Nejvyšší soud definitivně rozhodl ve sporu mezi Českou televizí a bývalým členem Dozorčí komise Rady České televize JUDr. Jiřím Stránským. Soud potvrdil, že televize musí Stránskému vyplatit náhradu škody za to, že ho Rada České televize v listopadu 2020 nezákonně odvolala z funkce.
Jádrem sporu byla zásadní otázka, zda je Rada České televize orgánem státu, nebo orgánem samotné televize, což určuje, kdo za vzniklou škodu odpovídá. Rada České televize totiž nemá právní subjektivitu, její členy volí parlament a nemá žádné vlastní peníze, její činnost je financována z rozpočtu České televize.
Celý případ začal v listopadu 2020, kdy se Rada České televize rozhodla odvolat všechny členy svého poradního orgánu, pětičlenné Dozorčí komise. Tato komise může na rozdíl od radních nahlížet do televizního účetnictví a smluvních detailů. Poté informuje radní, jestli našla nějaké nesrovnalosti.
S návrhem na odvolání ekonomických poradců přišla tehdejší členka Rady České televize Hana Lipovská. Podpořilo ji dalších devět kolegů. Oficiálním důvodem byly „vážné výhrady k práci Dozorčí komise“, schválené usnesení je nijak blíž nespecifikovalo.
Čtyři z pěti odvolaných členů Dozorčí komise se proti svému odvolání bránili žalobou. V prvním kole u Městského soudu v Praze neuspěli. Rozsudek po kasační stížnosti přezkoumal Nejvyšší správní soud. V závěrech pražského soudu našel vady, zastal se odvolaných členů Dozorčí komise a usnesení o jejich odvolání zrušil.
Stránský následně televizi zažaloval o náhradu škody ve výši 613 200 Kč, což odpovídalo ušlé odměně za výkon funkce od jeho odvolání do konce funkčního období v červenci 2022. Soudy nižších stupňů mu přiznaly částku 598 129 Kč s úroky, kterou měla zaplatit Česká televize.
Česká televize proti tomu podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Argumentovala především tím, že by za škodu neměla odpovídat ona, ale stát. Podle televize není Rada ČT jejím orgánem, nýbrž orgánem státu, který na ni dohlíží. Alternativně namítala, že i kdyby byla Rada ČT jejím orgánem, samotné odvolání člena Dozorčí komise bylo výkonem státní správy. V obou případech by tak podle televize měl škodu hradit stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
Nejvyšší soud však dovolání v této části zamítl. V odůvodnění rozsudku připustil, že zákon o České televizi výslovně neuvádí, zda je Rada ČT orgánem televize. Na základě výkladu účelu zákona a jeho historického vzniku ale dospěl k závěru, že Rada ČT je orgánem České televize. Soud poukázal na původní důvodovou zprávu k zákonu, která Radu ČT označila za „kolektivní nejvyšší orgán České televize“ a zdůraznila, že televize byla zřízena jako „nestátní“ instituce nezávislá na státu a jeho orgánech. Pokud by byla Rada ČT orgánem státu, tato nezávislost by byla zásadně popřena. Soud rovněž zmínil, že náklady na činnost Rady ČT jsou hrazeny z rozpočtu České televize.
Soud se také zabýval otázkou, zda rozhodnutí o odvolání bylo výkonem státní správy, a dospěl k závěru, že nikoliv. Uvedl, že veřejná správa je širší pojem než správa státní a Česká televize vykonává takzvanou „ostatní veřejnou správu“. Tato činnost je odlišná jak od přímé státní správy, tak od samosprávy. Proto rozhodnutí Rady ČT nespadá pod režim odpovědnosti státu.
Jelikož je Rada ČT orgánem České televize a její rozhodnutí nebylo výkonem státní moci, odpovědnost za nezákonné odvolání nese podle Nejvyššího soudu právě Česká televize. Rozhodnutí nižších soudů tak bylo potvrzeno a televize musí žalobci kromě náhrady škody uhradit i náklady dovolacího řízení ve výši 13 588,30 Kč.
Čtyři z deseti radních, kteří v listopadu 2020 hlasovali pro odvolání Dozorčí komise, stále zasedají v Radě České televize. Jsou to Pavel Matocha, Jiří Šlégr, Roman Bradáč a Lubomír „Xaver“ Veselý. Televize začala za předchozího generálního ředitele Jana Součka po radních škodu vymáhat prostřednictvím předžalobní výzvy. S dalšími kroky se čekalo právě na rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovoláních v jednotlivých sporech.
„Situace, kdy by Česká televize měla být hmotně odpovědná za kroky Rady České televize, je po právní stránce velmi nepříjemná, protože se dostáváme do fatálního konfliktu zájmů s orgánem, který nás má kontrolovat,“ prohlásil v listopadu loňského roku tehdejší generální ředitel Jan Souček. Ten také tvrdil, že rozhodnutí vymáhat škodu přispělo k jeho letošnímu odvolání z funkce, protože generálního ředitele volí a odvolávají členové Rady České televize – včetně těch, kteří by televizi měli uhradit způsobenou škodu.
„O rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme prostřednictvím médií vyrozuměni. Písemné vyhotovení nám doposud nebylo doručeno. Česká televize se seznámí s obsahem předmětného rozhodnutí a následně rozhodne o postupu,“ uvedl na dotaz Lupy tiskový mluvčí České televize Michal Pleskot.
🔃 12:15 Zprávu jsme rozšířili o vyjádření České televize.
