Hlavní navigace

Tendr na licence v pásmu 26 GHz vrcholí

Jiří Peterka

Téměř stranou zájmu odborné veřejnosti nyní vrcholí výběrové řízení na tři celostátní licence pro sítě FWA v pásmu 26 GHz, které je pro uživatele Internetu přinejmenším stejně důležité, jako loňský "mobilní" tendr GSM-1800, ne-li důležitější. O co se zde hraje, jaká jsou pravidla a kdo je ve hře?

Velkým problémem naší telekomunikační současnosti je klasický problém „poslední míle“, neboli to jak se s nabízenými službami „dostat až k zákazníkovi“ do místa, kde se nachází. Měl by si snad každý nový operátor nejprve položit své vlastní „dráty“ ke všem svým potenciálním zákazníkům? Určitě ne, a problematika (ne)možnosti sdílení existujících „drátů“ je na samostatné povídání. Reálnější alternativou pak jsou bezdrátová řešení, která se již dnes výrazně prosazují. I zde ale existuje řada variant, od přenosů v pásmu které nevyžaduje licence, až po přenosy v pásmech, které licence vyžadují. Jinou klasifikací dostupných variant bezdrátového přenosu jsou sítě s přenosem bod-bod (neboli: P-P, Point-to-Point), nebo P-MP (Point-to-Multipoint, tj. z jednoho bodu k více bodům). Současný tendr na licence v pásmu 26 GHz se z tohoto pohledu týká přenosů v pásmu podléhajícím licenci, a to charakteru P-MP. Ve hře jsou tři celoplošné licence pro celou ČR.

Úspěšní účastníci tendru, kteří licence získají, budou moci začít budovat a provozovat sítě, které jsou svojí strukturou analogické buňkovým (celulárním) sítím GSM a vytváří síť základnových stanic – ovšem s tím významným rozdílem, že koncové zařízení (terminál) zde nebude pohyblivé jako u sítí GSM, ale bude fixní, tj. pevně umístěné a nepohyblivé. V zásadě jde o vytvoření určitého plošného (nejlépe celoplošného) pokrytí, které následně umožní vytvářet přípojky ke koncovým zákazníkům pouze tím, že se do jejich sídla umístí vhodný (fixní) terminál. Proto se také těmto sítím říká FWA (Fixed Wireless Access). Podrobněji se k otázce koncepce a fungování sítí FWA vrátím v zítřejším článku zde na Lupě – nyní snad ještě malý dodatek. Sítě FWA pracující v pásmu 26 GHz jsou obdobou technologií používaných pro tzv. bezdrátové místní smyčky (WLL, Wireless Local Loop), které se u nás také již začínají objevovat (a které jsou typu P-MP a fungují v licenčním pásmu 3,5 GHz). Odlišností jsou ale přenosové kapacity a nabízené přenosové rychlosti: technologie WLL byly vyvinuty primárně pro poskytování hlasových služeb a nabízí možnost přenosu dat „menšími“ rychlostmi (např. 64 kbps, 128 kbps, obvykle uváděné maximum je 512 kbps). Naproti tomu sítě FWA, fungující na vyšších frekvencích (10.5, 26, 28 nebo 40 GHz) jsou určeny především pro datové komunikace (i když hlasové zvládají také), a nabízí výrazně vyšší přenosové rychlosti (obvykle se uvádí až 30 Mbps na zákazníka). Z tohoto malého srovnání také vyplývá, pro koho jsou obě technologie určeny – WLL pro širší segment trhu zahrnující například i domácnosti, zatímco sítě FWA na 26 GHz směrují spíše do firemní sféry, k „větším“ uživatelům s vyššími kapacitními požadavky.

Snad není třeba příliš rozvádět, jaký bude význam sítí FWA v nejbližší budoucnosti, až k 1.1.2001 dojde k „připuštění“ nových operátorů na náš telekomunikační trh – s tím, že nový telekomunikační zákon jim fakticky znemožňuje nabízet své služby prostřednictvím již existujících sítí Českého Telecomu (odsunutím povinnosti zavést tzv. volbu operátora), a nutí je hledat alternativní možnosti jak „dosáhnout“ k zákazníkovi.

Poptávka je veliká

Možnost získání licencí v pásmu 26 GHz dostala konkrétní obrysy na sklonku loňského roku, kdy Český telekomunikační úřad vydal „Jednotné pravidlo č. 10/R/1999, kterým se stanoví způsob využívání kmitočtového pásma 26 GHz vysílacími rádiovými stanicemi pevné služby“. Již dříve přitom signalizoval, že bude přidělovat licence žadatelům na základě jejich konkrétních žádostí, a to jak s celoplošnou tak i regionální působností – zřejmě v očekávání, že zájem nebude příliš velký, a že dokáže vyhovět většině zájemců. Zájem ale přerostl veškerá očekávání, například podle ISDN serveru si žádost podalo celkem 17 firem, z toho nejméně 10 žádostí bylo o celoplošné licence. Takto velký „převis poptávky nad nabídkou“ přinutil Český telekomunikační úřad k zrevidování jeho původního záměru (vydávat licence na základě žádosti) a ke zvolení jiné strategie – vypsání výběrového řízení, nyní již pouze na celoplošné licence (a to tři, o „velikosti“ 2× 56 MHz).

Pravidla výběrového řízení

Český telekomunikační úřad vydal nejprve návrh zásad výběrového řízení (zde), které odborná veřejnost mohla připomínkovat. Nejdůležitější skutečností byl záměr koncipovat celé výběrové řízení nikoli jako aukci (ve smyslu: kdo nabídne nejvíce), ale jako tzv. soutěž krásy – tj. vyhodnocovat se bude určitá soustava předem stanovených kritérií, zahrnujících např. termín zahájení poskytování telekomunikačních služeb, kvalitu a rozsah poskytovaných telekomunikačních služeb, ceny služeb poskytovaných uživatelům, zkušenosti atd. Mimochodem, na stejném principu „soutěže krásy“ byl organizován loňský tendr na 3. mobilního operátora.

Nejvíce kritizován byl záměr vyloučit z tendru stávající operátory, kteří již nějaké sítě provozují či dokonce hodlají provozovat. Původní vymezení bylo poněkud vágní:

Provozování uvedených sítí nebude tedy umožněno subjektům, které pro poskytování uvedených služeb v současné době využívají nebo v budoucnu hodlají využívat jako přístupových prostředků ke koncovým uživatelům drátové a optické prostředky, družicové spojení nebo pohyblivé pozemní sítě a jejichž činnost v této oblasti má nebo bude mít v budoucnu významný charakter.

Do výsledných podmínek se pak dostalo přesnější vymezení: nesmí to být žádný současný provozovatel veřejné telefonní sítě či mobilní veřejné sítě, ani žádný jejich dceřinný subjekt či akcionář s podílem větším jak 25 procent. Toto opatření tedy vyloučilo ze hry subjekty jako je Český Telecom, Radiomobil či Eurotel. Záměr, který ČTÚ tímto sleduje, je vcelku zřejmý: povzbudit konkurenci tím, že šanci dostanou noví operátoři.

WT100

Vítězové výběrového řízení zaplatí za udělenou licenci pevnou a předem stanovenou částku: 150 milionů Kč.

Jaký je harmonogram

Uzávěrka pro předkládání nabídek do výběrového řízení je již za pár dní: 15.srpna. Do prvního září by mělo proběhnout vyhodnocení nabídek, a do konce září pak dokonce již samotné udělení licencí (viz harmonogram na konci těchto informací ČTÚ). Pokud tedy vše proběhne tak jak je naplánováno, mohli by se noví operátoři představit již na Invexu – zatím to totiž s jejich veřejnou prezentací není nijak slavné. Pokud jsem stihnul zaregistrovat, veřejnosti se představilo pouze společenství GiTy – Star One (viz např. zde). Zájemců je ale podstatně více, podle dostupných informací ČTÚ si do 12. července vyzvedlo zadání celkem 30 subjektů.

Našli jste v článku chybu?