Průzkum Radioprojekt poprvé zahrnul do měření poslechovosti vybraných stanic Českého rozhlasu také data o takzvaném odloženém poslechu, který zahrnuje konzumaci obsahu z audioarchivů a podcastů.
Výsledky za 2. a 3. čtvrtletí ukazují, že možnost přehrát si pořady ze záznamu významně mění strukturu publika u stanic zaměřených na mluvené slovo a kulturu.
Nová data sledující poslech v horizontu nula až sedm dní po odvysílání naznačují, že tento trend nejvíce ovlivňuje stanici ČRo Vltava, kde odložený poslech tvoří celých 30 procent celkové konzumace obsahu. Denně to znamená 11 tisíc lidí.
V absolutních číslech získala nejvíce posluchačů v režimu odloženého poslechu stanice ČRo Dvojka, kterou si tímto způsobem denně naladí 71 tisíc lidí. To představuje nárůst oproti živému vysílání o 18 procent.
Zpravodajsko-publicistická stanice ČRo Plus eviduje 49 tisíc posluchačů ze záznamu, zatímco nejposlouchanější Radiožurnál si zpětně přehrává 34 tisíc lidí. U Radiožurnálu je však podíl živého vysílání nadále dominantní a dosahuje 97 procent. Data potvrzují, že posluchači vyhledávají on-demand především literárně-dramatickou tvorbu, publicistické rozhovory a ucelené programové série.
Ačkoliv tato čísla zatím nejsou součástí standardních výstupů měření poslechovosti, vedení Českého rozhlasu i výzkumníci je považují za klíčový metodický posun. Plánem je zavést v příštím roce nový doplňkový ukazatel nazvaný denní dosah rádia, který bude sčítat živý a odložený poslech.
„Věřím, že se tato čísla brzy stanou pevnou součástí Radioprojektu a do měření time shiftu se zapojí všechny naše stanice i konkurenční komerční rádia,“ dodal k novince v měření poslechovosti stanic generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
