Zákon zjednodušující otázku šifrování vývozního artiklu měl být původně schválen do 15. prosince. Státní správa však tento proces posunula o celý měsíc – až na 14. leden 2000. Historie tohoto nařízení se datuje k letošnímu září, kdy bylo oficiálně oznámeno projednávání zákona, který by měl „dramaticky zmírnit exportní restrikce na šifrované produkty, což je velice důležitý prostředek pro zabezpečení globální komunikace a obchodů uzavíraných přes Internet.“ Oficiální oznámení takového nařízení bylo dílem obchodníků, kteří nechtěli být při své komunikaci se zahraničním zbytečně vystavováni hrozícímu nebezpečí ze strany odposlouchávání emailové korespondence. Další část „viny“ nese i růst vlivu neamerických společností,které by byly schopny a ochotny splňovat i ty nejpřísnější požadavky trhu na produkty potřebné k šifrování dat.
Současný návrh plný chyb a nedostatků a zdaleka ale nesplňoval všechny sliby, které byly zveřejněny v září. Jednou z největších nesrovnalostí, která je analytiky vytýkána této upravené verzi je i to, že uplatňuje větší omezení na volně stažitelný software nebo programy, u kterých je k dispozici dáván i zdrojový kód.Jeho kritika ale nezaznívala pouze ze strany velkých vlivných počítačových společností a nejrůznějších pro-Internetových organizací, ale i takřka z vlastních řad. Následující slova zástupce ministra obchodu, Williama Reinsche rozhodně moc podpory státní správě nevyslovují: „Se zřetelem k těmto podstatným změnám věříme, že další konzultace a přezkoumání budou nanejvýše podnětná ještě předtím než samo nařízení vydáme. Další návrh zákona předneseme hned, co to bude možné.“
Jak jsme již uvedli v prvním odstavci, vývoz zašifrovaných produktů mimo území Spojených států amerických je takřka kriminálním deliktem. V současnosti se výjimky stahují pouze na následující dvě odvětví: bankovnictví a zdravotní péče,což mělo být zářijovým návrhem změněno tímto způsobem: maloobchodní artikl, například nejrůznější programy a databázový software by mohly být exportovány po individuálním posouzení vládní organizací. O poznání tvrději by ale bylo přistupováno k specifičtějším produktům a diskutabilním kontraktům. Do sedmi zemí, které podle poznatků americké strany propagují terorismus, je vývoz jednoduše zapovězen.
Na druhou stranu je tedy dobré, že bylo schválení takovéhoto zákonu odložena. Takovýto názor však nezastávám pouze já osobně, ale spíše se přikláním ke komentáři Alana Davidsona, poradního atašé Centra pro demokracii a technologii: „Je důležitější mít správný návrh později než mít ten nesprávný hned teď.Doufejme, že státní správa využije nadcházejícího měsíce k tomu, aby provedla změny k lepšímu, které vlastně budou návratem k původní zářijové verzi.“
Jistě nebude dlouho trvat a již upravený návrh vzejde v platnost – vždyť je i podporován největšími softwarovými giganty typu Microsoft či Network Associates, a výrobci hardwaru IBM nebo Cisco Systems, kteří již mnoho let zákon podobného typu urgovali. Že by byly jejich prosby a modlitby vyslyšeny? Spíše promluvila moc o poznání vlivnější – moc peněz a ještě k tomu amerických dolarů. Takovému lákadlu vskutku odolá málokdo i v tak zásadové zemi, jakými Spojené státy americké bezesporu jsou.
ČLÁNKY DO MAILU