Ještě v úterý večer se v médiích objevily první zprávy o tom, že Český Telecom se pokouší odvolat z funkce generálního ředitele Eurotelu Terrence Valeského. Jako první o tom aktuálně informovalo Euro v článku Český Telecom chce odvolat Terrence Valeskiho v tom smyslu, že o odvolání se pokouší dozorčí rada Českého Telecomu, a to dokonce „distančně“ (tzv. per rollam), a že důvodem jsou „nejasnosti kolem spuštění projektu vysokorychlostního Internetu přes technologii CDMA“. Později se tato informace objevila i v dalších médiích a článcích, a to již s dovětkem, že dozorčí rada (zatím) nikoho neodvolala. Včera pak vydal tiskovou zprávu sám Český Telecom. V ní informuje, že dnes proběhne mimořádné zasedání dozorčí rady a na jeho programu budou „vztahy mezi Eurotelem Praha, spol. s r.o. a jeho mateřskou společností“.
K této základní informaci je vhodné dodat, že dozorčí rada Českého Telecomu neodvolává statutární zástupce Eurotelu (kromě ředitele a současně jednatele Valeského má být odvolán i další jednatel Bórik). Odvolat je může pouze valná hromada Eurotelu. Tuto valnou hromadu ale, vzhledem ke stoprocentnímu vlastnictví Eurotelu, „vykonává“ představenstvo mateřského Českého Telecomu. Proč tedy ředitele a dalšího jednatele Eurotelu neodvolalo rovnou pětičlenné představenstvo Českého Telecomu v čele s ředitelem Gabrielem Berdárem? Co s tím má společného dozorčí rada?
Pojistka zaúčinkovala
Důvod je ten, že stát jako majoritní vlastník si dal do stanov Českého Telecomu „pojistku“, která vyžaduje, aby důležité kroky managementu schválila dozorčí rada (ve které má stát své zástupce):
Článek 15, bod 4: Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady:
písmeno l: k personálnímu obsazení statutárních a dozorčích orgánů dceřiných společností a společností, kde má společnost majetkovou účast."
Takže pokud chce představenstvo udělat něco tak závažného, jako je odvolání ředitele a jednatele Eurotelu, potřebuje k tomu souhlas dozorčí rady. O ten se, jak vyplývá z prvotních informací Eura, neúspěšně pokusilo ještě v úterý v podvečer. Mělo se tak stát dokonce bez „fyzického“ zasedání dozorčí rady, což umožňuje následující článek stanov Českého Telecomu:
Čl. 25: Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání
1. Jestliže s tím písemně souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam). K přijetí rozhodnutí se vyžaduje, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady."
Jak včera informovala ČTK, příslušný návrh měli členové dozorčí rady dostat elektronickou poštou již v úterý a odpovědět prý měli také emailem (či faxem). Dozorčí rada však rozhodování „per rollam“ v této kauze odmítla a vynutila si klasické zasedání – což by mělo být to dnešní, avizované tiskovou zprávou Českého Telecomu. Původně přitom bylo plánováno „řádné“ zasedání dozorčí rady na 28. dubna, takže nynější posun o šest dní dopředu v kalendáři svědčí o tom, jaká naléhavost je celé kauze přisuzována. K tomu jen malá technická poznámka: docela by mne zajímalo, zda při „distančním“ rozhodování dozorčí rady po emailu měl být použit také zaručený elektronický podpis, nebo jen „obyčejná“ a nezabezpečená zpráva.
Euro včera také naznačilo, že o tak závažné věci, jakou by bylo odvolání šéfa Eurotelu, by se mělo nejprve rozhodnout na nejvyšší úrovni
‚Je potřeba, aby o personálních změnách v Eurotelu jednali členové vlády, minimálně premiér Vladimír Špidla, ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr informatiky Vladimír Mlynář,‘ řekl serveru Euro OnLine člen dozorčí rady Českého Telecomu.
K tomu byla příležitost včera, kdy vláda zasedala v Karlových Varech – a svým rozhodnutím mohla dát patřičné instrukce zástupcům státu v dozorčí radě Českého Telecomu.
Kde je problém?
O prvotní příčině současných sporů mezi Českým Telecomem a dceřiným Eurotelem se toho napsalo již dost (např. tento článek). Nynější zprávy však obsahují jeden zajímavý moment, který – pokud by se potvrdil – by jistě sehrál významnou roli. O co jde?
Jde o licenci na provozování těch služeb, které se Eurotel chystá co nevidět spustit (zprávy Euro hovoří dokonce o termínu spuštění k 1. květnu 2004). Potřebuje Eurotel novou licenci (či povolení, resp. jinou formu souhlasu regulátora), nebo ji nepotřebuje?
V úvahu samozřejmě připadají dvě varianty:
- Nepotřebuje: Eurotel může spustit nové datové služby ve stávajícím pásmu NMT již na základě stávající licence a nepotřebuje k tomu ani novou licenci, ani žádnou jinou formu explicitního povolení či souhlasu od ČTÚ, nebo
- Potřebuje: pro spuštění nových služeb Eurotel potřebuje nějakou formu explicitního souhlasu ČTÚ (licenci, povolení atd.).
O stanovisku Eurotelu asi nejlépe vypovídá jeho měsíc stará tisková zpráva, která oficiálně informovala o záměru spustit nové služby. Na adresu existující licence uvádí:
Licenci a přidělené kmitočty v pásmu 450 MHz společnost Eurotel řádně využívá pro provoz starší analogové mobilní sítě NMT pod obchodní značkou T!P. Vzhledem k vývoji mobilní technologie a délce licencovaného období bylo přitom již v době udělování licence zřejmé, že dojde k několika zásadním technologickým obměnám. Skutečnost, že licence je ve shodě s direktivou 2002/21/EC, kterou se stanovuje regulační rámec, technologicky neutrální, takové změny umožňuje.
Rozumím tomu tak, že Eurotel konstatuje, že jeho licence je technologicky neutrální, a z této skutečnosti pak odvozuje, že umožňuje změny – i v podobě zásadní technologické obměny, jako je zavedení čistě datových služeb na bázi CDMA2000 ve variantě 1×EV-DO.
Pro variantu b zase hovoří skutečnost, že ČTÚ musel Eurotelu povolit zkušební provoz (mimochodem jen do 31. března 2004). Nyní nutností licence argumentuje i Český Telecom, když podle ČTK :
Důvodem pro případné odvolání je dlouhodobá špatná komunikace vedení Eurotelu s mateřskou společností. Poslední kapkou pak měla být informace z tohoto týdne, že Eurotel, který na květen oznámil spuštění služby vysokorychlostního Internetu přes technologii CDMA, stále nemá potřebnou licenci. Do technologie přitom firma investovala zhruba 400 milionů korun.
Konkrétní stanovisko regulátora (ČTÚ) se mi nepodařilo získat, zřejmě na něm stále pracují.
Proč by mohlo přijít ne?
Než bude známo stanovisko regulátora, které bude pro celou situaci určující, pokusím se naznačit možný důvod, proč by v případě platnosti varianty b regulátor mohl svůj souhlas neudělit.
Souvisí to s nedávným rozhodnutím ECC/DEC/(04)06 komise pro elektronické komunikace v rámci CEPT (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations), které řešilo právě to, jak má být do budoucna nakládáno s konkrétními částmi frekvenčního spektra (včetně toho v pásmu 450 MHz, na které má Eurotel platnou licenci). Na adresu tohoto rozhodnutí CEPT předseda David Stádník nedávno řekl, že má k dispozici dvě jeho odlišné interpretace a že vyčká na finální znění. To již je k dispozici, jak o tom nyní informoval i sám ČTÚ.
Již jen letmým pohledem do zmíněného rozhodnutí O dostupnosti kmitočtových pásem pro zavedení širokopásmových systémů pozemní pohyblivé služby PMR/PAMR v 400 MHz a 800/900 MHz pásmech lze vytušit, kde by mohl být problém, resp. sporné místo, pokud jde o záměr Eurotelu. Celé rozhodnutí CEPT z 19. března 2004 se totiž zabývá dostupností příslušných frekvenčních pásem pro systémy PMR/PAMR, a naopak výslovně uvádí, že se nevztahuje na veřejné sítě.
Přitom systémy PMR (Professional Mobile Radio) a PAMR (Public Access Mobile Radio) jsou „sítě pozemní pohyblivé služby sloužící omezenému okruhu uživatelů“. Jsou buď provozovány přímo jedním subjektem k zajištění komunikace pro vlastní potřebu (PMR), nebo jednotlivé subjekty nezřídí vlastní síť, ale využijí služby provozovatele sítě, která obsluhuje nezávislé skupiny jednotlivých subjektů (PAMR). Jsou to nejčastěji tzv. trunkové sítě (jako např. stávající TETRA), ale v úvahu připadají i modernější technologie na buňkovém principu, jako je technologie CDMA. To ostatně zmiňuje ve své měsíc staré tiskové zprávě i Eurotel:
Společnost Eurotel vítá nedávné rozhodnutí CEPT (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations), umožňující v mezinárodním měřítku použití technologie CDMA2000 i k modernizaci starších PAMR sítí ve frekvenčních pásmech blízkých 450 MHz. Uvedené rozhodnutí představuje technologicky progresivní krok, který posílí konkurenční prostředí a povede k širší a bohatší nabídce mobilních telekomunikačních služeb."
Důležité ale je, že sítě PAMR nejsou zcela veřejné. Jsou definovány (ve zprávě ECCreport 25 z května 2003) jako sítě zřizované a provozované operátory, ale určené „profesionálním uživatelům“ a uzavřeným uživatelským skupinám bez toho, že by tyto uzavřené skupiny byly nějak přesněji vymezeny. Nepředpokládá se ale, že by tyto uzavřené skupiny uživatelů mezi sebou vzájemně komunikovaly. Naopak se předpokládá, že síť PAMR jim bude nabízet služby, jako je push-to-talk, skupinová volání, instant a broadcast messaging, rychlé sestavení hovoru, garantovaná nouzová volání, možnost dynamické správy uzavřené skupiny uživatelů atd. Jinými slovy, jsou to sítě například pro různé záchranné systémy, pro vzájemné propojení mobilních pracovníků a jejich terminálů (když sbírají data v terénu) atd.
Sítě PAMR tedy nejsou sítě zcela veřejné, určené pro nejširší veřejnost bez omezení. Takové sítě jsou v terminologii ECC, resp. CEPT, označovány jako PLMN (Public Land Mobile Network) a jako konkrétní příklady PLMN sítí jsou uváděny právě buňkové sítě NMT i GSM.
Otázkou nyní bude, alespoň podle mého názoru, jak vše posoudí regulátor. Nejprve zda vůbec Eurotel od něj licenci či povolení potřebuje, a pak zda mu jej může vydat. Tady bude muset ČTÚ zvážit, zda se záměr Eurotelu s CDMA v pásmu 450 MHz „vejde“ do definice PAMR (podle mne nikoli) a zda rozhodnutí ECC/DEC/(04)06 je striktní v tom smyslu, že v pásmu 450 MHz nepřipouští nic jiného než PMR/PAMR sítě, nebo zda vedle nich (či místo nich) mohou dále existovat či alespoň dožívat i sítě PLMN, částečně či zcela modernizované (pomocí CDMA) nebo původní (NMT). Uvidíme, jak vše dopadne, nejspíše již dosti brzy… počátek května se rychle blíží.