Evropská komise zvažuje zavedení celoevropské regulace přístupu dětí na sociální sítě. Na konferenci v Kodani to dnes řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.
„Nemůžeme dále ignorovat diskusi o zavedení minimálního věku pro přístup na sociální sítě. Téměř všechny členské státy EU žádají posouzení, zda stanovení takového věku potřebujeme,“ řekla.
Komise už podle ní zřídila speciální panel expertů pro otázky bezpečnosti dětí v online prostředí, který má Komisi radit s dalším postupem. „Aniž bych předjímala jeho závěry, věřím, že musíme zvážit zavedení věkového omezení pro sociální sítě. V závislosti na závěrech bychom mohli s legislativním návrhem přijít letos v létě,“ dodala.
Věkový limit už chce podle ní zavést Dánsko a dalších devět zemí Evropské unie. „Otázka nezní, zda by mladí lidé měli mít přístup na sociální sítě, ale zda by sociální sítě měly mít přístup k nim,“ doplnila.
Evropa se podle ní může poučit z příkladu Austrálie, která koncem loňského roku zavedla zákaz používání sociálních sítí do 16 let. „Můžeme vidět pokrok – méně dětí a teenagerů používá sociální média,“ řekl von der Leyen.
Jenže i data australské vlády mluví o tom, že po prvních měsících vymáhání zákazu si většina dětí účty na sociálních sítích ponechala. Podle průzkumu státní komise pro online bezpečnost dětí rodiče potvrdili, že 7 z 10 dětí ve věku od 8 do 15 let má na sociálních sítích účty i po zákazu. Australské úřady z toho viní hlavně samotné sociální sítě, které podle nich nedělají dost, aby dětem v přístupu zabránily.
Nedávný materiál think tanku Evropského parlamentu konstatoval, že jednou z příčin obcházení věkové hranice může být i používání VPN. „Někteří argumentují, že jde o mezeru v zákoně a že je potřeba ji zalepit a rozšířit povinnost ověřování věku i na VPN služby,“ říká zpráva.
Dopady používání sociálních sítí na dětské zdraví nebo psychickou pohodu zatím nejsou vědecky zcela prozkoumané. Výzkumy českých odborníků z Masarykovy univerzity v Brně ale naznačují, že samotné časté používání sociálních sítí nutně nepřináší nic zlého, podstatné je, jaký obsah tam děti sledují.
„Pokud dítě tráví i více hodin denně na sociálních sítích takzvaně smysluplně, nemusí to mít nutně negativní dopady na jeho well-being a nemusí to nutně způsobovat závislost,“ řekl Lupě profesor David Šmahel z týmu Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti.