Česká policie má právo od svých informátorů požadovat neveřejné příspěvky ze sociálních sítí a použít je následně u soudu jako důkaz, vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 3564/18).
K získání neveřejných příspěvků nemusí mít policie předchozí posvěcení soudu. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu v souvislosti s vyšetřováním postupu policie proti lidem, kteří chtěli protestovat proti Prague Pride 2014, policisté tehdy skupinu protestujících nepustili k trase průvodu.
Jana Pokorná coby jedna z postižených následně podala na policii žalobu a žádala náhradu újmy (20 tisíc Kč). Obvodní soud pro Prahu 7, který se případem zabýval, žalobu zamítl s tím, že proti žalující straně předložil printscreeny z Facebooku, kde byly vidět neveřejné příspěvky lidí organizujících protest proti Prague Pride. Žalující strana ale namítla, že se jedná o nepřímý důkaz a poukázala na starší nález ÚS z roku 2014, ve kterém se soud zastal popotahovaného za dehonestování policie v neveřejné internetové komunikaci. Rozdíl mezi oběma případy ale podle ÚS spočívá ve způsobu získání důkazů. V prvním případě policie prý nepřiměřeně využívala svých práv plynoucích z trestního řádu, pokud ale policie důkazy získá prostřednictvím svých informátorů, nebo falešných profilů na sociálních sítích, je vše v pořádku. Podobné metody podle ÚS spadají pod tzv. podpůrné operativní pátrací prostředky, které vymezuje zákon o Policii ČR, sem patří například práce informátorů, krycí prostředky, zabezpečovací technika a zvláštní finanční prostředky.
„To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora,“ říká v nálezu ústavní soudce Josef Fiala.
