si bude člověk plánovat výlet, nabídneme mu hotely, letenky, půjčovny aut atd. a z toho budeme mít provize.

Třetí cestou jsou speciální služby pro cestovatele, taková celosvětová linka 911 (poznámka: záchranná / asistenční služba v USA, obdoba naší 112). Když bude cestovatel v Africe a okradou ho, stačí zavolat na jedno naše číslo a tam bude operátor, který dotyčného navede k ambasádě, pomůže mu zprostředkovat peníze a vůbec vyřešit jeho situaci.

Čtvrtou částí jsou vyžádané informace, tedy získávat podle toho, kde jste, třeba předpověď počasí nebo zprávu o bezpečnostní situaci. A to jsem nemluvil o reklamě – z ní očekávám nejméně peněz, rozhodně nestojíme na reklamě. Jsem zvyklý dělat business, který si na sebe vydělá, počítám s tím, že během roku, roku a půl si OnTheRoad na svůj provoz vydělá. Pak se můžeme rozvíjet z prostředků investora, ostatně investory již hledám.

Jaký projekt vám na českém a světovém Internetu připadá nejzajímavější? U jakého byste teď chtěl být? Nebo co byste chtěl přinést na český Internet, co vás zaujalo v zahraničí?

To je těžká otázka. V Čechách mne asi nic nenapadá. U zahraničí vycházím z potřeb, které mám já. Co bych chtěl přinést v takovém případě do Čech, je Kindle, elektronická čtečka knih, do které si lze knížky a hlavně noviny nakoupit bezdrátově. To bych sám chtěl. Ale to si asi ještě počkáme.

V zahraničí se mi líbí Good Data od Romana Staňka nebo Azure od Microsoftu, což je jejich clusterové řešení, které překonává podobná řešení od Google i Amazonu, ačkoliv to je ještě hodně čerstvé a ještě to nemá plnou funkčnost.

No a z poslední doby se mne zaujal možný prodej Twitteru Google. Jestli to neprodají, tak jsou to idioti. Twitter je firma, která nikdy nic nevydělala, nemá žádný obchodní model, je to jen hype. Jakékoliv stovky milionů dolarů jsou neuvěřitelné.

A jak vnímáte krizi? Je méně peněz na internetové projekty, zpomalilo se něco?

Rozhodně je méně peněz. Já to sleduji na dvou úrovních. Za prvé v Devmasteru, kde je méně zakázek, projekty se posouvají a nejvýhodnější je dnes dělat pro státní správu, která do IT peníze stále sype. A co se týká Internetu, jsem v kontaktu s lidmi z USA, kde obecně na všechno reagují poměrně extrémně. Lidé jsou nejistí, propouští se, nikdo neví, jak dlouho si udrží práci nebo jak to bude vypadat. Ale v shopping mallech je narváno stejně, jako tady. Lidi nakupují jako diví a spotřeba se tolik nesnížila. Můj odhad: ano, ekonomika ještě klesne, ale za dva roky bude všechno v pohodě.

Na českém Internetu všechny firmy, které mají business plán postavený primárně na reklamě a nejsou ve velké pětce portálů nebo jsou jedničky v relativně úzkém segmentu, budou mít problémy přežít. První, na čem se šetřilo a co bylo nejcitelnější, byly peníze do reklamy. Všichni zmrazili marketingové rozpočty na konci roku a první čtyři měsíce nešly do Internetu skoro žádné peníze, alespoň z okruhu firem, které sleduji.

Zahraniční firmy neměly schválené rozpočty a dlouho se neschvalovaly, obvykle bývají schválené už v listopadu, a letos se schvalovaly v březnu, dubnu. Je to opatrnost: proč utrácet peníze na reklamu, když nevíme, zda je nebudeme potřebovat jinde.

MIF16

Krizi tedy nepovažuji za nic virtuálního, je to realita.

Děkuji za rozhovor.

Anketa

Využili byste placené verze webu OnTheRoad?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 5. 2009 11:59

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »