Hasiči, vojáci a policisté začali testovat českou technologii, která jim během zásahů umožňuje pracovat v rozšířené realitě a získávat tak informace o kolezích, prostoru i rizicích v reálném čase. Za projektem stojí ČVUT s partnery DefSec Innovation Hub, společností Quanti a Univerzitou obrany. Jde o prototyp systému AR Rescue, který propojuje mimo jiné senzory vitálních funkcí, senzory prostředí a rozšířenou realitu, aby poskytl záchranářům a armádním jednotkám rychlý a přehledný obraz o situaci během zásahu v nepřehledných situacích.
Systém tvoří tři hlavní části. První jsou senzory na těle zasahujících a ve výstroji, které detekují i nebezpečné látky. Druhou část pak malý vizor rozšířené reality, průhledné sklo před jedním okem. Na něm se zobrazují varování, pozice kolegů a další informace. Třetí částí je mikropočítač s modulem na přenos dat na opasku nebo ve výstroji.
„Vizor rozšířené reality zobrazuje jen ty nejdůležitější informace, které neodvádějí pozornost – například pozici kolegů při nulové viditelnosti, varování před nebezpečnými látkami či signály blížícího se vyčerpání. Systém také umožní zobrazovat stav pacienta v izolačním biovaku nebo přijímat zprávy od velitele bez nutnosti používat vysílačku,“ přibližuje Miroslav Bureš, vedoucí projektu AR Rescue z katedry počítačů FEL ČVUT.
Technologie mají snížit rizikovost zásahů, umožnit rychlejší rozhodování a zvýšit efektivitu jednotek hasičů a armády při mimořádných událostech spojených s výskytem chemických, biologických, radiologických a jaderných nebezpečných látek, dohromady jde o takzvané CBRN zásahy. Ty patří k nejrizikovějším situacím, ve kterých se záchranáři i vojáci pohybují.
AR Rescue je navržen jako modulární systém, který lze propojit s technologiemi používanými integrovaným záchranným systémem i armádou. Počítá se i se situacemi, kdy je na místě zásahu nekvalitní nebo rušený signál, případně je vyžadován rádiový klid. Pokud je spojení omezené, systém běží v lokálním režimu a k dispozici jsou jen varování, která je možné určit ze senzorů nesených konkrétním členem jednotky.
„V operacích v CBRN prostředí rozhoduje čas a přesné informace,“ přibližuje Hynek Schvach, hlavní řešitel za Vojenskou lékařskou fakultu Univerzity obrany. „Možnost testovat tyto technologie přímo v praxi je pro nás klíčová,“ říká Jakub Jašek, zástupce Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy.
Projekt běží od loňského roku a potrvá do konce roku 2026. Finální fáze vývoje zahrnuje dokončení hardwaru, softwaru a intenzivní testování v terénu. Navazující projekty by měly systém posunout směrem k průmyslové výrobě.
