Hlavní navigace

ADSL přes zpřístupnění?

10. 12. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Společnost Telenor Networks jako první podepsala smlouvu s Českým Telecomem na zpřístupnění místních smyček. Hodlá ji využít k vybudování vlastní plošné DSL sítě a nabízet přenosové služby na principu bitstreamu ostatním providerům. To by mělo umožnit poskytování alternativních služeb k současnému ADSL na bázi přístupu k IP síti.

V pondělí 8. prosince Český Telecom vydal tiskovou zprávu, ve které oznámil uzavření první smlouvy na tzv. zpřístupnění místní smyčky:

Společnosti Český Telecom a Telenor Networks podepsaly v pátek 5. prosince smlouvu o zpřístupnění účastnického metalického vedení (Local Loop Unbundling) a kolokacích. Zpřístupnění účastnických vedení byl poslední krok pro vytvoření plně konkurenčního prostředí na českém telekomunikačním trhu. Česká republika se tak zařadila na špičku v liberalizaci telekomunikací mezi kandidátskými zeměmi Evropské unie.

Podmínky, na jejichž základě byla tato smlouva podepsána, se nemohou významněji lišit od toho, co Český Telecom vložil do své referenční nabídky zpřístupnění (RUO, Reference Unbundling Offer), a co řada českých alternativních operátorů kvalifikovala jako „podmínky mimo mísu“. Pro připomenutí (GTS, v tiskové zprávě Na tahu je Telecom):

Na základě vlastních kalkulací hodnotí GTS tyto ceny jako neúměrně vysoké.

Telecom se jako obvykle snaží zachovat si své dominantní postavení a zkouší, co mu projde.

Společnost Tiscali dokonce provedla orientační výpočet toho, jaké náklady by měla se samotným pronájmem místních smyček (tj. ještě bez započítání služeb, které by po zpřístupněných místních smyčkách poskytovala):

Za naprosto ideálních podmínek – s plným využitím ústředny – by během prvního roku služby museli alternativní operátoři Českému Telecomu platit za LLU s přístupem k hlasovým službám asi 1380 Kč na jednoho zákazníka měsíčně. Během druhého a třetího roku a během let následujících (…) by náklady alternativního operátora za poskytování přístupu každému svému klientovi klesly asi na 520 Kč měsíčně.

Nyní se tedy objevil první zájemce, který na tyto podmínky přistoupil. Tímto zájemcem je společnost Telenor Networks, která je tuzemským subjektem vzniklým v září roku 2000 pod obchodním jménem Nextra Wireless (když získal jednu z FWA licencí v pásmu 26 GHz). V září 2001 došlo k jeho přejmenování na Telenor Networks. Jde přitom o 100procentně dceřinou společnost norského telekomunikačního giganta Telenor AS, respektive jeho divize Telenor Network Services. Tedy operátora, o jehož velkém finančním zázemí, síle a zkušenostech nemá smysl pochybovat. V Norsku přitom jde o tzv. inkumbenta, a ještě koncem loňského roku norský stát vlastnil přes 77 procent jeho akcií (později však ohlásil záměr je odprodat).

K čemu ale Telenoru bude nějaké zpřístupnění místní smyčky v České republice? Na to odpovídá následující pasáž z tiskové zprávy, kterou včera vydal český Telenor Networks:

Tento kontrakt umožňuje společnosti Telenor Networks pronajímat metalické linky od Českého Telecomu, postavit na nich vlastní DSL síť a nabídnout služby svým zákazníkům.

Kdo ale budou oni „zákazníci“, o kterých se tisková zpráva zmiňuje? Především ostatní operátoři:

Telenor Networks je velkoobchodním poskytovatelem širokopásmových služeb. Jeho DSL služby budou proto určeny zejména pro ostatní telekomunikační operátory v České republice, kterým tato nabídka umožní rozšířit produktové portfolio o další služby, založené na DSL, včetně širokopásmového přístupu na Internet. Výhody tak získají jak velkoobchodní, tak koncoví uživatelé. Uvedení alternativních širokopásmových služeb na český trh má pro společnost Telenor Networks zásadní význam a je její naprostou prioritou.

Jinými slovy: Telenor Networks chce být „provider providerů“. Hodlá náležitě zainvestovat do infrastruktury na bázi DSL, a pak své služby prodávat (na velkoobchodní bázi) dalším poskytovatelům, kteří již budou obsluhovat koncové zákazníky. Řečeno ještě jinak: Telenor Networks nakoupí ve velkém DSLAMy, pronajme si od Českého Telecomu jak prostor pro jejich umístění (tzv. kolokaci), tak i samotné místní smyčky (nejspíše jen formou tzv. sdíleného přístupu, tj. pouze nadhovorové pásmo) a začne nabízet to, co Český Telecom sám označil za zastaralé, nepotřebné a neperspektivní: tzv. bitstream (přístup k bitovému proudu). V tomto smyslu již měl také Telenor Networks předběžně oslovit české providery, kterým bude jeho budoucí nabídka adresována.

Bitstream

Připomeňme si, že Český Telecom zaujal k bitstreamu jiný postoj: označil jej za „zastaralý“ (vycházející z využití ADSL technologií v EU v 90. letech minulého století), neimplementoval jej, a místo toho se rozhodl pro tzv. IP stream, na kterém je stávající ADSL v České republice také skutečně postaveno. Zvolil tedy řešení „o patro výše“, kdy už ostatním providerům poskytuje přenosové schopnosti na úrovni síťových paketů (paketů protokolu IP), včetně realizace agregace. Tedy řešení, které na jedné straně může být celkově efektivnější a modernější, ale na druhé straně umožňuje, aby poskytovatel IP streamu rozhodoval o většině parametrů, zatímco jeho zákazníci („koncoví poskytovatelé“) budou mít jen velmi omezenou či prakticky nulovou možnost ovlivnit rozhodující parametry služeb, které oni sami poskytují svým koncovým zákazníkům. Stávající problémy s agregací, datovými limity, ztrátovostí, latencí atd. jsou toho snad dostatečně výmluvným důkazem.

Postoj Českého Telecomu k bitstreamu dokreslují následující úryvky z jeho prezentace z dubna t.r.:

1018
1019

Nepodařilo se ani uzákonění bitstreamu jako povinnosti pro Český Telecom, který by jej pak musel zavést ze zákona. V době, kdy se připravovala novela stávajícího telekomunikačního zákona, se bitstream opakovaně objevoval v návrhu novely, načež z ní byl zase opakovaně odstraňován – až z něj vypadl definitivně. Český Telecom tedy nemá povinnost jej ve své síti zavést – a jak se zdá, nemá ani v úmyslu tak učinit dobrovolně. Telenor Networks v tom naopak vidí svou šanci:

UX DAy - tip 2

‚Pro Telenor Networks tato smlouva znamená dosažení významného cíle. Máme velké ambice a těšíme se, až uvedeme alternativní služby DSL na český trh. Jsme si jisti, že svou zkušenost z Norska, kde má Telenor více než 250.000 zákazníků v oblasti služeb DSL, zúročíme ve prospěch našich zákazníků v České republice,‘ dodává Odd-Egil Aasen, pověřený vedením DSL aktivit společnosti Telenor Networks v České republice.

Jaké má Telenor zkušenosti s unbundlingem?

Optimistická představa, že skrze bitstream a unbundling dojde v České republice k zásadnější změně na trhu DSL služeb, má několik nepříjemných vad na kráse. Jednou z nich je vysoká cena, kterou si Český Telecom nasadil ve své referenční nabídce zpřístupnění a o níž dává určitý obrázek orientační kalkulace Tiscali: cca 1380 korun měsíčně v prvním roce, a poté cca 520 korun měsíčně. I když tedy Telenor Networks dokáže patřičně zainvestovat a „rozjet“ vše v dostatečně velkém měřítku, odhady Tiscali naznačují, kde by se asi jeho ceny mohly pohybovat (či spíše: kde je jejich spodní hranice, protože to jsou jen náklady na služby Českého Telecomu).

Druhou vadou na kráse je skutečnost, že zpřístupnění místní smyčky ani v zahraničí žádnou velkou „díru do světa“ neudělalo. Spíše by se dalo říci, že úplně selhalo. V poměru k celkovému počtu pevných telefonních linek jsou počty „zpřístupněných“ linek téměř zanedbatelné. Důvodem je zejména vysoká cena, neochota inkumbentů a v neposlední řadě i nepříliš velký zájem alternativních operátorů. Na druhou stranu však existují i zajímavé výjimky, mezi které patří realizace DSL linek právě na „unbundlovaných“ (zpřístupněných) místních smyčkách. I zde je sice celoevropský průměr hodně nízký, jen pouhá čtyři procenta (v polovině roku 2002), a lepší to není ani v zámoří (cca 4,4 procenta). Ovšem právě Norsko je v tomto ohledu významnou výjimkou: k loňskému srpnu bylo na 40 procent tamních DSL linek realizováno právě přes mechanismus zpřístupnění! Nicméně v Norsku byl Telenor v přesně opačné pozici, než v jaké bude jeho Telenor Network zde v České republice: „doma“ byl a stále je inkumbentem, který zpřístupňuje své místní smyčky alternativním operátorům a snaží se zhodnotit své rozsáhlé investice do infrastruktury (mj. i do ISDN). Takže oněch 40 procent unbundlovaných DSL linek je vlastně dílo jeho alternativních konkurentů. Zda a jak se Telenoru podaří v České republice něco podobného a jaký efekt to bude mít na český trh s vysokorychlos­tními datovými službami, ukáže teprve čas. Možná to ale nebude trvat tak dlouho, odhad z tiskové zprávy je dosti optimistický:

Síť DSL by měla být spuštěna v prvním čtvrtletí roku 2004. Jednotlivé služby budou nejprve k dispozici v Praze a poté, s postupný rozvojem sítě, plynule uváděny i v ostatních městech České republiky.

Uspěje Telenor Networks?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).