Živě si pamatuji na dobu, kdy televize Nova začala prosazovat prezentace svých výsledků u divácké skupiny 15 až 54 let. Generálním ředitelem Novy byl tehdy Petr Dvořák a televize dokonce přeplatila zpravodajský server Novinky.cz, který do té doby zveřejňoval denní přehledy nejsledovanějších pořadů u diváků starších 15 let. Nova tuhle tabulku převzala na svůj web tn.cz a začala zveřejňovat data jen za diváky od 15 do 54 let. Moc dlouho jí to ale nevydrželo, po velkých protestech musela doplnit i tabulku za skupinu D15+ (nedávno tato každodenní data z tn.cz zmizela, protože příliš často do TOP 5 nezpravodajských pořadů pronikala Prima family a ČT 1).
Později Nova přitvrdila a začala prezentovat souhrnná data za svůj hlavní program a Novu Cinemu. Před časem si totiž stanovila za cíl udržet se v prime time (rozuměj od 19 do 23 hodin) nad podílem 45 procent u publika ve věku od 15 do 54 let. Kumulované podíly u mladší cílovky sice vypadají v koláčích sledovanosti perfektně, pro novináře jsou ale takřka na nic – nedá se z nich vyčíst, jak se dařilo samotné Nově nebo Nově Cinema, o skutečných počtech diváků, který je pro prodej reklamy nejdůležitější, nemluvě. Po Novém roce se k podobné interpretaci dat přidává i Česká televize. Jakmile se totiž ukázalo, že ČT 1 v lednu vykázala horší výsledek než před rokem, začal programový ředitel Milan Fridrich prosazovat myšlenku, že se data ČT 1 musí sčítat s daty ČT 2.
Ono to z pohledu Milana Fridricha dává logiku: jestliže ČT 1 pod jeho vedením v lednu meziročně klesla a ČT 2 naopak stoupla, pak s souhrnném podílu zůstaly oba programy alespoň „na svém“. Jenže pro novináře jsou opět kumulovaná čísla na nic – nedají se z nich vyčíst trendy u jednotlivých kanálů ČT. Naštěstí je tu stále Asociace televizních organizací (ATO), která na svém webu zveřejňuje alespoň týdenní a měsíční data za každý program zvlášť, a to jak pro skupinu D15+, tak pro D15–54, prosazovanou televizí Nova.
Chápu, že každá televize cílí na trošku jiné publikum a tudíž se bude snažit prezentovat své výsledky právě pro svoji cílovou skupinu. Jenže pak tu musí být nějaká univerzální data, podle kterých bychom mohli my novináři porovnávat úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých televizí. Proto na DigiZone.cz už několik let zveřejňujeme pravidelné týdenní reporty o průměrných podílech jednotlivých televizí na publiku starším 15 let, které jsme loni doplnili i o měsíční data. Tu a tam je doplníme i o čísla za jiné cílové skupiny podle zaměření té které televize, aby to bylo fér. Základní data ale zůstávají pro D15+.
Přizpůsobovat se interpretaci dat podle PR oddělení jednotlivých televizí nelze. Sílící konkurence vede píáristy ke stále záludnějším praktikám. O to méně se ale budou na DigiZone.cz objevovat oficiálně prezentovaná čísla, a o to více práce nás čeká při zpracovávání skutečných výsledků, které se mohou od čísel z tiskových zpráv lišit. Věřím ale, že naše cesta je jediná správná – každému budeme měřit stejně a k cílení na užší skupiny diváků sice budeme přihlížet, ale nebudeme je přeceňovat. Každopádně žádné čarování s čísly na DigiZone.cz nečekejte. Píárové koktejly namíchané samotnými televizemi rádi přenecháme mainstreamovějším médiím – novinářům, kteří tomu nerozumí a nechají se ošálit.
ČLÁNKY DO MAILU