Rada Českého rozhlasu se na svém srpnovém zasedání zabývala tím, jak se daří vybírat rozhlasové poplatky. Oddělení rozhlasových poplatků se v prvních šesti měsících roku zaměřilo hlavně na dluhy, které narostly po změně zákona v předchozím roce. Současně rozhlas vyhledával dosud neevidované podnikající fyzické osoby a právnické osoby, aby ověřil, zda jim podle nových pravidel vznikla poplatková povinnost.
Měsíční rozhlasový poplatek zvýšila mediální novela od 1. května 2025 ze 45 na 55 korun. Změnila také definici rozhlasového přijímače. Nově zahrnuje rovněž zařízení schopná reprodukovat vysílání přes internet, například mobilní telefony, počítače a tablety. Jedna domácnost nadále platí jediný poplatek bez ohledu na počet lidí a zařízení.
Těm, kdo platí prostřednictvím předpisů SIPO, částku automaticky upravila Česká pošta. Domácnosti, které posílají poplatek přímo na účet Českého rozhlasu, si musely samy změnit trvalý příkaz. Podle ekonomického ředitele Českého rozhlasu Martina Vojslavského část poplatníků zareagovala se zpožděním. Na konci roku 2025 proto rozhlasu přibyly pohledávky, jejichž vymáhání se stalo prioritou pro letošní první pololetí.
Většina domácností stále platí přes SIPO
Za první pololetí skutečně přišlo Českému rozhlasu 1,3096 miliardy korun, meziročně o 125,6 milionu více. V této částce jsou zahrnuté běžné platby i dodatečně uhrazené starší dluhy. Z toho poplatky předepsané pro toto pololetí tvořily 1,221 miliardy korun.
Většina domácností dál platí prostřednictvím sdruženého inkasa České pošty. Touto cestou přišlo 60 procent plateb. Zbývajících 40 procent poslali poplatníci přímo na účet Českého rozhlasu. Podíl přímých plateb roste, protože část domácností přechází od SIPO k bankovním převodům.
Na konci června evidoval Český rozhlas 3 111 958 poplatníků z řad domácností. Přes SIPO platilo 2 175 482 z nich, dalších 936 476 posílalo poplatek přímo na účet rozhlasu.
Přímých plátců přibylo 41 409, zatímco ze SIPO jich ubylo 87 333. Část lidí pouze změnila způsob placení, celkový počet poplatníků z řad domácností však klesl o 45 924. Může za to především demografie.
Vedle domácností vede rozhlas samostatnou evidenci podnikajících fyzických osob, například živnostníků a dalších OSVČ, a právnických osob. U nich se výše platby násobí podle počtu zaměstnanců, takže statistický „násobek poplatku“ není totéž co jeden poplatník.
Už za celý rok 2025 vybral Český rozhlas na poplatcích meziročně téměř o 190 milionů korun více.
Dohledávání poplatníků
U podnikajících fyzických osob, tedy například živnostníků a dalších OSVČ, a u právnických osob se od 1. července 2025 výše poplatku odvíjí od počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky. Subjekt s nejvýše 24 zaměstnanci poplatek neplatí. Od 25 zaměstnanců činí měsíční platba podle velikosti zaměstnavatele pětinásobek až stonásobek základní sazby 55 korun. Zvlášť se hradí poplatek za každý pronajímaný dopravní prostředek vybavený autorádiem. Podrobnosti o jednotlivých pásmech, výjimkách a možných sankcích jsme shrnuli v dřívějším článku.
Od letošního ledna může Český rozhlas při kontrole právnických osob a podnikajících fyzických osob využívat údaje České správy sociálního zabezpečení. V dubnu a květnu oslovil 1738 subjektů. Přihlásilo se 858 z nich, tedy 49 procent. Dalších 67 oznámilo nárok na zákonné osvobození a 138 uvedlo, že mají méně než 25 zaměstnanců. Celkem odpovědělo 61 procent oslovených.
„I tak jsme tu takto vysokou úspěšnost nečekali,“ řekl radním Vojslavský. Nově přihlášené subjekty mají podle své velikosti dohromady platit částku odpovídající 21 634 základním poplatkům. Nejde tedy o 21 634 nových firem nebo OSVČ. Například společnost s 501 zaměstnanci platí stonásobek základní sazby, tedy 5500 korun měsíčně, a ve statistice se započítá jako sto základních poplatků.
Česká správa sociálního zabezpečení uvádí počet zaměstnanců, zákon však vychází z úvazků přepočtených na plnou pracovní dobu. Rozhlas proto musel rozdíly ověřovat přímo s oslovenými subjekty. Podle Vojslavského se je podařilo vyřešit.
První upomínky přinesly 77 milionů
Český rozhlas odeslal za pololetí 180 878 upomínek na dluhy v objemu 121,2 milionu korun. Poplatníci po nich zaplatili 76,9 milionu, tedy 63 procent požadované částky. Rozhlas následně rozeslal také 8835 předžalobních výzev.
Nejvyšší úspěšnost měl rozhlas u podnikatelských subjektů. Z dluhu 34,4 milionu korun získal 29,4 milionu, tedy 85 procent. U domácností platících přímo obdržel 44 milionů ze 73,9 milionu korun, což odpovídá 60 procentům.
Podstatně hůře dopadly opakované požadavky k úhradě přes SIPO. Z dlužných 12,8 milionu se podařilo získat 3,5 milionu korun, tedy 27 procent. Pokud první požadavek přes SIPO neprošel kvůli nedostatku peněz na účtu, jeho zopakování podle ekonomického ředitele finanční situaci poplatníka obvykle nezměnilo. Rozhlas proto neplatiče převádí ze SIPO do vlastní evidence, kde je vymáhání úspěšnější.
Předžalobní výzvy se týkaly dluhů za 20,9 milionu korun, z nichž rozhlas získal 8,6 milionu. Úspěšnost této fáze dosáhla 41 procent.
Dalších 3068 případů postoupil rozhlas k soudu návrhem na elektronický platební rozkaz. Žalovaná jistina činila 5,15 milionu korun a do konce června se podařilo vymoci 793 tisíc korun, tedy 15 procent. Rozhlas očekává, že podíl ještě poroste, protože soudně uplatněné pohledávky se obvykle hradí s delším odstupem.
Až do exekuční fáze se dostalo 1097 případů s pravomocným exekučním titulem. Z jistiny 1,69 milionu korun bylo podle zprávy vymoženo 23 procent.
Pohledávky klesly od konce ledna z 228 milionů na 150,5 milionu korun. Úbytek o 77,5 milionu představuje zhruba 34 procent počátečního stavu. Rozhlas upozorňuje, že meziroční srovnání by bylo zavádějící. Loňská novela změnila výši poplatku i způsob výpočtu plateb firem.
Vláda chce poplatky od příštího roku zrušit
Budoucnost poplatkového systému je nejistá. Vláda navrhuje televizní a rozhlasové poplatky od 1. ledna 2027 zrušit a obě média veřejné služby financovat příspěvky ze státního rozpočtu. Český rozhlas by podle návrhu dostal v příštím roce přibližně 2,066 miliardy korun, Česká televize 5,741 miliardy korun.
Návrh je veden jako sněmovní tisk 231. Vláda ho předložila Poslanecké sněmovně 19. června 2026, první čtení je zařazeno na schůzi, která začíná 8. září.
Opozice už v dubnu avizovala rozsáhlé obstrukce, aby přijetí změny zabránila. I bez obstrukcí by musela předloha během necelých čtyř měsíců projít třemi čteními ve sněmovně, Senátem, podpisem prezidenta a vyhlášením ve Sbírce zákonů. Účinnost nového systému od začátku roku 2027 je proto vzhledem k dosavadnímu průběhu projednávání krajně nepravděpodobná.
Vládou navržené částky jsou nižší než příjmy, které by média podle svých propočtů získala z nynějšího poplatkového systému. Možné dopady rychlého přechodu na státní rozpočet jsme popsali v článcích o plánovaných rozpočtových škrtech a o závazcích, které už média nemohou bez sankcí zrušit.
Ve druhém pololetí letošního roku chce Český rozhlas pokračovat ve vymáhání dluhů a současně zahájit odložené vyhledávání nových poplatníků mezi domácnostmi. Dokud případná změna zákona nenabude účinnosti, zůstává poplatková povinnost beze změny.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU