Hlavní navigace

Celoplošné multiplexy DVB-T jsou beznadějně plné. Televize je „zabetonovaly“ kvůli konkurenci

17. 9. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Volných míst se už nedostává ani ve větších regionálních sítích, televizní skupiny si rozebraly většinu volných míst, aby zabránily vstupu další konkurence a rozmělnění sledovanosti.

Zbývají regionální „drobky“

Ještě před několika lety se nezdálo, že by se na českém trhu našel dostatek televizních stanic, které by si mohly dovolit celoplošné zemské digitální vysílání a zaplnily by veškerý prostor v současných pěti celostátních multiplexech DVB-T. Ceny za šíření signálu byly vysoké a konkurence mezi operátory sítí prakticky nulová, všechny reálně vysílající celoplošné sítě ovládaly České Radiokomunikace. Jenže potom vstoupil do kolabujícího multiplexu 4 Radim Pařízek, na rozdíl od Telefóniky O2 mu zajistil skutečnou celoplošnost a začal Radiokomunikacím konkurovat mnohem příznivější cenou. Ledy se hnuly a dnes už není v žádném z pěti celoplošných multiplexů ani jedna volná programová pozice.

V žádném z našich celoplošných multiplexů už není vůbec žádné volné místo. Nemůžeme do nich přidat žádný program ani nabídnout HD kvalitu, po které je taková poptávka. Dokonce ani v multiplexu 3 ne. Další rozvoj umožní až přechod na DVB-T2, upozornil na středeční tiskové konferenci Českých Radiokomunikací Marcel Procházka, ředitel pro regulace a strategický rozvoj. Firma na ní představovala další rozvoj svojí Regionální sítě 8, která pokrývá všechna krajská města a od 1. října vylepší pokrytí Prahy a jižní části Středočeského kraje spuštěním vysílače Cukrák. Právě Regionální síť 8 je poslední možností pro ty, kdož by chtěli pozemní cestou v Česku provozovat televizi: přes tento multiplex by mohli teoreticky oslovit až 57 procent obyvatel země.


Foto: archiv DigiZone.cz

Naše celoplošné multiplexy jsou beznadějně plné, říká Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací

Jak vyblokovat z DVB-T konkurenci

Místa však není mnoho. V Praze, kde bude Regionální síť 8 vysílat v jednofrekvenční síti vysílačů Žižkov a Cukrák, zůstane po říjnovém zařazení programu Regionálnítelevize CZ jediná volná programová pozice, mimo metropoli budou dvě. Ovšem jen pro televizní stanice ve standardním rozlišení obrazu. Pokud by byla řeč o HD kvalitě, mimo Prahu by takto mohl do Regionální sítě 8 vstoupit už jen jediný hráč, v Praze by už tuto šanci neměl. Nedostávalo by se mu datového toku. Konkurenční Regionální síť 7 provozovaná majitelem multiplexu 4 Radimem Pařízkem už je beznadějně plná a totéž platí i o multiplexu 4. Byť v něm jednu pozici zcela nesmyslně blokuje Nova Cinema, která zároveň vysílá i v multiplexu 2 Českých Radiokomunikací.

Stejně „nesmyslné“ dublování existuje i v případě veřejnoprávních kanálů ČT :D/Art, které zabírají jednu programovou pozici v Regionální síti 7 a jednu v celoplošném multiplexu 3. A do třetice opět Česká televize: její programy ČT 1, ČT 2 a ČT Sport vysílají ve standardním rozlišení ve veřejnoprávním multiplexu 1, jehož provoz technicky zajišťují České Radiokomunikace, a v HD kvalitě v Regionální síti 7, kde zabírají většinu datového toku (označovaného jako multiplex 1a, tedy pokračování veřejnoprávního multiplexu). Nejčerstvějším případem blokování prostoru v DVB-T je lifestylová Mňam TV, která nejprve zahájila vysílání v Regionální síti 8 Českých Radiokomunikací, aby posléze vstoupila do celoplošného multiplexu 4 Radima Pařízka a nadále pokračuje v obou sítích.


Foto: archiv DigiZone.cz

Kdo ví, proč vysílá Nova Cinema v multiplexu 2 a zároveň v multiplexu 4?

Život ve dvou multiplexech je fajn

Případ Mňam TV ale poněkud vybočuje, zřejmě jde o „nedobrovolné“ pokračování v síti Českých Radiokomunikací, které si vyžaduje smlouva. Nova Cinema, stejně jako zmiňované programy ČT, ale evidentně blokují prostor, aby jej nemohla obsadit konkurence. Tedy další nové televizní stanice, které by si mohly ukousnout určitý díl sledovanosti a ještě víc rozmělnit pozornost diváků. Velké televizní skupiny přitom nemusí jen obsazovat jedním programem více pozic v různých multiplexech. Stačí, když spustí několik nových tematických kanálů, na kterých reprízují to, co už ukázaly na hlavním programu, a neumožní na jejich pozicích šíření nějaké jiné konkurenční televize. To je případ nejmladších tematických kanálů skupiny Nova (Fanda, Smíchov a Telka), ale i nejnovějších stanic skupiny Barrandov.

Podíváme-li se podrobně na programová schémata Kina Barrandov a Barrandova Plus, musí nám být jasné, že nejde o žádné převratné nové televizní stanice, ale reprízovací kanály „velkého“ Barrandova, které pouze vyblokovaly prostor v multiplexu 3. Prostor, který klidně mohla vyplnit skupina Prima, pokud by si pospíšila s avizovaným projektem kanálu Prima 2 nebo i další televizní stanicí a provedla to samé co Barrandov – obsadila pozici, kterou by jinak získal někdo jiný. Na začátku televizní digitalizace se od tohoto procesu očekávala větší programová nabídka a pluralita vysílání, tedy vstup většího počtu hráčů. Reálně zde ale zůstaly původní tři velké televize (ČT, Nova a Prima) se svými tematickými klony, jimž se jakž takž snaží přiblížit nová skupina Barrandov.

BRAND24

Loga nových tematických kanálů Televize Barrandov
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví

Vycpávky, kdyby náhodou chtěl přijít (do DVB-T) někdo jiný

Nastane „blokáda“ i v sítích DVB-T2?

Kdyby si Nova nebo Prima ponechaly jediný televizní program, byly by dnes na českém televizním trhu ve velké defenzivě. Jejich tematické kanály sice samy o sobě nedosahují zase tak oslnivých podílů na trhu (snad s výjimkou Novy Cinema a Primy Cool, ale to platí především pro mladší cílové skupiny diváků), v součtu ale svým mateřským televizím poskytují pohodlný „polštář“, díky kterému si Nova i Prima jakž takž udržují pozice z dob analogového vysílání. Pokud by těch tematických kanálů měly méně, obsadily by jejich pozice v sítích DVB-T jiné televize, a ačkoli by nemusely dosahovat takové sledovanosti, přeci jenom by zavedeným televizním skupinám odebraly část diváků – jako se to stalo v případě již neexistující bulvární televize Pětka nebo zpravodajského kanálu Z1.

Otázka zní, zda v tom něco změní přechod na vysílací standard DVB-T2. Vysílacích sítí podle všeho nebude výrazně víc než nyní, datový tok sice bude větší, ale řada televizí bude chtít rovnou vysílat v HD kvalitě. Nebylo by tedy žádným překvapením, kdyby přechod od DVB-T k DVB-T2 znamenal prosté překlopení stávajících multiplexů s jejich současným obsahem do nové vysílací normy, aniž by zbýval prostor pro vstup dalších hráčů. Terestrická televizní platforma je zkrátka „zabetonovaná“ a současní hráči na trhu mají pramalý zájem na tom, aby mezi ně vstupovala další konkurence. Nestane se tak bohužel za cenu toho, že značnou část spektra budou nadále okupovat nesmyslné reprízovací kanály bez nějakého velkého dopadu na diváky, které vyblokují konkurenci na několik dalších let dopředu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).