Hlavní navigace

Soud nařídil ČHMÚ zveřejnit doposud zpoplatněná historická data o počasí

4. 7. 2018

Sdílet

CHMU - web 2017

Městský soud v Praze nařídil Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ), aby zveřejnil historická data o srážkách a teplotách ze všech měřících stanic. Informuje o tom Český rozhlas, jehož datový novinář Jan Cibulka spor vedl. Rozsudek je pravomocný a data mají být zveřejněna do jednoho měsíce.

Úřad doposud zmiňované informace prodával. ČHMÚ v loňském roce hospodařil s rozpočtem téměř 772 milionů korun a prodejem dat a služeb si přišel na 177 milionů.

„Dotčení ekonomických zájmů ústavu však není zákonným důvodem, který by ospravedlňoval odepřít poskytnutí informací,“ uvedli soudci. Soud také argumentuje tím, že informovaní občané se mohou zasazovat o příznivé životní prostředí.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 7. 2018 5:35

    Danarr (neregistrovaný)

    Zaprvé jde o data za celou dobu, ne jen 30 dní zpětně.
    Zadruhé argumentace se opírá o to, že CHMI je příspěvková organizace zřízená MŽP a jako taková by měla sloužit veřejnosti - a to včetně poskytování dat, která mají.

    Data státních a veřejných institucí by měla být prostě otevřená (samozřejmě s výjimkou těch dat obsahujících citlivé a osobní informace)

  • 6. 7. 2018 7:15

    Danarr (neregistrovaný)

    Já vím, že to pro vás bude překvapení ale takhle funguje stát. Bere od všech trochu aby mohl zafinancovat to co stojí hodně.
    Moje peníze jdou taky na věci, které jsem v životě nevyužil a nevyužiju.

  • 6. 7. 2018 8:25

    Danarr (neregistrovaný)

    Ne demokracie není tyranie většiny - právě uvolňování částek na ne mainstreamové záležitosti zajišťuje pokrok.
    Většina lidí by se asi shodla, že nepotřebujeme částicový urychlovač nebo detektor gravitačních vln. A možná to jsou vyhozené peníze. Ale také se může stát, že nás poznatky z takových projektů posunou dále.

    V rámci tohoto případu jde o řádově méně důležitý problém a také řádově méně peněz - nicméně pokud by na základě takto zveřejněných dat někdo přišel s revoluční metodou jak předpovídat počasí, mnohonásobně se ta investice vrátí.

  • 5. 7. 2018 12:15

    Jan (neregistrovaný)

    u soudu se obhajovali tím, že ze státního rozpočtu jde jen menší část nákladů, které mají a tudíž není celý provoz financován z daní, soud na to namítl, že v tom případě má stát platit víc.

    Pokud jde o 100 % příspěvkovou organizaci, společenský a právní status je jasný, musí být otevřená, pokud ale jde pouze o částečně příspěvkovou organizaci, na výklad není jednotný názor (nemyslím právní, ten je asi jasný, soudy opakovaně rozhodují, že data mají být dostupná protože nelze rozlišit, která část je za státní peníze a která ne).

    Něco jiného by bylo pokud by ČHMÚ měla plně soběstačnou organizační jednotku a ta by svoje naměřená data prodávala, to lze ale těžko docílit a rozlišit.

    Státní příspěvkové organizace asi musí najít jiný zdroj příjmu než než prodej dat. I ČHMÚ má asi i další možnosti, zejména prodej služeb, jak to je ale realizovatelné netuším.

  • 5. 7. 2018 8:06

    ves (neregistrovaný)

    Z jakých zdrojů prostředky vynakládá? Ze státního rozpočtu, či-li z daní nás všech !!!

    citace z kupní smlouvy č. 6155/11/2016
    Vystavení první faktury pro rok 2018 bude možné nejdříve 19. února (z důvodu čerpání financí ze státního rozpočtu).

    Pokud se jim to nelíbí, až si založí s.r.o. a všechna poskytovaná data zpoplatní. I ty předpovědi.

  • 4. 7. 2018 21:08

    Jan (neregistrovaný)

    myslím, že zákon o životním prostředí definuje lhůtu 30 dní na vydání údajů o počasí podle žádosti o svobodném přístupu. Můžeš klidně žádat o data stará 1 minutu, ale hodnoty dostaneš klidně za 30 dní. Ty aktuální měření jsou ale dostupná na webu v pořádku, je zbytečné o ně žádat, co znamená historická může být ovlivněno právě tím, co není běžně dostupné a je zpoplatněné.

    Jinde jsem četl, že je běžné, že třeba pojišťovny při likvidaci nehod si historicky ověřují počasí.

  • 8. 7. 2018 16:39

    Filip Jirsák

    Tady si někdo plete moc a hlasovací právo. Ano, v parlamentu se hlasuje a ke schválení obvykle stačí nadpoloviční většina. Ale parlament není demokracie. Parlament jsme ostatně měli i za minulého režimu, který rozhodně demokratický nebyl. Parlament je jen nástroj, který může být součástí zastupitelské demokracie.

  • 6. 7. 2018 20:25

    Filip Jirsák

    Demokracie není vláda většiny. Demokracie je vláda všech, vláda konsenzu. A mimochodem, v demokracii není žádná vrchnost.

  • 9. 7. 2018 7:29

    Filip Jirsák

    Ale to, že demokracie znamená hlasování a rozhoduje většina, je váš omyl. Demokracie znamená, že mají všichni stejný podíl na moci, tím pádem s rozhodnutím jsou všichni v souhrnu spokojeni do nejvyšší možné míry. Nevím, co jiného než manželství by se ideálu demokracie mohlo blížit víc.

    Hlasování je jen nástroj, jak se ve velké společnosti tomu ideálu demokracie alespoň vzdáleně přiblížit. Ovšem rozumně funguje jenom tehdy, když tomu hlasování obvykle předchází hledání konsenzu. Problém parlamentní demokracie v ČR je právě v tom, že se tady skoro vše řeší silou jednoho hlasu, bez konsenzu, takže je s výsledkem spousta lidí nespokojená a nepřežije to jedno volební období. Ještě větší problém je, že lidé ani konsenzus neumí hledat, a jakmile není po jejich, jsou s výsledkem nespokojení. Obecné referendum bez dalších opatření je jenom nástroj k rozvrácení společnosti, protože vede k polarizaci společnosti a k tomu, že se přijímají výsledky, se kterými je většina nespokojená. Viz brexit.

    EU jako celek je demokratičtější než ČR, žádné zákony nám nediktuje a nepoškozuje nás, právě naopak. To, že peníze z EU vyhazujeme za nesmysly, je naše chyba, nikoli chyba EU. EU je demokratická a předpokládá, že o tom, co je potřeba, dokážou nejlépe rozhodnout lidé v daném místě.

    Nevím o tom, že by někdo reálně nerespektoval zvolení Zemana. Za to Zeman je v nerespektování rozhodnutí soudu přeborník. Mimochodem, když už jste to nakousl, naši demokracii v současné době z krátkodobého hlediska nejvíce ohrožuje to, že se Zeman a Babiš chovají jako neomezení vládci a vůbec nerespektují to, že pro ně hlasovala jen menšina obyvatel.

  • 8. 7. 2018 17:51

    Filip Jirsák

    Co je tedy v (dobrém) manželství jiného, než demokracie? Hlasování jste si k demokracii opět přidal vy, hlasování není nutnou podmínkou demokracie, naopak je to pro demokracii ne příliš vhodný nástroj. Když se o něčem hlasuje, zejména, když je více možností, vede to k tomu, že je pak s výsledkem většina nespokojena. To platí i v případě, kdy se větší množství možností sloučí do dvou protikladů. Příkladem je třeba Brexit, kde jsou nespokojení všichni, kdo chtěli zůstat v EU, i ti, kteří si představovali mírnější nebo naopak tvrdší rozchod.

    Na demokracii je důležité to, že se netýká jednoho okamžiku, jednoho rozhodnutí, ale je to trvalá záležitost. Takže i když jsou záměry v jedné věci neslučitelné, všichni v té společnosti by si měli být vědomi toho, že spolu budou žít i dál – což je velká motivace ke konsensu.

    Když rozhodne většina a výsledek rozhodnutí vynutí, nemá to s demokracií mnoho společného. A také taková rozhodnutí nebývají moc stabilní. Proto je lepší demokracie – dospět ke konsensu sice trvá déle, ale výsledek je pak stabilnější a má podporu všech.

  • 8. 7. 2018 19:43

    Bez  přezdívky

    "zamestnanci odmitaji respektovat defakto prikaz sveho zamestnavatele"

    Zřizovatelem Českého hydrometeorolo­gického ústavu, příspěvkové organizace, je Ministerstvo životního prostředí České republiky.
    ČHMÚ zde nemá moc velký manévrovací prostor, když se na jeho financování podílí prodej jeho dat.

    Správně by se tedy mělo debatovat o financování příspěvkových organizací - ale to není téma které by si vysloužilo např ostře sledované zasedání poslanecké sněmovny...

  • 6. 7. 2018 21:43

    Danarr (neregistrovaný)

    Pominu zbytek příspěvku, protože stačí poslední věta abych dokázal jak moc se pletete. Tvrdíte, že data budou manipulovana. Ale přeci díky tomu že budou veřejná nebude možné s nimi manipulovat, jelikož si je každý zájemce bude moct ověřit.

  • 7. 7. 2018 13:17

    Pavel (neregistrovaný)

    To si představujete dost naivně. Oni nebudou prostě lhát, tak aby se stačilo jednoduše se podívat, že to není pravda. Oni na ta data aplikjí různé statistické metody (s různou mírou odbornosti), zamíchají do toho vlastní data a různé "kroky stranou" a publikují jako studii tvářící se rádoby vědecky. Čím barvitější popis konce světa u toho bude, tím rychleji po tom bulvár skočí. "Každý zájemce" si tak neověří vůbec nic, protože by musel zopakovat celý postup, který neznát, nemá na to odbornost ani čas a vlastně ani kompletní vstupní data.

  • 9. 7. 2018 6:34

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Ten ČHMÚ je placen zčásti i cestou plateb řady organizací, protože ty jsou většinou také placené státem.

    MMCH i když se jeho data uvolní a zveřejní, stejně si řada organizací dál bude platit jeho předpovědi, protože by na využití těchto dat potřebovala systemizované místo nějakého meteověštce či rosničky, a to by je přišlo dráž. Takže představa, že po zveřejnění těchto dat se meteorologové postaví do fronty na vybírání popelnic za homelessáky, je poněkud mimo realitu.

  • 10. 7. 2018 20:27

    Filip Jirsák

    Většina lidí by chtěla co největší moc. Jakmile těch lidí budou dva a více, zvětšení moci jednoho zmenší moc druhého, takže je potřeba najít nějaké hranice. Většina lidí chápe, že je docela rozumná volba, když mají všichni ten podíl na moci stejný. Je to spravedlivé – kdyby měl někdo menší podíl, bude se logicky ptát, proč zrovna on má mít menší podíl na moci. Naopak kdyby někdo chtěl větší podíl, pochopí, že to samé budou chtít i ostatní, a že to nikam nepovede. Takže vznikne systém, ve kterém většina lidí chápe, nebo alespoň tuší, že mají maximální podíl na moci, tak, aby celý ten systém dělby moci ještě navíc dlouhodobě fungoval. A tomu systému se říká demokracie. Všimněte si, že v té definici není ani slovo o nějakých menšinách nebo většinách, dokonce ani o žádném hlasování.

    Manželství rovnoprávných partnerů je příkladem, který se velmi blíží tomu ideálu demokracie. Podobně může fungovat třeba skupina přátel, i když tam není ten tlak, že spolu musí dlouhodobě vycházet – ale když spolu vycházet nebudou, ta skupina se rozpadne.

    Pro demokracii je podstatné to hledání shody. Proto je důležitý ten nepřehledný propletenec různých formálních i neformálních institucí, které nemají úplně striktně vymezené kompetence, nebo nemají formálně žádné, ale musí se s ostatními dohodnout – proto je tak důležitá občanská společnost. V tak velké společnosti, jakou je stát, se samozřejmě někdy nepodaří dohodnout se, někdy je zájmů příliš mnoho nebo nějaká skupina získá příliš velkou moc – potom jako poslední pojistka, už velmi nedemokratická, přichází na řadu hlasování. A proto mají moderní demokracie spoustu různých pojistek jako ústavy a ústavní soudy, které nelze tak snadno změnit a které mají bránit demokracii před diktátem většiny.

    Na zbytek komentáře nemá cenu reagovat – když ty, se kterými nesouhlasíte, nazýváte „klerofašisty“ a „lidským odpadem“, je evidentní, že demokracii opravdu nenávidíte, což vysvětluje i váš negativní postoj k EU.

  • 9. 7. 2018 18:39

    fd (neregistrovaný)

    A ten komercni subjekt neplati dane?

    Laskave si uvedomte (vsichni) ze pokud nekdo vezme ta "statni" data a vytvori na jejich zaklade nejakou klidne za penize poskytovanou aplikaci ci sluzbu, tak stat bude z tech penez inkasovat zpet. A to neco kolem 50%. Tudiz lze s klidem rici, ze pokud existuji jakkolil komercne vyuzitelna statni data, je v nejlepsim zajmu statu je dat zdarma k dispozici, protoze na tom muze pouze a vyhradne vydelat.

    V minusu stat nebude ani v tom pripade, ze dotycna firma nebude ten produkt prodavat primo. Jednoduse proto, ze se ji tim rekneme snizi naklady => vzroste zisk, a z toho se opet plati dane.

  • 8. 7. 2018 7:23

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Je to zcela jistě v zájmu většiny, protože ta data budou pod jakousi supervizí a nebude možné s nimi zpětně manipulovat.

  • 10. 7. 2018 11:27

    Ostap Bender

    Přečetl jsem si rozsudek, který ukládá předat žalobci do 30 dnů požadovaná data v elektronické podobě. Toť vše. Rozsudek neukládá zveřejnění, pod nímž osobně chápu vystavení těch dat "pro všechny", a to zadarmo. Na nějaký peníz má ČHMÚ podle zákona o svobodném přístupu k informacím nárok i tak, i když to nebude žádný velký balík.
    Je také otázka, jestli by takové zveřejnění bylo ve lhůtě 30 dnů reálné. Co s těmi daty provede žalobce, tedy zda je "zveřejní pro všechny" soud neřešil.

  • 8. 7. 2018 8:28

    Filip Jirsák

    Ne, demokracie je vláda většiny.
    Není. Žádný způsob rozdělení moci, kde nemají všichni stejnou moc, není demokracie. Tedy ani diktatura většiny.

    Navíc si představujete velmi omezené množství různých demokracií. Třeba v dobrém manželství se rozhoduje demokraticky, ale nevím, jak byste mezi dvěma lidmi hledal většinu.

    „Jakýsi pochybný konsensus“ není nic pochybného, je to ideál demokracie, ke kterému se všechny demokratické společnosti snaží co nejvíce přiblížit.

  • 10. 7. 2018 9:13

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    V demokracii nevládne žádná menšina, ale většina z hlasujících (respektive jí delegovaní lidé).

    Již staří Řekové říkali těm, kdo se neúčastnili politického života idi-ó-tos, což znamená přibližně "o samotě stojící". Později se tak začalo říkat osobám s mentálním deficitem tak hlubokým, že jim neumožňuje smysluplnou komunikaci s ostatními lidmi (a jsou tudíž nejen nevzdělavatelní, ale i nevychovatelní). Do lékařství pak tento termín pronikl jako označení pro choroby, jejichž příčina není známa (např. cca 80 % hypertoniků trpí "idiopatickou" formou této choroby, kterou nelze příčinně léčit - zrovna teď jsem si zobl dva patáky, z nichž jeden mi trochu roztáhne malé cévy a druhý "zvedne stavidlo" v ledvinách; oba mi srazí tlak, ale ani jeden z nich neřeší její příčinu).
    Nicméně pokud někdo nejde hlasovat, pak je holt charakterizován oním slovem od i a nemá sebemenší právo si stěžovat na cokoli, co zvolení udělají (pomíjím velmi malé procento těch, co hlasovat chtěli, ale zabránily jim v tom vážné a jimi nezaviněné příčiny).

    Jistěže situace, kdy je společnost silně polarizovaná, se promítne i do vítězství o malý počet hlasů. Nicméně s tou polarizací společnosti jednoznačně začaly "demokratické" síly, tj. klerofašisté a podobný lidský odpad, a vyvrcholilo to procpáním megatunelu "církevních restitucí" hlasem jednoho zločince, přivezeného do poslanecké sněmovny z poza katru. Když je za to potrestali voliči jejich nevolením (což je logické, když procpali cosi, s čím nesouhlasily cca 3/4 populace), tak holt kvílejí jak sbor vysloužilých sexuálních pracovnic. A dobře jim tak. Doufám, že o příštích volbách dopadnou ještě hůř.

    To, že ihned po zvolení Zemana začal lidský odpad z pražské kavárny nosit placky s nápisem "Zeman není můj president", šlo asi mimo vás, že?

    EU není demokratická, protože v ní reálně rozhoduje úzká skupina "vyvolených". V cca 2/3 až 3/4 zcela svévolně, to zbylé může ovlivnit EUroparlament, jediná instituce EU s jakousi demokratickou legitimitou (volby do tohoto zastupitelstva však nejsou ani rovné ani svobodné). V klasické politologii je EU cosi mezi diktaturou a oligarchií; velmi se blíží režimu, jaký zavedl v Itálii Mussolini.
    My máme možnost nařízení EU pouze "implementovat", tj. schválit bez sebemenší možnosti ovlivnění.

    EU pochopitelně nepodpoří nic smysluplného a zejména nic takového, co by nějak prospělo naší ekonomice a učinilo ji silnější a konkurenceschop­nější. Jediné pozitivní věci byly čističky odpadních vod, ale na těch měli zájem oni sami (především Německo a Rakousko), protože jsme "střecha Evropy" a naše odpadní vody tečou k nim. Prakticky všechny ostatní EUroprojekty jen naši ekonomiku poškozují, protože
    - dodavateli (materiálu i práce) musejí být v naprosté většině případů firmy ze starých zemí EU (čímž našim firmám, které by to udělaly lépe a levněji, berou práci) a většinu těch dotačních peněz zase tyto státy dostanou zpět, někdy i s penězi z naší "povinné finanční spoluúčasti")
    - povinné spolufinancování těchto projektů vysává peníze z naší ekonomiky a křiví v ní vztahy
    - vyrobí se jen nesmysly, případně Potěmkinovy vesnice typu "průjezd obcí", který ovšem např. petrifikuje absenci kanalizace, protože se to X let nemůže rozkopat, i kdyby obec peníze na ni dostala.

  • 8. 7. 2018 10:48

    fd (neregistrovaný)

    Nikoli, spatne je, ze ty soudy zaplatime take z dani, spravne by ty soudy mely zaplatit zcela konkretni osoby, kterej jsou zcela 100% zname - tzn ti, kteri odmitli ta data vydat. A pekne ze sveho.

    Protoze tyto soudy opakovane probihaji vyhradne proto, ze statni (tedy nasi) zamestnanci odmitaji respektovat defakto prikaz sveho zamestnavatele (tedy nas), v tomto pripade implementovany zakonem. A za to by meli byti bez milosti a tvrde trestani.

  • 9. 7. 2018 16:57

    sdas (neregistrovaný)

    uz Platon v 300 BC radil demokracii do tyranii prave proto, ze vetsina prikazuje mensine...

    v idealnim pripade ma ale osvicena mensina rozhodovat pro vsechny ( a muzeme se bavit co to znamena osvicena)

    pokud si vetsinove rozhodneme, ze vlajka bude modra, fajn, who cares ale take se tu prikazuje co je moralne spravne (potraty jsou krasne tema na ilustraci, ovsem jine typy vrazdy uz zase modni nejsou)

  • 8. 7. 2018 7:42

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Zveřejnění dat je v zájmu nás všech. Klimatologové opakovaně lhali o tom, co bylo vlastně naměřeno, a jakým způsobem tato data dále upravovali. Nejen u nás, ale i v USA a dalších západních státech byli nakonec ke zveřejnění vstupních dat donuceni soudní cestou, mnohdy až léty soudních tahanic.
    Tak se podařilo např. prokázat, že známá "Mannova hokejka", ikonická pro globální oteplisty, není nic jiného než podvod, protože při použití dané metody vznikne stejný graf i z náhodných čísel. A provalilo se, pochopitelně, i mnoho dalších věcí, jako např. že klimatologové volně zaměňují naměřené teploty s odhady teplot pro místa, kde se neměří (což jim umožňuje výsledné teploty libovolně manipulovat).
    To samé i známá Berkleyská studie o "neexistenci vlivu tepelných ostrovů na měření teplot". Je to jen snůška bezcenných blábolů, zahalených do matematických vzorců, jak se ukázalo, když byli donuceni zveřejnit data, se kterými pracovali.

    Čili nejde o "metodu předpovídání počasí" (byť bych nevyloučil, že něco takového může laik udělat - ona spousta vynálezů byla vytvořena "hlupáky, kteří nevěděli, že něco takového je teoreticky nemožné" - např. metoda předpovědi času první pozorovatelnosti měsíčního srpku po novu byla vytvořena amatérem, nikoli profesionálními astronomy). Daleko spíš jde o to, že bude mít spousta lidí možnost revize toho, čím nám soudruzi krmí uši.

  • 8. 7. 2018 17:39

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    V manželství nemůže být demokracie, maximálně, až se do hlasování zapojí i odrostlejší děti. Z tohoto důvodu se bere jako minimální jakžtakž stabilní skupina trojice (viz např. program Apollo, před nímž tenhle problém dost intenzívně studovali).

    Problém je, že tam, kde jsou vztahy (popř. záměry) vzájemně neslučitelné (Marx používal termín "antagonistické"), se ke konsensu dospět nedá.

    Jinak zaměňujete moc, plynoucí z postavení občana (ta je skutečně v ideálním případe v demokracii pro všechny stejná) a moc, plynoucí z přívrženectví k vítězné nebo poražené straně (ve volbách), a tím pádem v tom máte guláš.
    Je jasné, že v ideálním případě se důležitá rozhodnutí konzultují i s opozicí, a hledá se takový modus vivendi, který by byl pro obě (či ještě další) skupiny přijatelný. Problém ovšem je, že ne vždy to jde, a tam musí prostě většina rozhodnout a výsledek rozhodnutí vynutit.

  • 8. 7. 2018 17:45

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Demokracii můžete mít buď zastupitelskou nebo přímou. Jiná jaksi neexistuje.
    Pochopitelně, zastupitelé nemusejí být voleni, v řadě antických států se losovali. IMHO by nebylo od věci to u nás alespoň zkusit, ušetřily by se docela velké peníze na kampaně a věci kolem toho.

    Jinak máte pravdu v tom, že existence parlamentu (ale i dalších demokratických struktur) neznamená automaticky, že je daný režim demokratický.
    Na druhé straně lze zpochybnit demokratičnost tradičně za demokratickou považované Velké Británie, protože obyvatelé nejsou občané, ale poddaní a přetrvávají tam (byť v již minimální míře) šlechtické výsady (tedy nerovnost občanů před zákonem), viz např. horní komora parlamentu.

  • 9. 7. 2018 6:28

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Manželství není a nemůže být demokracie, protože při neshodě je tam rovnost hlasů.
    Bez hlasování, pochopitelně, nemá demokracie žádný smysl. V případě většího počtu názorů se musí část spokojit s konsenzem (a musí být dostatečně velká, aby ho prohlasovala). Jinak obecně problém nijak neregulované zastupitelské demokracie je převaha voleb menšího zla nad volbami něčeho pozitivního, právě tohle by mohlo zvrátit obecné referendum.
    Demokracie není trvalý stav, demokracii je nutno stále obnovovat dalším a dalším bojem. Pokud se to neudělá, demokracie končí, byť je ještě nějakou dobu udržováno zdání, že pokračuje. U nás tč. máme podstatně menší míru demokracie než v 90. letech, protože až 80 procent zákonů nám diktuje nedemokratická EU a naprostá většina z nich nás nějak poškozuje. Těch pár rozhleden v údolí, akvaparků bez vody a cyklostezek odnikud nikam, co nám EU tu a tam zafinancuje, to rozhodně nevykompenzuje.

    Vynucení práva, ať už jde o výsledek voleb nebo soudního rozhodnutí, je nutnou podmínkou fungování demokracie. Proto se tyhle věci snaží marxistické a fašistické živly nabourat (viz "neuznání" zvolení Zemana nebo nerespektování výsledku soudu Klinikáři). IMHO to, že po padnutí finálního rozsudku ve prospěch státu (před cca 3 měsíci) na tu Kliniku nenaklusali těžkooděnci a nevyklidili ji i za cenu střelby do živého, poškozuje naši demokracii víc než jakékoli vztahy (včetně těch fiktivních, vyfabulovaných pražskou kavárnou) Zemana s Ruskem a Čínou.

  • 6. 7. 2018 18:55

    Pavel (neregistrovaný)

    Demokracie je vláda většiny. Že z ní vrchnost postupně dělá tyranii menšin (a vlastní svévole), je věc jiná. U urychlovače by šlo o investici do výzkumu, který by mohl přinést nějaký pokrok. A ten je v zájmu všech.

    Tento případ zveřejnění dat není motivován výzkumem, ale tím, že někdo chce ušetřit. Vědci, kteří mají co říci k předpovídání počasí ta data k dispozici dávno mají. Pravděpodobnost, že na jejich základě nějaký laik objeví "revoluční metodu jak předpovídat počasí" je nulová. Poslouží nanejvýš nějakým oteplistům, ke statistickým kejklům za účelem propagace jejich náboženství.

  • 8. 7. 2018 16:31

    Pavel (neregistrovaný)

    Tady si někdo plete moc a hlasovací právo. Podle toho tvrzení by měl předseda vlády stejnou moc jako řadový občan, což je nesmysl.

    Demokracie zajistí spokojenost většiny. Je to větší konsenzus než kdyby vládla menšina, ale to je asi tak všechno. Demokracie je založena na přehlasování menšiny. Stačí se podívat do parlamentu jaký tam byl a je konsenzus.

  • 5. 7. 2018 22:27

    Oaklander (neregistrovaný)

    Ano, data zvěřejnit, ale špatné je to vynucování soudem :( , naše společnost není vyspělá.

  • 8. 7. 2018 7:28

    A. S. Pergill (neregistrovaný)

    Ne, demokracie je vláda většiny. Má jistě mnoho pojistek (nutnost kvalifikované většiny pro zvlášť důležitá rozhodnutí, dvoustupňovost zastupitelských orgánů, některá rozhodnutí může zvrátit moc soudní atd.), ale výsledkem je vláda většiny, nikoli jakýsi pochybný konsensus. Ten navíc mezi majoritou a některými extrémními menšinami ani není reálně možný. Když prostě majorita "nekonsensuálně" odhlasuje, že není možné podřezávat nemluvňata na oltáři Velkého Černého, tak mají stoupenci tohoto náboženství smůlu a po žížalkách.

  • 6. 7. 2018 7:56

    Pavel (neregistrovaný)

    V demokracii by ale peníze měly jít pouze na to, na čem se shodne většina. Jinak se otevírá prostor k bezuzdnému utrácení za věci, které až tak potřebné nejsou. Že tak stát funguje neznamená, že je to tak správně a že by to tak mělo zůstat.

  • 5. 7. 2018 20:26

    Pavel (neregistrovaný)

    To je sice pravda, ale toto soudní rozhodnutí znamená, že to nyní "nás všechny" bude stát víc. Otázka je, zda to za to stojí. Řekl bych, že většině lidí nikoli. Je to tedy rozhodnutí proti zájmům většiny.

  • 7. 7. 2018 13:45

    Ivan Nový (neregistrovaný)

    Například tento pohled se z hlediska křesťanství neosvědčil, to vyrostlo do krásy jedině tehdy, když jeho výklad byl přístupný všem a nejen odborníkům. Díky tomu existuje i nějaký ČHMÚ. A právě a pouze na tomto principu vyrostla naše civilizace. Jinak by se do své technologické fáze vůbec nedostala, protože odborníci nemají potřebu objevovat něco nového.

    Nakonec i vaše evoluční hypotéza, kterou přece přijímáte, je dnes už založena výhradně na náhodných mutacích a nikoliv na jednotné interpretaci všemi téhož vzoru, ke kterému vaše pojetí vede.

  • 5. 7. 2018 2:08

    bez přezdívky

    Mně se to rozhodnutí soudu (jak může být všeobecně vnímáno) nelíbí.. tak nějaká organizace vynakládá po desítky let značně prostředky na zaznamenávání / katalogizaci "čehokoliv" - dejme tomu živelných jevů .. a pak někdo (typicky po stížnosti někoho) rozhodne: ".. no tak ty data jim dejte.. protože nejsou jenom vaše".. .. jak zde bylo již uvedeno, nárok na ta klimatická data může být vznesen pouze max 30 dní zpětně.. ale co bude příště.. ? .. další KVAZI nárok na informace o zatížení pozemních komunikací 50 let zpětně? .. výsledky sportovních utkání u sázkovek za posledních 20 let? - protože to shromažďování dat jim "nepatří".. a musí se "podělit".. ?

    za mě velice chybné rozhodnutí soudu. Totálně pomíjející realitu.. na druhou stranu, jsme na tom pořád lépe než Poláci a jejich problémy s pokusy o ovládnutí US.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).