Hlavní navigace

Ústavní soud: policie může použít neveřejné příspěvky z Facebooku jako důkaz

Sdílet

Karel Wolf 5. 6. 2019

Česká policie má právo od svých informátorů požadovat neveřejné příspěvky ze sociálních sítí a použít je následně u soudu jako důkaz, vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 3564/18)

K získání neveřejných příspěvků nemusí mít policie předchozí posvěcení soudu. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu v souvislosti s vyšetřováním postupu policie proti lidem, kteří chtěli protestovat proti Prague Pride 2014, policisté tehdy skupinu protestujících nepustili k trase průvodu.

Jana Pokorná coby jedna z postižených následně podala na policii žalobu a žádala náhradu újmy (20 tisíc Kč). Obvodní soud pro Prahu 7, který se případem zabýval, žalobu zamítl s tím, že proti žalující straně předložil printscreeny z Facebooku, kde byly vidět neveřejné příspěvky lidí organizujících protest proti Prague Pride. Žalující strana ale namítla, že se jedná o nepřímý důkaz a poukázala na starší nález ÚS z roku 2014, ve kterém se soud zastal popotahovaného za dehonestování policie v neveřejné internetové komunikaci. Rozdíl mezi oběma případy ale podle ÚS spočívá ve způsobu získání důkazů. V prvním případě policie prý nepřiměřeně využívala svých práv plynoucích z trestního řádu, pokud ale policie důkazy získá prostřednictvím svých informátorů, nebo falešných profilů na sociálních sítích, je vše v pořádku. Podobné metody podle ÚS spadají pod tzv. podpůrné operativní pátrací prostředky, které vymezuje zákon o Policii ČR, sem patří například práce informátorů, krycí prostředky, zabezpečovací technika a zvláštní finanční prostředky.

„To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora,“ říká v nálezu ústavní soudce Josef Fiala.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 6. 2019 14:50

    Radim

    Podle odkazovaného rozsudku nebyl vůbec spor o identitu. Stěžovatelka vůbec nepopírá, zda to byla ona či ne.
    Prý se to stalo takto:
    - V Praze se chystal Prague Pride.
    - Stěžovatelka spolu s dalšími plánovala na Facebooku v "neveřejné komunikaci", která nebyla úplně veřejná (ale taky nebyla čistě mezi dvěma lidmi, takže ne Messenger - to by podle nálezu ústavního soudu byla čistě soukromá záležitost), tipuju v uzavřené nebo tajné skupině, že tam půjdou a vystoupí proti Prague Pride.
    - Police kontaktovala stěžovatelku (a ostatní lidi ze skupiny) s tím, že jí zakazuje vstup do míst, kde se bude Prague Pride konat, za účelem zachování pořádku během pochodu.
    - Stěžovatelka si stěžuje, že důkazy pořízené v jejich skupině jsou pořízené ilegálně a tím pádem neměla Policie právo jí vstup do míst pochodu zakázat, protože nemohla mít žádné legální důkazy o tom, že by mohla průběh pochodu narušovat.

    Nikde tu není spor o to, kdo to psal. Stěžovatelka se hlásí k tomu, že se účastnila plánování protestní akce proti Prague Pride. Spor je o tom, zda Policie může či nemůže lozit do skupin na Facebooku a s údaji tam zjištěnými dál pracovat. Tady ztotožnění osoby z Facebooku s reálnou osobou provedla Policie podle všeho správně a bez omylu.

  • 6. 6. 2019 1:31

    tomasruprecht

    Tak soud ani policie jistě ověřuje křízovým způsobem - tj. vezme fotky z FB, vezme přátele na FB, komparuje se státními rejstříky a tak posoudí identitu - jistě né, že si přečtě název profilu... Ale musí to nějakým způsobem doložit skrze jiné zdroje, to je snad zcela běžné, se se pvěřuje několikanásobným ověřením a né na první dobrou...

    Např. u mého profilu by mohli komparovat i skrze média např. Brněnský deník (článek Bystrčák roku 2015), skrze jiné weby, kde píšu příspěvky, mohou policejním specialistou na analýzu lidí zjistit, zda styl, kterým píšu na FB je totožný s tím, jak píšu na jiných fórem a tím prokázat, že se nejedná o falšný profil, ale o můj ryzí :-)

  • 5. 6. 2019 13:14

    bez přezdívky

    Tak toto rozhodnutí pobavilo, protože jakým způsobem Policie prokáže hodnověrnost takového screenu obrazovky? Nebo vůbec identitu dotyčného, když vytvořit falešný profil s něčím jménem je otázkou pár vteřin? Skoro to tak vypadá, že soudci - vesměs již staršího věku - ani pořádně neví, co to FB vůbec je :-)

    5. 6. 2019, 13:14 editováno autorem komentáře

  • 5. 6. 2019 20:56

    bez přezdívky

    A soudní znalec co asi tak? Ten na tom bude úplně stejně, může tak akorát vařit z vody. Facebook je mezinárodní síť s miliardou uživatelů (u kterých navíc není identita prokázaná), takže dohady a spekulace, což u nezávislého soudu nemá šanci na úspěch.

    5. 6. 2019, 20:57 editováno autorem komentáře