Hlavní navigace

Státní zemědělský fond je v zajetí jednoho IT dodavatele, stojí ho to miliardy

Sdílet

Jan Sedlák 27. 4. 2021

Informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) je závislý na jednom dodavateli. Tento takzvaný vendor lock-in každý rok vyjde na více než půl miliardy korun, provoz mezi léty 2016 až 2019 vyšel na 2,1 miliardy korun. Ukazuje to audit Nejvyššího kontrolního úřadu, který zahrnul i systémy ministerstva zemědělství.

NKÚ narazil na řadu nedostatků. SZIF například nemá informace o vytíženosti hardwarové infrastruktury, kvůli čemuž nemůže vyhodnotit hospodárnost zakázky v hodnotě 326 milionů korun. Fond také v letech 2016 až 2019 zaplatil za pořízení a údržbu licencí SAP téměř 417 milionů korun, využívanost těchto licencí ale nesleduje. Kompletní zpráva je k dispozici zde (PDF), shrnutí pak níže.

SZIF má s informačním systémem problémy dlouhodobě. V roce 2017 muselo dojít ke zrušení tendru na čtyřletou zakázku za 930 milionů, protože se nenašel žádný zájemce. SAP do té doby od SZIF získal 5,1 miliardy korun.

Shrnutí NKÚ k auditu ministerstva zemědělství a SZIF:

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v letech 2016 až 2019 pořizovaly, provozovaly a rozvíjely informační a komunikační technologie (ICT). Konkrétně se kontroloři zaměřili na fungování a využívání vybraných informačních systémů, ale také například na způsob jejich pořízení a náklady spojené s jejich provozem. Kromě toho NKÚ prověřil také to, zda postupovaly obě instituce při pořizování ICT koncepčně a strategicky. Kontrola ukázala, že jediný informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu (IS SZIF) provázejí velmi vysoké náklady. Ty jsou do spojeny i se silnou závislostí SZIF na hlavním dodavateli systému. Dosud se SZIF z této závislosti, o které ví řadu let, nepodařilo vymanit.

SZIF hlavnímu dodavateli celkově zaplatil v letech 2016 až 2019 za aplikační podporu provozu a rozvoj IS SZIF téměř 2,1 miliardy korun, tedy přibližně půl miliardy korun ročně. Jde o částku, která násobně převyšuje výdaje na ostatní kontrolované informační systémy provozované Ministerstvem zemědělství. V případě IS SZIF byly tyto výdaje zhruba desetkrát vyšší, než jaké byly u LPIS, kde se roční náklady pohybovaly kolem 50 milionů korun, a pětkrát vyšší než v případě IZR. U tohoto systému se jednalo přibližně o 100 milionů korun ročně.

Na výrazných nákladech IS SZIF se podílely vysoké jednotkové ceny práce externích IT specialistů. SZIF platil za jeden den práce „specialisty SAP“ 27 733 korun. To je nejméně dvakrát více, než kolik za stejného specialistu platilo Ministerstvo zemědělství. Práce takového specialisty ministerstvo stála od 9 668 do 13 915 korun. Takto vysoké jednotkové ceny za práci na IS SZIF jsou konkrétním negativním projevem závislosti na jednom dodavateli.

Rozdíly mezi Ministerstvem zemědělství a SZIF se však netýkaly jen konkrétních informačních systémů. MZe například sledovalo, jak jsou využívány jeho licence k softwaru SAP, a podle toho postupně optimalizovalo jejich využití. SZIF v letech 2016 až 2019 zaplatil za tyto licence téměř 417 milionů korun, ale jejich využití nikterak nesledoval ani nevyhodnocoval. Podobné to je i v koncepčních a strategických otázkách. NKÚ na základě strategií a koncepcí vyhodnotil, že v době kontroly existovalo jen mírné riziko nekoncepčního vývoje ICT u MZe – tedy menší riziko nehospodárně vynaložených peněz a dalších problémů. U SZIF naopak chybí některé základní plány a dokumenty pro provoz a rozvoj IT, což může vést k dalším problémům či zbytečným výdajům na ICT.

Kontroloři také prověřili vzorek veřejných zakázek u MZe v hodnotě 1,3 miliardy korun. U dvou zakázek Ministerstvo zemědělství porušilo zákaz diskriminace ostatních dodavatelů, když preferovalo dosavadního dodavatele. V dalším případě neoprávněně rozdělilo předmět zakázky pod finanční limity stanovené zákonem a bez zadávacího řízení uzavřelo tři smlouvy s dodavatelem za více než 6,5 milionu korun. Tím podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň.

Ministerstvo zemědělství spravuje 16 informačních systémů veřejné správy. V letech 2016 až 2019 vynaložilo v průměru celkově za ICT ročně 453 milionů korun. SZIF spravuje jeden informační systém. Roční průměrné celkové výdaje SZIF na ICT za stejné roky byly v průměru 750 milionů korun.

Našli jste v článku chybu?
  • 27. 4. 2021 17:45

    bez přezdívky

    A teď si představte, že tato organizace, které za rok utratí za provoz a správu IT systémů 700 milionů ročně nemá interně IT architekta. Místo toho si tuto službu kupuje externě za 10 tisíc Kč/den (asi 140 tisíc hrubého měsíčně). A důvod? Není to kvůli tomu, že by externí pracovník byl levnější nebo lepší, ale kvůli tomu, že interně by jej kvůli tabulkovým platům nezaplatili!

    Chceme dělat digitalizaci, ale nechceme zaplatil lidi. V kombinaci se způsobem, jakým se musí dělat výběrka, to pak dopadne jako na SZIF – sice jsme ušetřili pár milionů na vlastních lidech, ale platíme stovky milionů dodavatelům.

    Rizikem v oblasti strategického řízení ICT je snižování počtu odborných interních ICT pracovníků jak na SZIF, tak na MZe. Některé klíčové pozice, např. pozice hlavního architekta, byly na MZe po celé kontrolované období zajištěny z externích zdrojů.

    V systemizaci MZe nefigurovaly některé klíčové pozice z pohledu ICT, např. pozice hlavního architekta. Z toho vyplývá riziko vyvádění klíčových strategických znalostí a ucelených informací o dalším směřování ICT mimo MZe. Role hlavního architekta byla po celé kontrolované období zajištěna z externích zdrojů.

    SZIF zrušil v roce 2017 v sekci ICT celé oddělení architektury ICT, a to z důvodu dlouhodobé neschopnosti udržet a obsadit tabulková místa. Tím bylo zcela znemožněno pokračovat v řešení enterprise architektury jako celku a provázání všech jejích vrstev.

  • 29. 4. 2021 10:14

    TIRO

    Implementace SAPu je často pro firmy boj mezi životem a smrtí. Ale stát, ten je a bude vždy v pohodě.