Podoba digitální daně, která ještě začátkem února vypadala jako definitivní, se může výrazně změnit. Možné změny v návrhu projedná vládní koalice ANO a ČSSD.
Návrh, který sice v lednu v prvním kole podpořila sněmovna, jenž ale následně odložil rozpočtový výbor, může ještě doznat citelnějších změn. Současný návrh zákona o dani z vybraných digitálních služeb, který připravilo Ministerstvo financí, znovu projedná vládní koalice. Během interpelací ve Sněmovně to zmínil český premiér Andrej Babiš.
Český návrh zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané digitální služby poskytované v ČR a je momentálně nejpřísnější v Evropské unii. Autoři návrhu tvrdí, že by měl narovnat podnikatelské prostředí v odvětví digitálních služeb mezi společnostmi založenými na „tradičních modelech“ a digitálních společnostech. Zákon měl být vymahatelný od 1. července 2020.
Předloha zákona staví na původním unijním (DST) návrhu, namísto 3% daně, ale zavádí 7% daň na vybrané internetové služby poskytované na území České republiky. Dani mají podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 mil. Kč za uskutečněné zdanitelné služby. Jednotlivé služby budou dani podléhat tehdy, pokud u nich byla překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Dani budou podléhat i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží.
Právě oněch 7 % čelí od počátku silné kritice z řad opozičních stran (ačkoli například KSČM navrhovala zdanění ještě vyšší). Před daní Česko v lednu varoval také americký velvyslanec Stephen King: „Vyhrazujeme si právo zavést odvetná opatření, pokud bude daň diskriminační vůči americkým firmám,“ prohlásil tehdy.
Vládní koalice nyní připouští, že by se její výše, která již měla být definitivní, mohla na poslední chvíli ještě změnit. „Pojďme se bavit o té výši, protože těch sedm procent je nejvyšší návrh asi celosvětově,“ prohlásil Babiš. Couvat začala v otázce digitální daně i dříve nekompromisní ministryně financí Alena Schillerová, ta by sice nejraději ponechala výši daně beze změny, ale navrhla odklad jejího vstupu v platnost a to navzdory tomu, že s ní již počítá letošní schválený státní rozpočet. Babiš by chtěl nyní také nejprve zjistit, jak se aktuálně k digitální dani staví další evropské země.
V prosinci vyzval americký ministr financí, Steven Mnuchin, v dopise generálnímu tajemníku OECD všechny země, ať své plány na zavedení digitální daně zastaví a zároveň varoval před možnými důsledky.
Digitální daň od letošního roku chtějí zavést také Italové, ti doufají, že by jim mohla do rozpočtu přinést za první rok 600 milionů eur. Itálie stanovila jako hranici pro vyměření daně celosvětové roční tržby společnosti nad 750 milionů eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur. Navzdory hrozbě odvetných opatření plánuje digitální daň letos zavést také Británie, ta ale zavede daň pouze 2%. Řada dalších zemí se zavedením zatím vyčkává kvůli obavám z reakce USA, kde má většina postižených společností sídlo. Jedinou zemí na evropském kontinentu, která přišla s ještě o 0,5 % přísnější podobu digitální daně než ČR je Turecko.
ČLÁNKY DO MAILU