Hlavní navigace

Poplatek musí být aspoň 60 Kč, vzkazuje Český rozhlas

27. 6. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Tomáš Vodňanský, Český rozhlas
Český rozhlas představil svou strategii do roku 2027. Žádné další stanice neplánuje, chce ale rozvíjet digitální audio.

Vedení Českého rozhlasu neplánuje dále zvyšovat počet stanic. Zrušilo tedy záměr digitálního kanálu Lidovka, který měl nabízet folklorní žánry. Generální ředitel René Zavoral to oznámil při představování dlouhodobé strategie do roku 2027. Stejně jako Česká televize také Český rozhlas musí reagovat na ekonomickou situaci v zemi. Rozhlasový poplatek se nezměnil ještě déle než televizní, částku 45 Kč platí domácnosti a firmy už od roku 2005.

„Reálná hodnota poplatku se vlivem inflace za 17 let snížila téměř na polovinu,“ varuje vedení Českého rozhlasu. Na konci letošního roku klesne reálná hodnota na 27,20 Kč – to však pouze za předpokladu, že roční míra inflace nepřekoná 12 %. Podle vedení rozhlasu by se poplatek měl zvýšit alespoň na 60 Kč. Hledá také podpůrné zdroje v podobě komerčních aktivit, dotací a grantů, avšak v této oblasti omezují činnost Českého rozhlasu platné zákony.

Redukce VKV? Jen při prudkém rozvoji DAB

Distribuční mix Českého rozhlasu budou i v následujících letech tvořit analog, DAB+ a internet. Analogové vysílání na VKV stojí 169 milionů korun ročně, přičemž tyto náklady zahrnují šíření všech celoplošných i regionálních stanic. Síť tvoří více než 200 vysílačů. Za digitální šíření v DAB+, DVB-T2 a DVB-S2 platí rozhlas dohromady 72,3 milionu korun každý rok. Důraz dává na DAB+, ostatní platformy chápe jenom jako doplňkové. Online distribuce živého vysílání a on-demand obsahu vyjde na 6,5 milionu korun ročně.

„Ve druhé polovině desetiletí nelze vyloučit vypnutí analogového vysílání na rozhlasovém trhu. V případě významného vybudování 5G sítě, výrazného zvýšení penetrace DAB+ přístroji a zkvalitnění indoor pokrytí DAB+ budeme v budoucnu uvažovat o redukci VKV distribuce,“ připouští dokument, který schválila Rada Českého rozhlasu.

„Lze očekávat zrychlený růst konzumace audio-on-demand obsahu, a tím větší tlak posluchačů na růst online distribuce,“ připomíná rozhlas vzrůstající popularitu podcastů a dodatečného poslouchání pořadů z internetového archivu.

Centrem veškerého online audia v Českém rozhlase je portál Můj rozhlas (stylizovaně mujRozhlas). Veřejnoprávní médium se sice nebrání distribuci pořadů prostřednictvím aplikací, jako jsou Spotify, iTunes, YouTube, nebo dokonce TikTok, ale zároveň si chce udržet distribuční nezávislost na třetích stranách. Proto je pro něj prioritou rozvíjet vlastní platformy.

„Třetí strany slouží pro oslovování potenciálních nových posluchačů, ale vždy v omezeném publikovaném audioobsahu. Sociální sítě lze využívat pro budování znalosti produktů a nového obsahu,“ vysvětluje rozhlas svůj přístup k aplikacím a sociálním médiím.

Aplikace pro chytré televizory

Zpravodajský obsah z vysílání Českého rozhlasu se má ještě více integrovat do portálu iRozhlas.cz, stejně jako publicistika z dalších stanic. Počítá se s rozšířením regionálního a sportovního zpravodajství. Dlouhodobým cílem je překonat hranici 1,7 milionu reálných uživatelů měsíčně. Textové články doplní jejich audioverze načítané syntetickým hlasem. Zpravodajství bude dostupné také ve formě aplikací pro systémy Android TV, Apple TV a Tizen (televizory Samsung).

Stránka Rozhlas.cz bude primárně sloužit jako instituční web s informacemi o fungování Českého rozhlasu a také jako rozcestník na další projekty. Pro běžného uživatele, který chce poslouchat pořady, by měl být tou hlavní vstupní branou server Můj rozhlas, a to už v roce 2025.

Rozhlas by chtěl svůj obsah dostat do systémů v automobilech, rád by také rozšiřoval distribuci v prostředí chytrých televizorů a dalších zařízení. Do roku 2027 chce získat nové posluchače ve věkové skupině 25 až 45 let. Zájemcům o pravidelný poslech pořadů vyjde vstříc akcentem na personalizaci a zjednodušením správy oblíbeného obsahu.

Digitální přístup bude mít přednost také při přemýšlení o programu a ve výrobě pořadů. Vedení chce upevňovat pozici Českého rozhlasu jako největšího producenta a inovátora audioformátů, resp. podcastů v českém online prostředí. Kvůli tomu bude podporovat také krátkodobé projekty vhodné pro internet, zvlášť v případě obsahu pro děti a mládež. U tradičního rozhlasového publika zůstává na prvním místě lineární vysílání.

Plány pro digitální stanice

Digitální sportovní stanici Radiožurnál Sport by mělo v roce 2027 poslouchat alespoň 50 tisíc posluchačů týdně. Dnes je poslechovost na úrovni 16 tisíc posluchačů týdně. Typickým posluchačem je muž, sportovní fanoušek ve věku 30 až 60 let, který buď aktivně chodí na stadiony, nebo si nenechá ujít zápasy v televizi a na internetu. Redakce zváží, zda se nevěnovat také e-sportu.

Naopak digitální seniorská stanice ČRo Pohoda má zachytávat nejkonzervativnější posluchače, jimž nevyhovuje postupné omlazování programu ČRo Dvojka nebo regionálních stanic. „Pomalá pohoda“ cílí na důchodce ve věku nad 75 let. Typického fanouška rozhlas popisuje jako staršího posluchače s úzkou vazbou na rodinu, usedlého, s tradičními hodnotami, s omezenou příležitostí navazovat sociální kontakty. Pokud se zvýší zastoupení digitálních přijímačů v populaci, očekává až 30 tisíc posluchačů týdně v roce 2027.

cif-tip-téma-foto

Digitální přístup ovlivní i marketing. Posluchači se budou v internetovém prostředí více identifikovat s konkrétním obsahem, tvůrcem a pořadem než se zastřešující značkou stanice. „Značky stanic si zachovají svůj význam v případě živého vysílání v klasické nebo digitální terestrické distribuci DAB+,“ odhaduje rozhlas.

V roce 2023 oslaví Český rozhlas sto let rozhlasového vysílání na našem území. Pražský Radiojournal byl v roce 1923 teprve druhým pravidelným programem v Evropě po britské BBC. Oslavy výročí doprovodí mimo jiné odborná konference Radiodays Europe nebo výstava v Národním technickém muzeu.

Měl by se zvýšit rozhlasový poplatek?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.