Rada České televize na svém veřejném jednání v Brně 12. listopadu 2025 řešila otázku politické vyváženosti klíčových publicistických pořadů. Debatu odstartovalo stanovisko generálního ředitele Hynka Chudárka k dlouhodobé absenci předsedy SPD v pořadu Otázky Václava Moravce.
Chudárek uvedl, že si nechal zpracovat stanovisko Etického panelu ČT a dva odborné posudky (jeden od advokátní kanceláře Havel & Partners a jeden od profesora mediálních studií Jana Jiráka). Na základě jejich závěrů dospěl k názoru, že „dlouhodobou nepřítomností předsedy parlamentní strany SPD v pořadu Otázky Václava Moravce nedocházelo k naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize pro diskusní pořady a pluralitu“. Proto uložil řediteli divize zpravodajství přijmout opatření k evidenci zvaní hostů a respektovat odborná stanoviska.
Na ředitelova slova reagoval radní Lubomír Xaver Veselý, který mu poděkoval za to, že „konečně po tolika letech někdo našel odvahu a uměl říct: ‚Udělali jsme chybu‘“. Podle Veselého se tím potvrdilo, že pravdu měl předseda SPD Tomio Okamura, který tvrdil, že do pořadu není zván. Z materiálů citovaných radními vyplynulo, že Okamura dostal pozvánku naposledy v roce 2017 a informace o novějších pozvánkách nejsou k dispozici.
Diskuse se následně rozvinula k vyváženosti dalších pořadů, zejména Interview ČT24. Radní Pavel Matocha prezentoval data za půl roku před parlamentními volbami, podle kterých bylo v tomto pořadu 42 hostů z vládní koalice oproti 23 hostům z opozice. Tento poměr označil za porušení politické nezávislosti. Argumentoval, že bilance je ve skutečnosti „ještě horší než 2:1“, pokud by se započítali i hosté označení jako experti, například poradci premiéra Tomáš Pojar a Helena Horská nebo první náměstek ministryně obrany František Šulc.
K této kritice se přidal i radní Petr Šafařík, který zpochybnil zařazování zástupců Hospodářské komory nebo odborů mezi experty, ačkoliv jde podle jeho slov o „kvazi-politické“ pozice. Šafařík také kritizoval neaktuální nebo neúplné afiliace hostů.
Proti tomuto přístupu se důrazně ohradil místopředseda Rady Vlastimil Ježek, který varoval před „pitváním“ jednotlivých pořadů. Zdůraznil, že zákon o České televizi i Kodex České televize hovoří o vyváženosti vysílání v jeho celku a že data sama o sobě nevypovídají o souvislostech pozvání do pořadu.
Podobně argumentoval i Tomáš Řehák, který označil snahu zkoumat politické afiliace expertů za „cestu do pekla“. Upozornil, že zaměření na malý detail povede vždy k nalezení nějaké nevyváženosti, a jako příklad uvedl, že v Otázkách Václava Moravce byla ve stejném období SPD zastoupena desetkrát, zatímco srovnatelná TOP 09 jen dvakrát. U Interview ČT24 je podle něj asi normální, že jsou častěji zváni ministři a jejich náměstci, když se mají vyjadřovat k aktuálním krokům exekutivy.
Pavel Matocha kontroval citací ze stanoviska Etického panelu ČT, podle kterého „vyváženost musí být zajištěna i na úrovni jednotlivých pořadů“. Panel dle něj uvedl, že „nelze v plném rozsahu záměrně kompenzovat vyváženost mezi různými pořady“ a že je třeba dbát na vyváženost „zvláště u pořadů, které mají pro celospolečenskou debatu mimořádný význam. Vlastimil Ježek na to reagoval, že Etický panel je pouze poradní orgán a není autoritou pro výklad zákona, který je Kodexu nadřízený.
Stanovisko Etického panelu ČT je volně k dispozici na webu televize. Záležitost projednával 16. října, dospěl však k závěru, že „nemůže jednoznačně zodpovědět“, zda je absence Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce v rozporu s Kodexem ČT a právními předpisy.
Radní Ivana Chmel Denčevová podotkla, že ačkoliv považuje za problematické, pokud předseda parlamentní strany není léta zván, odmítá situaci vnímat jako „personifikovaný spor“ s moderátorem. Podle ní jde o „systémové selhání“, za které odpovídá dramaturg, editor a šéfredaktor. Petr Šafařík označil situaci v Otázkách za porušení zákona o ČT, který zakazuje „jednostranně zvýhodňovat žádnou politickou stranu“, a za „kapric“ (umíněnost) redakce.
Aktuálnost problému ilustroval Pavel Matocha na příkladu z minulé neděle, kdy byl v Otázkách Václava Moravce k tématu nové sněmovny přizván neúspěšný kandidát na předsedu Jan Bartošek, zatímco nově zvolený předseda sněmovny Tomio Okamura chyběl.
Rada ČT nakonec přijala dvě usnesení. V prvním, které podpořilo 13 radních (1 proti), konstatuje, že „považuje dlouhodobé nezvaní kteréhokoliv předsedy parlamentní politické strany či hnutí (a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě) za možné narušení demokratické soutěže politických stran“.
Slovo „možné“ bylo v textu ponecháno i přes námitky Petra Šafaříka, protože podle radního Davida Brabce data o zastoupení hostů z koalice a opozice v Otázkách Václava Moravce (26 vs. 29) ukazují, že různé názorové proudy zazněly.
Ve druhém usnesení (12 pro, 1 proti, 1 se zdržel) si Rada vyžádala od generálního ředitele detailní přehled zúčastněných hostů z řad vedení stran a komor parlamentu v pořadech OVM, Události, komentáře a Interview ČT24 za období od října 2017 do září 2025. Generální ředitel má podklady dodat na lednové zasedání rady.
„Proč neřešíme, kolikrát byl či nebyl jiný předseda jiné strany v jiném diskusním pořadu? ČT má takových pořadů mnoho. Proč se nerovné zacházení ze strany části radních, na což mám i dokument jako výsledek jednoho z právních kroků, který jsem před půl rokem podnikl, týká v jejich krocích pouze OVM? Rada ČT má podle zákona i kodexu hodnotit vyváženost vysílání ČT jako celku. Nechci se opakovat, ale buď zákon platí pro všechny, a my tedy žijeme v právním státě, anebo jsou někteří lidé, v tomto případě jde o některé radní ČT, nad zákonem a my v právním státě nežijeme – tady není možné být někde na půl cesty,“ komentoval diskusi o nezvaní Tomia Okamury do svého pořadu Václav Moravec v nedávném rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
14:14 – Zprávu jsme aktualizovali a rozšířili o další podrobnosti.
