Ministr kultury Klempíř otočil, podporuje zrušení televizních poplatků

Sdílet

Oto Klempíř Autor: Ministerstvo kultury ČR
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě)

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) oznámil záměr zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Nahradí je nejspíš přímé financování ze státního rozpočtu. Ačkoliv ještě v prosinci loňského roku deklaroval podporu zachování stávajícího systému, nyní svůj postoj přehodnotil. Jako reálný termín pro změnu systému financování uvedl rok 2027.

rozhovoru pro deník Blesk řekl, že tento krok má plnou podporu poslaneckého klubu Motoristů a je přesvědčen, že se změnu podaří prosadit.

Změnu názoru Klempíř odůvodňuje detailnějším seznámením s fakty po nástupu do funkce a snahou o větší spravedlnost systému. Současný model považuje za nespravedlivý pro rodiny s dětmi nebo osaměle žijící seniory. Jako vhodnější alternativu zvažuje model financování přímo ze státní kasy, který je podle něj standardem ve většině evropských zemí. „Je pravda, že možná by bylo lepší přejít na financování z rozpočtu,“ uvedl ministr.

Skandinávie jako vzor? Jak platí televizi ve státech, které zrušily poplatky Přečtěte si také:

Skandinávie jako vzor? Jak platí televizi ve státech, které zrušily poplatky

Klíčovým tématem diskuzí o zrušení poplatků zůstává otázka nezávislosti veřejnoprávních médií. Kritici se obávají, že přímá závislost na státním rozpočtu umožní budoucím vládám vyvíjet na média tlak skrze krácení financí.

Klempíř tyto obavy odmítá s tvrzením, že samotná forma peněžních toků není pro svobodu slova určující. „Nezávislost veřejnoprávních médií zajistí především odvaha managementu,“ prohlásil Klempíř a dodal, že demokratické prostředí a kontrolní orgány jsou dostatečnou zárukou. Jako příklad funkčního modelu zmínil Dánsko, kde stát média financuje, aniž by docházelo ke zpochybňování jejich autonomie.

Ministr už o situaci jednal s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem i ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. Podle Klempíře se všichni shodli na prioritě najít takový model, který bude dlouhodobě udržitelný a neohrozí fungování institucí.

Klempíř zároveň odmítl kritiku kvality veřejnoprávního vysílání. „Česká televize nedělá špatně nic,“ uvedl a vyzdvihl například fungování dětského kanálu ČT :D, sportovní vysílání či licencované formáty typu StarDance, které by na komerčních stanicích neměly takový celospolečenský dopad.

Konkrétní podoba nového financování je nyní předmětem koaličních jednání a prací na státním rozpočtu. „Formu financování budeme teprve hledat a najít ji musíme. My jsme zdědili rozpočet po panu Stanjurovi, a nyní ho paní Alena Schillerová předělává,“ řekl Klempíř. Připustil i přechodné období či kompromisní osvobození vybraných skupin obyvatel od poplatků, což by však podle Klempíře mohlo zároveň vytvořit nežádoucí precedent.

Vláda potvrdila konec televizních poplatků, náhradu zatím nezná. Opozice varuje před nejistotou Přečtěte si také:

Vláda potvrdila konec televizních poplatků, náhradu zatím nezná. Opozice varuje před nejistotou

Záměr nové vlády zrušit poplatky a financovat veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu vyvolal reakci mezinárodních novinářských organizací. V pondělí kvůli tomu zaslaly otevřený dopis předsedovi vlády a ministrovi kultury. Signatáři, mezi nimiž nechybí Reportéři bez hranic (RSF) či Mezinárodní tiskový institut (IPI), upozorňují, že přechod na státní financování může zásadně ohrozit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.

Organizace varují, že model přímo napojený na státní rozpočet zvyšuje možnost vlády vyvíjet na média finanční tlak a ovlivňovat jejich obsah. V dopise připomínají Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který členským státům ukládá povinnost zajistit médiím veřejné služby přiměřené a předvídatelné zdroje, aby byla ochráněna jejich redakční nezávislost.

Vláda potvrdila konec televizních poplatků. Je to správné rozhodnutí?

Kritici vládního záměru rovněž poukazují na nedávný vývoj na Slovensku, kde přestavba veřejnoprávní RTVS na STVR vedla ke zvýšení přímé vládní kontroly a odvolání vedení. Dalším zdrojem obav je záměr zahrnout veřejnoprávní média do působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ačkoliv organizace uznávají legitimitu tohoto kroku, vyjadřují obavy, aby se finanční audity nestaly nástrojem politického nátlaku či záminkou ke snižování rozpočtů, jako se tomu čerstvě stalo v Litvě.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).