Hlavní navigace

Česká diplomacie na internetu? Klobouk dolů!

14. 5. 2002
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Je tomu právě rok, co jsme na Lupě kritizovali tehdejší tristní stav internetových aktivit Ministerstva zahraničních věcí. Pojďme se tedy podívat, jaká je situace dnes a zda se nějak projevila nová Státní informační politika.
Působím v zahraničí, a tak jsem se počátkem roku na českém velvyslanectví v Madridu dozvěděl, že se připravuje změna internetových výstupů Ministerstva zahraničních věcí. Byl jsem samozřejmě zvědavý; už z toho důvodu, že jsem českou „internetovou diplomacii“ kritizoval ve článku „Česká diplomacie na internetu? Nic moc!“.

Kvalitu stránek můžete posoudit sami, situace je však už na první pohled mnohem lepší než před rokem. Stránky mají logickou strukturu a co hlavně – jsou naplněny kvalitním a aktuálním obsahem. Dle mého názoru si ministerští uředníci poradili velmi dobře s problémem široké cílové skupiny, což nepochybně nebylo jednoduché. Zkuste uspokojit na jenom místě např. kritika Temelína, politického uprchlíka, zahraničního obchodníka, českého turistu, úředníka Evropské unie a mnoho dalších.

Zvlášť důležitá je přitom skutečnost, že se nejedná o jen o klasické prezentační stránky, nýbrž o skutečný informační systém, který naplňují všechny zainteresované složky a česká velvyslanectví. Ty mají v jednotné grafice k dispozici svou vlastní lokální prezentaci jednak v češtině a jednak v místním jazyce. Podle informací z ministerstva je již v této chvíli většina z nich hotová: z celkového počtu 120 jich chybí jen 33. Výhodou nového systému je také zavedení jednotné struktury adres, které jednotlivá velvyslanectví používají. Obecný formát je www.mzv.cz/SídelníMěstovAngličtině. Podívat se můžete například na stránky velvyslanectví v Moskvě.

Pár čísel pro zajímavost…

Současná návštěvnost stránek ministerstva se pohybuje mezi 1.200 a 1.400 unikátními návštěvníky denně, z 85 % přicházejí na českou verzi. Portál je prozatím dvojjazyčný, ale angličtina a čeština by prý neměly zůstat osamoceny. Největší je o následující sek­ce:

  1. Aktuální informace (cca 900 návštěv denně)
  2. Cestujeme do zahraničí (cca 740 návštěv denně)
  3. Diplomatické mise a úřady (cca 690 návštěv denně)
  4. Encyklopedie „Státy světa“ (cca 370 návštěv denně)

Obecně přitom platí, že největší zájem na stránkách úřadů v zahraničí (velvyslanectví a konzuláty) je o informace souvisejicí s cestami do ČR či naopak do místní země a o sekci „O velvyslanectví“ („Jak nás najdete“ atp).

Podle informací Správy českých center, která coby příspěvková organizace MZV provozuje server s atraktivní adresou www.czech.cz, tato stránka registruje zhruba 4.632 unikátních návštěv denně. Plných 78 % jejích návštěvníků je přitom ze zahraničí, což odpovídá jejímu zaměření a zejména anglickému obsahu.

Zajímavé srovnání: V celém roce 2001 bylo zodpovězeno přibližně 2.800 dotazů zaslaných jinou formou než po Internetu (faxem, dopisem apod. – viz zpráva o veřejných informacích). Internet se tedy stal jednoznačně hlavním prostředkem pro informovaní veřejnosti o dění v resortu.

Ministerstvo říká: „Jsme teprve na začátku!“

O tom, že se jednalo opravdu o projekt se vším všudy, svědčí slova Jana Vytopila, vedoucího referátu internetové prezentace MZV, který pro Lupu uvedl:

Počátkem srpna 2001 byl v rámci tiskoveho odboru MZV předefinován Referát internetové prezentace a následně jsme vytyčili nasledujici okruhy projektu:

  1. Vznik webových stránek pro všechny naše úřady ve světě – v současné době se jedná o jeden z početně nejširších systémů na světe. Srovnejte např. ČR a Německo či Rakousko na Yahoo. Vzhledem k původně malé zkušenosti našich úřadu s plněním stránek počítáme s postupným nárůstem jejich obsahu a kvality, systém postupně nabíra vlastní dynamiku.
  2. Přepracování stránek www.mzv.cz – stránky byly nejdříve přepracovány technicky. Vznikl redakční systém. Poté strukturálně a obsahově. Posledním bodem byla i změna designu. Systém je integrovaný se stránkami úřadů ve světě a počítá se i s dalším propojením a rozvojem do bohatších databázových struktur. V tuto chvíli hovoříme o dokončení úvodní fáze projektu.
  3. Přepracování oficiálních stránek ČR www.czech.cz pro zahraničí – dnes, v květnu 2002, je projekt v závěrečné fázi.

Sami si ověřte, zda jste jako daňoví poplatníci s odvedenou prací spokojeni – já osobně ano. Navíc jsem byl ubezpečen, že aktuální stav je jen předstupněm dalšího vývoje, který využije potenciál, jaký nabízí oficiální stránky Ministerstva zahraničí ČR.

Připomínky uprostřed

Mé připomínky se týkají spíše budoucího rozvoje. Jako občan bych uvítal některé služby, které jsou dnes technicky možné a určitě budou využívány. Jednou z nich je získání a využití elektronického podpisu. Pro konzulární činnost je velmi často potřeba ověření totožnosti nebo pravosti dokumentů. To si zatím vyžaduje fyzickou přítomnost na konzulátě a zvláště v některých velkých zemích představuje nemalé cestovní náklady. Pokud by na ministerstvu byli schopni zajistit vydávání nebo zpočátku alespoň akceptaci elektronického podpisu (např. na některých španělských konzulátech to lze), tak by se služby konzulátu jistě dostaly na jinou úroveň.

Další připomínkou je internetová koordinace s ostatními vládními organizacemi. Už několik let je zvláště viditelným příkladem nekoordinace v oblasti tzv. podpory ekonomických aktivit v zahraničí. CzechTrade jako příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu nabízí na svých kvalitních stránkách mimo jiné i částečné shodné informace jako server www.export.cz. Ten také provozuje Správa českých center. Podobný typ informací se objevuje na stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Podle Jana Vytopila se v současné době řeší i tato otázka a jde především o to, jak si jednotlivé instituce, které v této oblasti působí, rozdělí práci.

BRAND24

Rozpaky na závěr

Na tomto místě jsem si připravoval komentář typu „Tak alespoň nějaký projekt Státní informační politiky je hotový a přináší občanům zjednodušení jejich kontaktů se státní správou.“ Místo toho musím vyjádřit rozčarování. Po prostudování rozpisu alokace finančních prostředků Akčního plánu jsem totiž s překvapením zjistil, že tento projekt do Státní informační politky nepatří a ani z ní nebyl finacován. Tento projekt se zřejmě na rozdíl od řady jiných daří realizovat i bez různých politik, díky interní iniciativě a potřebám Ministerstva zahraničních věcí.

Proč Státní informační politika vznikla a jaký její učel, chápeme asi všichni – měla by nastavit mantinely a zeefektivnit „elektronické“ chování státní správy vůči občanům. Smutné je, že s realizací to zatím není nic moc – a když už člověk na nějakou povedenou aktivitu narazí, nakonec zjistí, že pod ni nespadá.

Až pojedete letos do zahraničí, podíváte se na stránky www.mzv.cz?

  • Ano
    14 %
  • Ne
    2 %
  • Nikam nepojedu
    84 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).