Hlavní navigace

Česká televize: S UltraHD do roku 2024 nepočítáme, leda jako experiment

Autor: Česká televize
Filip Rožánek

Česká televize zveřejnila plány dlouhodobého technického rozvoje do konce roku 2024. Obměnu výrobních kapacit komplikuje nevyjasněný systém financování veřejné služby v příštích letech.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Generální ředitel České televize Petr Dvořák připravil se svým managementem plán dlouhodobého fungování stanice v příštích čtyřech letech. V dokumentu se vyjadřuje k personálním, programovým nebo ekonomickým věcem. A také v něm popisuje, jaké budou technické priority České televize.

Strategický dokument je jedním z nejdůležitějších materiálů, podle nichž se veřejnoprávní televize řídí. Schvaluje ho proto Rada České televize. Ta budoucí fungování České televize odsouhlasila. Dokument podpořilo v hlasování 11 radních, proti byl pouze jeden – Michael Hauser.

Informace o technických prioritách České televize v následujících letech přinášíme v plném znění. Pro přehlednost jsme doplnili redakční mezititulky.


Přechod na 1080p

Dlouhodobé plány technického rozvoje předpokládají dokončení přechodu na nový vysílací standard DVB-T2 a s tím spojenou nutnou technologickou obměnu. Nejviditelnější částí projektu DVB-T2, která má také bezprostřední dopad na diváky, je vlastní přechod z vysílacího standardu DVB-T/HEVC a DVBT/MPEG4 na standard DVB-T2/HEVC. Samotný přechod na standard 1080p je sice pro běžné diváky prakticky neviditelný proces, ale pro televizi představuje zcela zásadní technologickou změnu.

Důvodem je nekompatibilita formátu 1080i s přenosovým standardem DVB-T2/HEVC, přesněji s kódováním HEVC. Zatímco 1080i (interlace) je prokládaný obraz, 1080p (progressive) je obraz neprokládaný. Přechod na nový standard si tak vyžádá postupnou obměnu všech produkčních řetězců ČT a představuje zásadní investiční projekt spojený s vysokými náklady. Technologická obměna v rámci vybavení samotných televizních výrobních a odbavovacích komplexů probíhá od roku 2018 a dlouhodobé plány počítají s jejím dokončením v roce 2021.

V souvislosti s přechodem na DVB-T2/HEVC dojde k ukončení distribuce signálu v SD rozlišení.

Samotnou SD kvalitu nahrazuje v nových sítích DVB-T2 rozlišení HD 1920×1080p, které je odvozeno od požadavků na kvalitní zobrazení na displejích, které jsou v současnosti nabízeny na spotřebitelském trhu. Pro HD zobrazení dochází v DVB-T2 k přechodu od prokládaného formátu (1080i) k progresivnímu zobrazení (1080p) a tato změna již nyní vynucuje obměnu technologií u části zařízení celého výrobního řetězu. Formát 1080p50 se pravděpodobně stane na dlouhou dobu základním TV standardem v platformě DVB-T2 (v Německu k tomuto zásadnímu kroku došlo již v květnu 2016).

HD vybavení na Kavčích horách

V plánovacím horizontu bude v České televizi stále ještě probíhat přechod z SD rozlišení do HD ve formátu 1080i25. Do standardu vysokého rozlišení HD (High Definition) byly již zrekonstruovány veškeré režijní komplexy s výjimkou studiových komplexů studií 4 a 5 na Kavčích horách. Tyto komplexy jsou používány pro ateliérovou výrobu na filmové kamery v HD rozlišení. V případě studiové sekvenční výroby je v dotčených ateliérech používán přistavený HD přenosový vůz.

Nový produkční zpravodajský systém DNPS II umožňuje výrobu v HD rozlišení i ve zpravodajství. Do HD verze byl rekonstruován také přenosový vůz PV-5, který byl dosud v SD.

UltraHD se neočekává

Přechod do UltraHD (4K) rozlišení se v předkládaném plánovacím horizontu v globálním rozsahu neočekává, ale je jistě nutné se v rámci experimentálního vysílání v přípravě nových odbavovacích pracovišť (OP) na tento vyšší standard rozlišení připravit. Nová odbavovací pracoviště jsou jako investiční akce plánována na roky 2020 a 2021. U nových odbavovacích pracovišť jsou předpokládány pokročilé funkce HD, kdy využitím těchto technologií dojde k vyšším nárokům na potřebné datové toky, což zvýší především náklady na datová úložiště a distribuci signálů.

S přechodem do IP prostředí se v mnoha případech sice snižuje pořizovací cena zařízení, ale nezbytné servisní smlouvy znamenají ročně zvýšení provozních nákladů o 15–20 % z pořizovacích nákladů příslušné technologie. Životnost technologií se dramaticky zkracuje. Pro výpočetní algoritmy je využívána řada patentů a součástí ceny zařízení jsou i licenční poplatky držitelům těchto patentů.

Přechod do DVB-T2/HEVC sice ušetří v rámci signálové distribuce potřebné datové toky, ale bude klást zhruba desetinásobně vyšší nároky na výpočetní výkony, což bude vyžadovat obměnu potřebné IT technologie. Nárůst výpočetních výkonů bude znamenat i zvýšení nákladů na napájení a chlazení využívaného zařízení.

Rostou náklady na servis i specialisty

V rámci techniky dochází k pravidelné obměně využívaného zařízení. S přechodem od mechanických točivých zařízení (např. záznamová technika) k zařízení na bázi paměťových médií se snížily náklady na servisní zásahy (výměny záznamových hlav, transportních systémů), narostly však náklady na nevyhnutelnou servisní podporu a současně rostou nároky na platové ohodnocení servisních specialistů, kterých je na trhu stálý nedostatek. S ohledem na přechod do alespoň částečného IP prostředí jsou nezbytné investice do síťové infrastruktury a zároveň bude třeba řešit i vybavení prostoru pro serverovou techniku.

V plánovacím období bude nutné rozhodnout o obměně bezpáskového systému DNPS II, který slouží k výrobě zpravodajství a sportu. Parametry nového systému a z toho vyplývající pořizovací cena budou nastaveny dle předpokládaného objemu výroby v následujících letech. Obměnu systému je potřeba uskutečnit nejpozději do roku 2026.

Technické výrobní kapacity

Potřeba technických výrobních kapacit se odvíjí od objemu výroby, včetně zpravodajství a výroby sportovních přenosů. Vzhledem k nevyřešenému dlouhodobému financování České televize bude muset být rozhodnuto, které výrobní kapacity a v jaké míře mají být obměňovány v situaci, kdy není jisté jejich plné využití po roce 2024. V některých případech tak bude muset být přistoupeno k prodloužení životnosti stávajících kapacit nebo k jejich redukci. V případě vykrytí krátkodobé potřeby a pokud se to ukáže jako finančně efektivnější řešení, pak bude využíváno pronájmu místo nákupu.

Ohrožené pokrytí sportovních akcí

Samostatnou kapitolou je pak obměna přenosové techniky, která patří k finančně nejnáročnějším a její provozování s sebou nese i značné provozní a osobní náklady. V plánovacím období bude muset být řešena otázka udržení stávajícího rozsahu přenosové techniky zejména proto, že v případě omezení výrobních prostředků v rámci přenosové techniky je nutno počítat s tím, že nebude možno nadále zajistit pokrytí výroby velkých sportovních akcí mezinárodního významu, které se pořádají v ČR, a vyhovět vysokým požadavkům organizátorů těchto akcí (např. UEFA, IBU, IAAF).

tip Docker

Vzhledem k tomu, že v ČR kromě ČT nikdo jiný nedisponuje přenosovou technikou, která by těmto požadavkům vyhovovala, a nelze předpokládat, že by jakýkoliv jiný subjekt byl schopen vysílání z akcí tohoto rozsahu zajistit, lze předpokládat, že pro pořádání význačných sportovních akcí budou upřednostněny země, které budou schopny televizní přenosy v požadovaném rozsahu samy zajistit.

Zdroj: Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize na léta 2020–2024, schváleno 4. března 2020