Hlavní navigace

5G má být budoucností digitálního světa. Zatím je to jen marketingový buzzword

11. 3. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Pětka s géčkem svítila skoro na každém druhém stánku letošního Mobile World Congressu. Reálně se ale začne rozjíždět nejdřív za pět let. A to ještě kdoví jestli.

Ultranízká latence, na mobilní poměry extrémní rychlost a zásadní technologie pro rozvoj internetu věcí. Očekávaný start v roce 2020. Mezinárodní telekomunikační unie ITU si už založila vlastní projekt IMT-2020, který má pomoci s rozjezdem nové sítě s tím, že do druhé poloviny roku 2017 by měly být jasné specifikace a požadavky pro 5G standard. 


Autor: ITU

To všechno se ale děje v okamžiku, kdy teprve začíná pokrývání LTE, které může globálně využívat přibližně 8 % zákazníků mobilních operátorů, přičemž 60 % majitelů mobilních telefonů pořád jede na 2G. 

Hlavním motorem diskusí o nové technologii je ale internet věcí. A to nejen v domácnostech. Rychlá síť může dostat nové technologie i do dopravy nebo stavebnictví. A je to právě předpokládaná kapacita sítě 5G, která zvládne připojit až 100 miliard zařízení, na rozdíl od LTE, které se pohybuje jen v desítkách miliard. 

Druhým lákadlem je latence. “Pro příklad, autonomní auto bez řidiče připojené přes 4G jedoucí rychlostí 100 km/h ujede ještě 1,4 metru, než začne brzdit. Latence kolem 50 ms může být v tomto případě hranicí mezi životem a smrtí,” tvrdil v Barceloně Ken Hu z Huawei. Jeho firma chce do vývoje nové sítě nasypat do tří let 600 milionů dolarů.

Další výhodou, kterou 5G přinese, má být rychlost až 10 Gbps, která se často prezentuje na stahování filmů. Hodinový film v HD kvalitě by měl přistát na displeji mobilu nebo tabletu za šest sekund. 


Zdroj: GSMA Intelligence

Co je vlastně 5G?

Tolik k teorii a snům stavitelů sítí. “5G bylo v podstatě proměněno na marketingový pojem ještě dřív, než je vlastně jasné, co to přesně bude,” tvrdí v rozhovoru pro časopis Wireless šéf síťové firmy Anite James Goodman. Celému projektu 5G totiž chybí jednotná specifikace.

Podle analýzy GSMA Intelligence jsou momentálně diskutované dva pohledy. Jeden tvrdí, že by 5G mělo konsolidovat 2G, 3G, 4G a Wi-Fi a další inovace pro rozšíření pokrytí a nabídky připojení. Tedy v podstatě mluví o jakési hyperkonektivitě. Ten druhý vidí budoucnost v rychlosti a nízké latenci, ale dívá se na 5G čistě jako na další generaci sítí.

Analýza Aliance už definuje aspoň předběžné obecné požadavky, které by měly nové sítě splňovat. 


Zdroj: GSMA Intelligence

Zástupci firem ale varují před ukvapeností. “Napřed bychom měli pořádně rozchodit 4G a vyřešit všechny možné problémy s kompatibilitou a pak bych se teprve pouštěl do další generace. Není totiž nic horšího než to, když se vybuduje řada nekompatibilních sítí, které budou jejich majitelé označovat jako 5G,” tvrdil v Barceloně Håkan Andersson z Ericssonu.


Zdroj: GSMA Intelligence

Evoluce mobilních sítí.

Projekt má ale silnou oporu i v Evropské komisi. Eurokomisař pro digitální ekonomii Günther Oettinger v Barceloně představoval první bruselské návrhy, na kterých pracoval s velkými síťovými hráči jako jsou třeba Alcatel-Lucent nebo Ericsson. 

Právě tato švédská firma ale ve své poslední analýze (PDF v angličtině) tvrdí, že základ globální mobilní sítě tvoří pořád 3G, tedy technologie WCDMA/HSPA. Do roku 2020 by mělo mít k 3G přístup 90 % světové populace, tedy 4,5 miliardy lidí. Stejně tak se stále drží 2G sítě, které operátoři začali využívat pro jednodušší M2M služby.

Peníze budou

Evropa chce být v případě 5G jedním z lídrů a “neskákat podle not, které se píší v Americe nebo Asii,” jak v Barceloně tvrdil šéf Deutsche Telekomu Timotheus Höttges. Německá firma chce během následujících tří let nasypat do rozvoje své panevropské sítě až 600 milionů eur. 

Už loni bývalá eurokomisařka Neelie Kroesová uzavřela strategickou dohodu o spolupráci na rozvoji nových technologií s Jižní Koreou. Evropskou stranu zastupuje Asociace pro 5G infrastrukturu, ve které působí například Telefónica, Orange, Ericsson nebo Nokia. „5G může vlít novou krev do digitální ekonomiky. Vidíme to my v Evropě i naši korejští partneři,“ komentovala loni Kroesová první dohodu, na které spolupracují vlády i soukromé firmy. 

Její nástupce Oettinger tak pokračuje v plánu vyčlenit z rozpočtu 700 milionů eur na podporu nové sítě. Další miliardy by měly přijít ze strany průmyslu.

Operátoři mají teď jiné problémy

Obrázek světlé budoucnosti ale budou muset nakreslit hlavně operátoři, kteří teď horko těžko staví teprve sítě čtvrté generace. “V případě 3G a 4G se hledala killer aplikace, která by nakopla zájem o nové služby, to ale teď neplatí. Teď se snažíme postavit zabijáckou síť, jejíž možnosti dnes ani nedokážeme dohlédnout,” dodává Andersson z Ericssonu.

MMF24


Zdroj: GSMA

“Na rozdíl od 3G a 4G, které museli operátoři budovat v podstatě znova, síť 5G se dá postavit na základě LTE-A,” tvrdí Alex Jinsung Choi, šéf vývojového centra jihokorejského SK Telecomu. Pro služby s latencí pod 1 ms se ale nebude muset předělat jen síť, ale celá infrastruktura, a to i na straně poskytovatelů internetového obsahu.

Střízlivá očekávání tak má i český odborník na telekomunikace Jiří Peterka. „Technologie pro mobilní sítě mají zajímavou tradici v přehnaném slibování: třeba 3G mělo hned od počátku umět to, co přinesla až mnohem později různá vylepšení (HSDPA a další). Dnešní LTE zase vůbec není 4G, ačkoli se tak všude prezentuje – skutečným 4G je až LTE Advanced. Obávám se, že s 5G se historie bude opakovat.“ 

Autor článku

Po klasickém desetiletém novinářském kolečku (on-line, papír, televize) se vrátil zase na web a je mu dobře. Více na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).