Hlavní navigace

Obejde se online svět bez peněz?

 Autor: 29
David Antoš

Běžný ekonomický model, založený na směně prostřednictvím peněz, se na Internetu dosud prakticky neprosadil. Větší objemy peněz se zde objevují většinou jen v souvislosti s prodejem výrobků z fyzického světa. Nástup plateb za internetové služby a rozvinutí mikroplateb jsou stále odsouvány, a nabízí se proto otázka – potřebuje vůbec Internet peníze?

Střet nabídky a poptávky

Nejzákladnější ekonomický graf vyjadřuje teorii střetu nabídky a poptávky, viz náčrt:

Obr. 1

Oproti zvyklosti je z historických důvodů (bližší informace v článku Jaroslava Borovičky) prohozena osa závislé a nezávislé proměnné, tzn. k ceně vyjádřené na vertikální ose se přiřazuje hodnota množství na ose horizontální. Teorie obecně říká, že s rostoucí tržní cenou bude poptávka klesat a nabídka růst, přes různé speciální případy. Dále je důležité, jak vysoko či nízko budou osy posunuty, jak budou případně zakřiveny a kde bude jejich průsečík – optimum, tedy pravděpodobné množství a cena, které se na trhu ustálí. Takovýto obrázek vyjadřuje jednoduchým způsobem spoustu věcí. Jaké jsou náklady výrobce v různém rozsahu, resp. pro jaké ceny se mu vyplatí prodávat. Jaké jsou preference zákazníka, jak moc daný statek potřebuje a při jaké ceně a do jaké míry je jej schopen nahradit spotřebou něčeho jiného. Pomocí dalších grafů si pak lze vyjádřit vztah mezi různými statky při různých cenách atd.

Celá tato teorie má smysl pro statky, které jsou nějak omezené. Ukazuje, jak se budou distribuovat omezené zdroje zákazníka i výrobce na různé produkty. Peníze tedy fungují jako vyjádření relativní hodnoty statků. Jak do toho zapadá Internet?

Poptávková křivka

Graf poptávky po internetových službách by mohl vypadat asi takto:

Obr. 2

Měl bych ještě říci, že se nejedná o graf poptávky jedné konkrétní služby (Google, iDnes), ale že vyjadřuje vztah k celému segmentu (zpravodajství, vyhledávání, email apod.) Co ukazuje? Poptávková křivka je běžná až na oblast, kde se blíží svého maxima. V ekonomii se křivky většinou do svých krajních poloh nekreslí, jelikož však reálně většina věcí na Internetu má nulovou cenu, stojí za to zamyslet se, jak se poptávková křivka chová i v této oblasti. Poptávková křivka je v mém nákresu nespojitá, při zavedení jakékoliv nenulové ceny poptávané množství skokově klesne. To je dáno transakčními náklady – platit 50 haléřů za přečtení článku je při neexistenci jednoduchého mikroplatebního systému dostatečně protivné na to, aby to významnou část lidí odradilo, takže si koupí třeba papírové noviny nebo si zprávy prostě odpustí.

Nabídková křivka

Nabídková křivka je zajímavá tím, že i při nulové ceně zde existuje nenulové nabízené množství. Její tvar bude v různých segmentech dosti odlišný ve vztahu k náročnosti služby na tvorbu, v nákladech na provoz i možnostech zisku z reklamy. Je jisté, že nákladné služby, které může vytvořit a provozovat omezený okruh lidí a není je dost dobře možné zpeněžit reklamou (například sofistikované online kancelářské aplikace), se budou daleko více chovat „normálně“, a dá se tedy čekat, že za ně budeme platit – při nulové ceně je prostě nebude na slušné úrovni nikdo provozovat. Za druhý protipól lze vzít zpravodajství o technických novinkách – o těch je řada lidí ochotna blogovat i zcela zadarmo, takže zde lze očekávat velké „nabízené množství“ i při nulové ceně. Při jejím případném růstu pravděpodobně se nemusí nijak výrazně zvyšovat, alespoň do jisté úrovně. Může to tedy vypadat takto či jakkoliv podobně:

Obr. 3

Průnik nabídky a poptávky

Kde bude průsečík? Podle internetové reality to vypadá, že pro většinu služeb je průsečík v ceně nula. Existují proto dvě možnosti, jak by podle mého modelu mohl vztah nabídky a poptávky vypadat. Buď nabídka stabilně převyšuje poptávku (případně jako speciální případ ji přesně naplňuje), pak by schéma vypadalo následovně:

Obr. 4Obr. 5

Nebo průsečík poptávky a nabídky neexistuje z jiného důvodu – protože nabídková křivka prochází tou částí grafu, kde je poptávková křivka nespojitá, jak je znázorněno na dalším grafu:

Obr. 6

Nezištnost

Rozeberme si tedy možnosti, proč se za internetové služby neplatí. Pomiňme nejprve reklamu jako významný faktor ekonomické kalkulace provozovatelů internetových projektů. Důležitou příčinou je „dobrosrdečnost lidí“. Peníze jednoduše nejsou vyjádřením užitku a lidé mohou maximalizovat užitek i bez maximalizace stavu účtu. Funguje i něco takového jako dobrý pocit, který dost dobře nejde vyjádřit v žádných jednotkách. Když pustíte v autobuse sednout stařenku, neděláte to jen proto, že by vás jinak umlátila holí, ale vzhledem ke své výchově máte také dobrý pocit z dobrého skutku. Většina lidí ostatním spíše přeje, aby se měli dobře, alespoň pokud je osobně to nijak nepoškodí. Právě míra ochoty obětovat nějaký svůj zájem ve prospěch někoho jiného (peníze, volný čas, pohodlí, cokoliv) ukazuje, jak „dobrý“ člověk je.

Samozřejmě jen málokdo bude dřít deset hodin denně, aby měl dobrý pocit – zvláště když za některé své potřeby reálně musí stále platit v penězích. Ale napsat článek o dojmech ze svého nového mobilu, upravit nesmysl ve Wikipedii a dát na web nastříhané video své kočky splachující záchod je ochoten i zadarmo, pro dobrý pocit z pomoci jinému („zlepšení světa“), pro slávu, uznání virtuálních kamarádů atd. A jde to i dále – podobně vzniká spousta projektů z dobrovolné práce programátorů, kteří si chtějí zkusit nějaký projekt, mít onen dobrý pocit z tvorby či sami chtějí využívat produkty své práce.

Zjištění, že lidé nedělají vše jen peníze není nic objevného. Internet je však revoluční v tom, že zcela mění měřítko takového počínání. Spojení miliónů uživatelů z celého světa pár kliknutí od sebe vytváří síť, která dokáže efektivně konkurovat klasickým komerčním modelům. Dát dohromady redakci časopisu o autech je bez platů vyloučené – vyžaduje se po nich profesionalita, pravidelnost, vyváženost atd. Aby vznikla decentralizovaná volně rozházená síť blogů o autech, která dohromady bude poskytovat kvalitnější, odbornější, rychlejší a čtivější obsah než normální časopis, je dnes jednoduché – psát může každý, nemá s tím žádné náklady a počet takových autorů je dostatečný na to, aby dohromady přinášeli větší hodnotu než malá placená redakce.

Reklama

Co by pro Internet znamenalo, pokud by dnešní absence plateb na Internetu byla dána konstantním převisem nabídky nad poptávkou, jak znázorňují první dva grafy? Že pravděpodobně nikdy nebude postaven na bázi placení a jedinou formou příjmů pro většinu služeb vždy bude výhradně reklama. Nabízí se argument, že právě na reklamě je postaveno mnoho odvětví, tak co je na Internetu zvláštního? Internet totiž není jen nějaký nový typ média, není to nová televize, nejsou to nové noviny. Internet přebírá celou řadu funkcí, za které se ve fyzickém světě platí – zvláště ve spojení s komunikací – telefon, pošta apod. Konkuruje ale de facto i hospodám a výrobcům aut, kde by přitom člověk na první pohled spojitost neviděl – okamžitá online komunikace odstraňuje potřebu pohybu a sdružování se ve fyzickém světě. Také zcela nové typy služeb, které nemají protějšek v reálném světě, díky Internetu vznikají. Jenže reklama není bez omezení. Reklama nemá smysl sama o sobě, její objem nemůže výrazně narůst bez růstu prodeje toho, co propaguje. A tak či onak se vždy nakonec musí dostat k tomu, za co se platí, tedy k věcem a službám z fyzického světa.

Mikroplatby

Alternativní možnost je vyjádřena ve třetím grafu a je pro budoucnost peněz ve světě, který je stále více online, nadějnější. Pokud by problémem byla pouze nespojitost poptávky daná nedostupností jednoduché metody, jak provádět mikroplatební operace, je jen otázkou času, kdy takové řešení ku prospěchu všech vznikne. Jaké by na něj byly kladeny požadavky, je ostatně známo již dlouho a jistě jsou realizovatelné. Možná by byla třeba integrace v prohlížeči, kde by se zobrazoval mikroplatební zůstatek a během brouzdání od něj odčítaly zaplacené částky. Platby by samozřejmě uživatel musel autorizovat, ale třeba jen jedním kliknutím a do budoucna s pamětí, že za články na iDnes je ochoten ten padesátník pokaždé dát. Technické řešení však nemá smysl dopodrobna rozebírat, stačí vědět, že není problém, aby existovalo.

V případě rozvoje mikroplateb by si polepšili provozovatelé i zákazníci služeb, pro které naznačený model platí. Neplatí u něj totiž saturovanost poptávky – nabídka je menší než hypotetická maximální poptávka. Objevilo-li by se mikroplatební řešení, nespojitá část poptávkové křivky by se narovnala. V nějakém bodě by proto protkla nabídku, výsledkem by byly nenulové ceny a o něco vyšší objem prodávané a „konzumované“ služby – na vstupu peněz do vztahu provozovatele internetové služby a jeho uživatele by tedy vydělali oba.

Obejdeme se bez peněz?

Co Internet znamená pro peníze jako univerzálně akceptované formy distribuce blahobytu, vyjádření hodnoty a nástroje efektivního rozložení zdrojů? Předpokládejme, že spíše platí první model a platit se na Internetu nikdy nezačne. To by znamenalo, že celá jedna velká oblast se z peněžního systému vymaňuje a funguje spíše podle marxistického: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“ Peníze nadále fungují pro zajišťování produkce a distribuce omezených produktů fyzického světa, ale s tím, jak se přesouvá život lidí na Internet, je čím dál tím více vztahů upravováno bez peněz. Možnou námitkou by bylo, že to těžiště stále leží ve fyzických potřebách a vždy tam ležet bude, ale to zdaleka nemusí být pravda. Internet některé vymoženosti fyzického světa nahrazuje. Ty, které nahradit nejde, relativně ztrácejí důležitost. Pokud by neprobíhala demografická exploze, základní potřeby by dost možná bylo tak jednoduché zajistit, že by přestaly být omezenými zdroji a peníze by přestaly hrát roli i pro ně. Rozložení výdajů vynakládaných na „věci“ a „služby“ se může stále více posouvat ve prospěch služeb. To nebude platit, pokud větší část služeb bude zajišťována virtuálně a bez použití peněz. Pokud drtivá většina chodu společnosti nebude fungovat na peněžním základu, neobstojí tento způsob ani pro ten zbytek, kde by peníze byly racionální. Internet tedy nejenže nabourává statistiky o HDP, ale mohl by jednou zcela odstranit peněžní ekonomickou kalkulaci.

Není pravděpodobné, že by v dohledné době význam Internetu začal být tak veliký, nějaké hranice pravděpodobně existovat musejí. Navíc je silně pravděpodobné, že ve velké řadě segmentů by peníze na Internet pronikly se vznikem mikroplateb. Pokud však možnost, že se kvůli Internetu peníze zcela vytratí, či alespoň silně oslabí svou moc, připustíme, zůstává otevřená jedna otázka – bylo by to tak dobře? Na to si netroufám odpovědět. Realita dnešního Internetu nabízí argumenty pro obě mož. Kvalita kolektivní práce mnohdy převyšuje konzervativní postupy, produkty nezištné práce často přinášejí hodnotu, která by jinak nevznikla. Otázkou je, jakou za to platíme cenu, jaká je cena ústupu od dělby práce. Nemůže vynechání peněz z organizace společnosti znamenat horší celkovou efektivitu? Nemohla by Wikipedie snáze a levněji (ve smyslu spotřebovaného času a energie) vzniknout na komerční bázi s plně nasazenými profesionálními editory? A pokud by to snad nefungovalo na Wikipedii jako na poněkud specifickém projektu, nemohlo by to platit na kdejakou jinou oblast internetových služeb, které se bez plateb musejí spolehnout jen na dobrovolnou práci, a zbytečně tak nenaplňují svůj potenciál? Je efektivní ekonomická kalkulace možná bez peněz?

Anketa

Bylo by pro vás užívání mikroplateb zajímavé?

Našli jste v článku chybu?

9. 6. 2007 21:44

vepřová hlava (neregistrovaný)
Nevím, jestli jsou jediní, chodím často do eBanky (vkládat hotovost na účet) a fronty tam bývají takové, že přede mnou bývá v průměru půl človeka.

6. 6. 2007 20:15

hodnotit kvalitu encyklopedie dle hodnocení "lidí" ode mě vyžaduje abych Vám doporučil vyhledat si
a) heslo demence
b) nejbližšího psychiatra
c) nemít děti


Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

DigiZone.cz: Kanál TA3 HD zahájil vysílání

Kanál TA3 HD zahájil vysílání

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

DigiZone.cz: Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla