Hlavní navigace

Budoucnost aut je připojená. Revoluce přijde s revolučními vozy

8. 7. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Podle pět let starých předpovědí mělo být už letos připojení k internetu součástí výbavy třetiny i těch nejlevnějších aut. Startujeme seriál o připojených autech.

Více než 115 miliard eur – tak velký by podle loňské studie PwC měl být v roce 2020 celkový obchodní potenciál trhu technologií pro připojená osobní auta. Hlavní roli přitom budou hrát oblasti jako je bezpečnost (a zabezpečení) vozidel, technologie autonomních vozů a v neposlední řadě zábava a integrace mobilních zařízení.

Při bezmála čtyřnásobném růstu během pěti let jsou technologie „connected car“ vcelku pochopitelně v centru zájmu řady automobilek. Mimo jiné i proto, že se postupně mění očekávání, nároky a hlavní preference zákazníků „zhýčkaných“ chytrými telefony a tablety. 

Již v jednom ze starších průzkumů z roku 2012 například analytici společnosti Gartner zjistili, že pro plných 30 % respondentů ve věku 18–24 let by bylo zajímavější používat pronajaté „připojené“ auto než vlastnit auto nepřipojené. Podobně vysoké procento respondentů pak v tomto průzkumu uvedlo, že by rádi využívali při řízení vozidla mobilní aplikace, nebo že by byli ochotni využívat službu sdílení aut.

Co chtějí řidiči?

Jiná starší studie (z let 2010/11), kterou vypracoval MBtech (Mercedes-Benz Technology), se mimo jiné zaměřila na předpověď současné situace (rok 2015). Její autoři odhadovali, že funkce připojeného auta bude v současné době dodávána přibližně u třetiny vozidel nejnižších tříd, u poloviny vozidel střední třídy a u dvou třetin až čtyř pětin luxusních vozů. 

Už za pár měsíců bude zajímavé srovnat tuto předpověď s výsledky prodejů – nicméně je jasné, že přinejmenším v EU situaci výrazně ovlivní systém eCall, který má být povinný od roku 2017. 

Studie MBtech také zkoumala, jaké funkce zákazníci chtějí a za jaké jsou ochotni platit. Největší poptávka už tradičně (a pochopitelně) souvisela s informacemi o dopravě a navigačními funkcemi, na druhém místě pak byla (u spotřebitelů) zábava – nicméně ochota platit za tyto funkce byla obvykle výrazně nižší (někdy až poloviční) ve srovnání s poptávkou po nich. 


Autor: MBtech

To potvrzuje i studie GfK z letošního roku, byť podle ní ochota platit za tyto funkce u zákazníků mírně vzrostla. Řidiči jsou naopak při koupi vozu ve větší míře ochotni platit za způsob, jakým nové funkce ovládají, nebo jak jsou jim zobrazovány – ať už se jedná o hlasové povely, nebo třeba HUD displeje.

Oblast bezpečnosti by podle studie PwC měla na trhu připojených aut vytvořit zdaleka největší obchodní příležitosti – v současné době na ni připadá zhruba třetina peněz, které se v této oblasti „točí“, a do roku 2020 její podíl ještě mírně vzroste. Výraznou roli v tom pochopitelně hrají legislativní změny jako je již zmíněné uzákonění povinnosti instalovat systém eCall u všech aut prodávaných v EU od roku 2017. 


Autor: PwC

Jenže právě povinné zavedení eCall udělalo tématu bezpečnosti a připojených aut vskutku medvědí PR službu – jak opakovaným odkládáním (systém měl být původně implementován již v roce 2009), tak jeho povinností nejen ve smyslu, že jím musí být nové vozy vybaveny, ale že bude trestné jeho zablokování či odstranění. 

Právě proto eCall v roce 2012 obdržel jednu z anticen Velkého bratra. Do oblasti bezpečnosti přitom patří vedle kontroverzního eCall i další, dost možná praktičtější funkce, jako je vzdálená diagnostika závad, aktualizace bezpečnostních funkcí vozidla, nebo varování před nebezpečím v provozu. 

Zábava až na prvním místě

Je vcelku pochopitelné, že se automobilky v takové situaci zaměřují, zejména u vozů střední a nižší třídy, spíše na oblast zábavy a „integrace“ chytrých telefonů, kterou systémy připojených vozidel nabízejí stále častěji v podobě podpory standardů jako je Apple CarPlay a Android Auto

Jedná se o chytrý způsob, jak vyřešit hned několik problémů současně: řidič může díky „zrcadlení obrazovky“ mobilního přístroje (ve skutečnosti je obvykle používán odlišný režim zobrazení) na palubní desce pracovat s mobilními aplikacemi, aniž by porušoval předpisy o silničním provozu. 

Díky integraci chytrého telefonu je vyřešen problém „personalizace“ rozhraní pro různé řidiče (u aut sdílených v rodině, firmě, nebo v rámci služeb pro sdílení vozů). A lze využít datové připojení jak samotného chytrého telefonu, tak například sdílenou Wi-Fi poskytovanou připojeným autem (obvykle přes LTE síť).

Tou nejpodstatnější výhodou ale pochopitelně je, že zrcadlená obrazovka mobilního zařízení morálně nestárne – s novým mobilem a aplikacemi nabízí vždy to, na co je uživatel zvyklý. 

Automobilky by jistě ocenily, kdyby se životní cyklus jejich výrobků zkrátil z více než deseti let na čtyři nebo dokonce dva roky (s novými programy operativních leasingů se dokonce pokoušejí zákazníky na podobný model naučit), nicméně realita je jiná – dokonce i v USA je průměrný věk aut na silnicích 11 let, v ČR se pak jedná o 14,5 roku. Zkuste si představit, kde asi budou chytré telefony a aplikace, umožňující například navigaci s ohledem na dopravní situaci, nebo vyhledání volného parkovacího místa, za 10 let.

Mobilní telefon lze také stále častěji využít k zobrazení údajů z řídící jednotky vozu – výrobci pro tento účel nabízejí mobilní aplikace a v případě připojených aut lze například přes webové rozhraní přistupovat ke statistice jízd.

Revoluce přijde s revolučními vozy

Jestliže vás zajímá, jak vypadá nadcházející budoucnost připojených vozidel, je dobré sledovat především ta s elektrickým pohonem – a mezi nimi zejména značku Tesla Motors, pro niž představuje konektivita a služby s ní spojené jeden z hlavních pilířů – ostatně Elon Musk při uvedení doposud nejprodávanějšího modelu Tesly prohlásil: „Model S jsme navrhli jako sofistikovaný počítač na kolech. Jsme stejnou měrou softwarová i hardwarová společnost.“


Autor: Tesla Motors

Vedle vlastní hardwarové výbavy (17“ informační LCD panel s výkonným mobilním HW) nabízí model S řadu moderních vymožeností jako je adaptivní tempomat, udržování vozu v jízdním pruhu a u novějších modelů dokonce částečně autonomní řízení nebo automatické parkování (to je dnes dostupné i u mnohem levnějších konvenčních aut). 

Nedílnou součástí každé Tesly je i balíček konektivity (obsažený v ceně vozu, byť se neustále diskutuje jeho zpoplatnění), který zajišťuje datové připojení pro palubní aplikace (například navigace kombinuje Google maps s mapami a softwarem Garmin) a především pro systém telemetrie a vzdálené asistence.

BRAND24

Podobné (byť zřídka tak propracované) možnosti dnes nabízí systémy připojeného vozidla řady výrobců, zejména u vyšších modelových řad. Základní funkce připojeného auta v oblasti zábavy, propojení s mobilním telefonem či vzdálené diagnostiky přitom lze nalézt coby příplatkovou výbavu i v kompaktních modelech jako je nová Fabia. 

Jak se automobilový průmysl propracoval od prvních mikroprocesorů v řídících jednotkách a „palubních počítačích“ na přelomu 70. a 80. let až k současným připojeným a budoucím autonomním autům? Jaké platformy této oblasti dominují a jaké naděje i obavy jsou s tímto vývojem spojeny? Tomu se budeme věnovat v dalších dílech tohoto seriálu.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).