Počítačové systémy na celém světě jsou s železnou pravidelností ohrožovány počítačovými průniky, které mohou v mít v mnoha případech i fatální následky. A kde jinde by potírání takovéto kriminality měla být věnována zvýšená pozornost, než právě ve Spojených státech amerických, které by se v současné době bez fungování počítačů klasicky „rozložily“ a vrátily by se o nespočetně let zpět. Hlavně díky těmto faktům přišel americký prezident Bill Clinton v pátek s myšlenkou posílení základny bojovníků o talentované vysokoškolské studenty, kteří by byly placeni formou stipendií na jinak nedosažitelných univerzitách.
Oficiálnímu pátečnímu oznámení tohoto plánu předcházelo dlouhodobější studování zabezpečení amerických počítačových systémů. První kontrolní zkoušky byly provedeny roku 1996. O dva roky později bylo na stejnou problematiku opět nahlíženo a už se zvýšenou pozorností. A právě třetí sezení z loňského roku vedlo k vypracování konkrétního konceptu, který má pomoci americké státní správě podchytit nové experty již na univerzitě a zvýšit tak bezpečnost nejrůznějších počítačových systémů – řízením letového provozu počínaje a ovládání armádních terminálů konče.
Princip tohoto plánu spočívá v následujícím: na předem specifikovaných fakultách informačních věd bude vybraným studentům nabídnuta speciální forma stipendia – stát jim bude hradit určitou část nákladů spojených se studiem a oni na oplátku podepíší smlouvu zavazující ke spolupráci. Jedním podpisem tak mohou rozhodnout o své budoucnosti, vždyť si díky němu zabezpečují i zaměstnání a zbavující se dlouhého splácení dluhů z dob studia. Vzhledem k výši školného, které na nejprestižnějších univerzitách dosahuje včetně nejrůznějších poplatků až 33 tisíc amerických dolarů, je tato nabídka pro mnoho studentům velmi lákavou.
Pro fiskální rok 2001 hodlá prezident Clinton požádat Kongres o 91 milionů dolarů na otázku počítačové bezpečnosti, což je ve srovnání s částkou 2 miliard určenou pro „vyrovnání se s bezpečnostními problémy“ pouhou kapkou v moři. I ta ale dokáže často rozhodnout.
Podle Clintona nebyl mileniální brouk pouhou fraškou počítačových expertů toužících po snadno vydělaných penězích, ale skutečným příkladem toho, jak dokáží nejrůznější složky, ať státní či soukromé, spolupracovat na řešení klíčových otázek. Ještě před oním tragicky nastíněným přelomem zasedala nestranická kongresní skupina a měla za úkol zhodnotit, jak je s otázkou počítačové bezpečnosti nakládáno na celoamerické úrovni. Její výsledky byly překvapivě negativistické: Počítačové systémy používané státní správou a soukromými firmami čelí zvýšenému riziku. Za nejklíčovější oblasti jsou považovány národní bezpečnost, výběr daní a kontrola leteckého provozu? A federální vláda? Ta prý nedělá úplné maximum. Jako dobrý příklad zde slouží zpráva koordinačního centra CERT, zřízeného při Univerzitě Carnegie Mellon a dotovaného z federálních prostředků: od roku 1993 stoupl počet útoků z roční kvóty 1334 na 4398 za pouhé první pololetí roku 1999. K obavám o počítačovou bezpečnost jistě přispívají i nejvážnější případy, které získaly mnoho mediální podpory a svým strůjcům kromě lukrativních nabídek i peněžitý či mnohem vážnější trest. Pouze pro ilustraci lze uvést dva nejznámější: vir Mellissa z oblasti emailové komunikace, který na počátku minulého roku připravil perné chvilky pro ne jednoho správce serveru a tzv. „Solar Sunrise“. Ten byl namířen proti vojenským počítačovým systémům.
Se zpřísňováním boje proti virtuálním zločincům se však na druhé straně zvedá i vlna odporu. Její iniciátorem jsou nejrůznější skupiny střežící občanská práva, které se obávají, že by mohlo dojít k narušeních občanských svobod. V souvislosti s těmito obavami přišel prezident Clinton s následujícím prohlášením: „Je důležité, abychom neporušili svobodu ve jménu svobody.“
Co dodat závěrem? Snad jen to, že bychom neměli slibům podobného charakteru bezhlavě důvěřovat, ale počkat si až na konkrétní opatření. Ne nadarmo se říká: „Nesuď dne před večerem.“
ČLÁNKY DO MAILU