Moderace diskusí je žádoucí, rozhodl soud

To, že se diskuse pod českými zpravodajskými servery často podobají spíše žumpě než prostoru, který by měl určitým způsobem obohacovat nebo polemizovat s obsahem zveřejněného článku, je skutečnost všeobecně známá. V minulém roce došla velkým serverům poskytujícím všeobecné zpravodajství trpělivost a s různou mírou razance začaly diskuse moderovat či dokonce vyžadovat korespondenční ověřování identity.

Cílem všech těchto kroků bylo „vyčištění“ diskusí od vulgarit, útočných příspěvků a uživatelů, kteří diskuse tapetují příspěvky často vůbec nesouvisejícími s tématem článku. Ukazuje se ale, že ani moderovaná diskuse nebo ztráta anonymity není všespásná. Někteří uživatelé totiž ani po ověření identity své chování nemění.

Mnoha uživatelům se ale podobné kroky internetových redakcí příliš nezamlouvají. Nejčastěji argumentují svobodou slova nebo skutečností, že se v diskusích nezřídka dozvědí hodnotnější informace než z článku, díky tomu, že do nich přispívají lidé, kteří komentují téma z pozice člověka – zasvěcence. Takoví uživatelé jsou ale samozřejmě citliví na jakékoli snahy o prozrazení své identity.

Nejde ale jen o to, zdali a jakou formou přistupují provozovatelé zpravodajských webů k regulaci diskusí, ale také o to, jak se na „problematické“ uživatelské příspěvky dívá zákon. Již na lednovém setkání Media Monday jsme vás informovali o případu, který by mohl v budoucnu do problematiky internetových diskusí hlasitě promluvit. Týká se totiž odpovědnosti provozovatelů webů, za příspěvky, které na ně vloží třetí osoby. Pojďme si ve stručnosti připomenout, o co se v předmětném sporu jedná.

Kauza Prolux

V říjnu 2006 se na serveru Měšec.cz, který stejně jako server Lupa.cz provozuje společnost Internet Info, objevil článek, který pojednával o možnostech, které mají majitelé bytů v případě, že se svůj majetek rozhodnout prodat. Článek byl obecný, vyvážený a nikoho nejmenoval a ani nekritizoval. Po vydání článku se v diskusi pod článkem objevily silně kritické příspěvky, které kritizovaly jednání realitní společnost PROLUX. Po třech letech se firma PROLUX vydavateli ozvala s tím, že požaduje odstranění kritických příspěvků z důvodu poškozování dobré pověsti firmy. Vydavatel toto odmítl, a tak na něj PROLUX podal žalobu, ve které se domáhá odstranění diskuse a zaplacení 50 tisíc korun odškodnění.

PROLUX tvrdí, že diskusní příspěvky poškozují jeho dobré jméno a že ten, kdo zasahuje do dobré pověsti, musí prokázat pravdivost svých tvrzení. Tedy v tomto případě podle žaloby musí provozovatel serveru prokázat, že tvrzení, která do diskuse vložili anonymní uživatelé, jsou pravdivá. Provozovatel se tím, že byl upozorněn PROLUXem na diskusi, dozvěděl o protiprávnosti toho, co píšou čtenáři, a nic neudělal.

Podle vydavatele ale ostrá kritika není automaticky protiprávní. Provozovatel webu sám nic netvrdí a není tedy důvodu, proč by měl prokazovat pravdivost svých tvrzení a navíc není v silách provozovatele ověřovat tvrzení diskutujících. Vydavatel také argumentuje tím, že není očividné, že kritika je protiprávní a zároveň není jeho povinností zkoumat, zdali se výroky diskutujících zakládají na pravdě či nikoliv.

Dobrá pověst versus kontroverzní činnost

Včera se případ projednával před Městským soudem v Praze 2. Právní zástupkyně firmy Prolux Jana Kudrnová zopakovala, že informace v diskusi zasahují protiprávně do dobré pověsti společnosti. Finanční kompenzaci ve výši 50 tisíc korun pak označila za „prevenční“ v tom smyslu, aby si provozovatel serveru uvědomil svou odpovědnost. Tomáš Holčapek právní zástupce společnosti Internet Info, argumentoval tím, že za hodnotící názory v diskusi vydavatel neodpovídá. „Činnost žalobce je navíc kontroverzní," dodal Holčapek s tím, že podobné negativní názory na jednání společnosti Prolux se objevily i v diskusích na dalších internetových serverech. Praktikám společnosti Prolux se věnuje i pořad Repotéři ČT, který odvysílala v loňském roce Česká televize.

Kudrnová tuto informaci potvrdila s tím, že Prolux podal žalobu i na další provozovatele webů, na jejichž diskusních fórech uživatelé ostře kritizují praktiky společnosti. Poté zopakovala některé vulgární příspěvky, které se v diskusi na Měšci objevily, typu: Prolux je „podvodník“ či „lživá svině“. A odkázala na zákon č. 480/2004, podle kterého má provozovatel odpovědnost za diskusní příspěvky uživatelů a pokud na to firma upozorní, tak je vydavatel musí odstranit. Argumentovala také rozhodnutím německého soudu v obdobném případu, který postihl za diskusní příspěvky provozovatele, přestože byly identifikovány osoby, které příspěvky na server vložily.

Holčapek ale připomněl, že zákon přímo vymezuje, za jakých okolností, musí vydavatel na žádost konkrétní osoby či subjektu takové příspěvky smazat. Mělo by se tak stát pouze v případě, že se dozví, že jsou takové příspěvky nepravdivé. Prolux ale pravdivost, či nepravdivost příspěvků žádným způsobem neprokázal, ani nevyvrátil. „Některé výrazy k činnosti žalobce jsou ostré a expresivní, nevybočují však z běžné kritiky žalované společnosti," dodal Holčapek.

Konstruktivní kritika ano, vulgarity ne

Podle místopředsedy Městského soudu v Praze Jaromíra Jirsy ale nemají takové příspěvky na internetových diskusích co dělat. „Provozovateli serveru musí být zřejmé, že vulgární příspěvky se mohou dotknout dobré pověsti právnické osoby. Přirovnávání k domácímu zvířeti a hrozba likvidací nejsou hodnotícími soudy, které patří do demokratické společnosti,„ prohlásil soudce Jirsa. Poukázal přitom také na to, že si někteří uživatelé v podobných vulgárních příspěvcích libují a využívají prostředí Internetu jako prostředek pro kompenzaci různých komplexů. „Značná část populace si pod rouškou anonymity vybíjí na Internetu své mindráky. V tuzemských poměrech se stalo národním sportem bez jakékoli odpovědnosti používat na Internetu hrubé výrazy. Kam se úroveň internetových diskusí v České republice dostala, to nemá v civilizované Evropě obdoby.“

Soudce přitom hovořil i ze své vlastní zkušenosti bloggera na serveru Aktuálně.cz. Ten prý podle Jirsy dohlíží na diskuse takovým způsobem, aby měly úroveň. „Je věcí provozovatele, aby se zařídil tak, že čtenáři sice diskutují, ale přitom nepřipustil zveřejňování vulgarit a urážlivých výroků, které nemají s kritikou obchodních praktik nic společného," dodal soudce Jirsa. Nelze podle něj nic namítat proti tvrdé a věcné kritice, provozovatelé by si však měli být vědomi toho, že jsou odpovědni za úroveň diskusí, do kterých hrubě urážlivé a sprosté příspěvky prostě nepatří.

Vydavatel musí do jednoho měsíce od vydání rozsudku předmětné diskusní vlákno smazat. Finanční náhrada však společnosti Prolux přiznána nebyla. Soud dal žalovanému také za pravdu, že není pochyb o tom, že činnost firmy Prolux je kontroverzní. Provozovatel serveru Měšec.cz, podle výkonného ředitele společnosti Internet Info, Jána Simkaniče, v současné době zvažuje další postup v této věci:

Soud poukázal na to, že úroveň diskusí na českém Internetu je nízká a je potřeba ji kultivovat. Ovšem je trochu překvapivé, že se tak vyjádřil zrovna nad touto diskusí. Desítky diskusních příspěvků jsou sice kritické, ale primárně věcné a konkrétní, odrážející osobní zkušenost pisatelů, kteří tvrdí, že byli poškozeni jednáním firmy Prolux. Jako provozovatel webu nejsme schopni posoudit, nakolik jsou ta tvrzení pravdivá. Ale podle zákona, dokud by firma Prolux neprokázala jejich nepravdivost, jsme až do dnešního dne neměli ani povinnost ani důvod proti těmto příspěvkům zasáhnout a vyjít tak vstříc jedné ze stran diskutovaného spo­ru.

Soud se dnes nezabýval podstatou diskuse, tedy tím, zda jsou diskusní příspěvky pravdivé nebo opodstatněné či nikoliv, ale za mnohem důležitější považoval otázku formy. Ze stanoviska vyplývá, že by příspěvky neměly být urážlivé, což je ovšem termín značně nejasný a neposkytuje dostatečně objektivní vodítko pro další rozhodování při moderování diskusí. Naopak umožňuje velkou subjektivní šíři výkladu s velkým rizikem zneužití, protože za urážku považuje každý něco jiného. Aby byl provozovatel webu ten, kdo bude míru urážlivosti posuzovat, resp. mazat všechny příspěvky, u nichž kdokoliv požádá o smazání kvůli jejich domnělé urážlivosti, se nám nezdá jako šťastné řešení. Proto nemohu zastřít, že v nás rozhodnutí soudu zanechalo poněkud rozpačitý dojem a v tuto chvíli zvažujeme další postup.

Internet Info jako dlouholetý vydavatel webů dodržuje při jejich provozu zákonné povinnosti a do diskusních příspěvků našich uživatelů zasahujeme ve všech případech, kde nám tak zákon ukládá.

Obecné souvislosti

Příspěvky, které evidentně porušují zákony ČR, můžeme úplně vynechat. Pokud se zaměříme na ty z pohledu provozovatele potenciálně „problematické“, tedy takové, které obsahují ostřejší kritiku vůči fyzické či právnické osobě, narazíme na tenkou hranici mezi slušností a neslušností. Co je ještě v pořádku a co už zakládá na případný soudní spor?

Navíc je otázkou, zdali opravdu na Internetu používáme nadávky častěji, než v běžném životě. Ruku na srdce, kdo z vás někdy neřekne něco sprostého. Problémem diskusí je skutečnost, že jsou na nich případné vulgarity více a hlavně déle vidět. Je také rozdíl, když označíme konkrétního politika za „debila“, protože nás irituje a míníme to jako hodnotový soud, a když se vyjádříme nelichotivě na adresu firmy, která nás nějakým způsobem podvedla. V tom druhém případě je použití emočního zabarvení do určité míry pochopitelné a často se mu prostě nedá vyhnout.

Nyní bude zajímavé sledovat, jak v kauzách, ve kterých figuruje Prolux a provozovatelé webů, rozhodnou další soudy. Je ale pravděpodobné, že trend směřuje právě k silnější moderaci. S tím, jak roste a poroste význam uživatelsky generovaného obsahu, poroste i snaha provozovatelů služeb a webů nekomplikovat si situaci s uživateli, kteří, ať už oprávněně nebo neoprávněně, budou kritizovat právnické či fyzické osoby. V extrémním případě to může vést až k tomu, že někteří provozovatelé raději diskuse zruší. Doufejme však, že takových nebude příliš.