Hlavní navigace

Český rozhlas vyčíslil náklady na digitalizaci. Bez změny zákonů do ní nepůjde

10. 4. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Uzákoňte, aby firmy musely platit rozhlasový poplatek za každé služební auto, žádá poslance generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Kolik peněz podle něj spolkne digitální vysílání?

Digitální vysílání vyjde na 200 milionů ročně

Jednorázovou investici 20 milionů korun a dalších 150 milionů ročně na provoz vlastního veřejnoprávního multiplexu ve standardu DAB/DAB+ spolkne digitalizace vysílání Českého rozhlasu. Na semináři věnovaném rozvoji médií veřejné služby, který ve středu v Poslanecké sněmovně pořádaly veřejnoprávní rozhlas a televize, to prohlásil generální ředitel ČRo Peter Duhan. Zároveň zdůraznil, že další desítky milionů korun si vyžádá výroba pořadů pro nové digitální okruhy a informační kampaň k přechodu z analogového na digitální rozhlasové vysílání.

„Náklady na nový obsah odhaduji až na 50 milionů korun ročně, další desítky milionů bude stát informační kampaň a doplňkové aktivity,“ prohlásil Duhan. Rozhlas podle něj nyní tyto prostředky nemá, ale mohl by je získat, pokud by poslanci změnili zákon o DPH a o koncesionářských poplatcích. „Rozhlasový poplatek, který je svým způsobem formou daně, musíme ještě jednou danit. Odvádíme z něj DPH a přicházíme takto ročně o 130 milionů korun,“ konstatoval Duhan. „Zároveň by bylo dobré upravit i zákon o rozhlasovém a televizním poplatku tak, aby se povinnost platit tento poplatek vztahovala na všechny domácnosti,“ dodal.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Peter Duhan žádá po poslancích úpravy zákonů, které by rozhlasu zajistily finanční prostředky na digitalizaci

„Chceme, aby poplatky platili úplně všichni“

Podle Duhana by nadále existoval systém výjimek pro sociálně slabé občany, ale platba rozhlasového poplatku by se už nevázala na odběr elektrické energie či na vlastnictví rozhlasového přijímače. Mnohem přísněji by rozhlas postupoval v případě právnických osob. „U firem bychom chtěli, aby odváděly rozhlasový poplatek za každý služební automobil, v restauracích a hotelích za každý rozhlasový přijímač bez výjimky,“ přiblížil Duhan. Obdobné požadavky už dříve vznesla i Česká televize, která je aktivní zejména v otázce zrušení odvodů DPH za vybrané televizní poplatky. Obě média veřejné služby cítí, že je pomalu dohání inflace, s níž zákon o rozhlasových a televizních poplatcích vůbec nepočítá. Neobsahuje totiž klauzuli o indexaci poplatku.

„Úprava zákona o rozhlasovém poplatku by nám přinesla dodatečné příjmy ve výši 350 milionů korun ročně,“ věří Peter Duhan. Společně se 130 miliony korun, které nyní rozhlas odvádí na DPH z vybraných koncesionářských poplatků, by podle něj šlo o dostatečně velkou sumu, aby si rozhlas mohl dovolit dlouhodobý provoz souběžného analogového a digitálního vysílání. Na rozdíl od televizní digitalizace se totiž zatím neuvažuje o tom, že by se analogové rozhlasové vysílání v FM pásmu v dohledné době vypínalo. Pokud Český rozhlas nechce ztratit pozici na trhu, bude si muset vedle digitálního vysílání ponechat i analogové kmitočty, protože komerční rádia budou analogově vysílat do posledního možného okamžiku.


Zdroj: Teleko

Aktuální pokrytí rozhlasových multiplexů společnosti Teleko, v nichž vysílá Český rozhlas

Odejde rozhlas z televizního multiplexu 1?

Český rozhlas vysílá digitálně sice už nyní, za šíření signálu v sítích DAB/DAB+ ale nic neplatí. S firmou Teleko, která provozuje nejvíc rozhlasových multiplexů v Česku, se dohodl na barteru: za zařazení svých programů do těchto sítí vysílá reklamu na eshop s digitálními rádii, který tato firma provozuje a propaguje samotné digitální vysílání. Pro operátora je ale takové řešení dlouhodobě neúnosné, po spuštění celoplošného vysílání se bez platících klientů neobejde. Český rozhlas bude z tohoto hlediska velmi žádaným zákazníkem: zaplní celou jednu celoplošnou síť, a byť si ji bude oficiálně provozovat sám, bude potřebovat „technického operátora“.

Stejně to funguje i u České televize a jejího veřejnoprávního multiplexu 1. Držitelem kmitočtových přídělů této sítě je ČT, fakticky ji ale provozují České Radiokomunikace, které vyhrály veřejnou obchodní soutěž. V té se o provoz veřejnoprávního multiplexu ucházela i společnost Digital Broadcasting Radima Pařízka, která později převzala od Telefóniky O2 celoplošný multiplex 4 a naplnila ho především tematickými kanály skupiny Nova. Pařízek se ale k provozu veřejnoprávního multiplexu přeci jenom dostal, byť oklikou a později. Loni spustil další celoplošný multiplex, oficiálně označovaný jako Regionální síť 7, a většinu kapacity v něm si pronajala ČT pro šíření tří programů v HD kvalitě, ale také dvou nových programů ČT :D/Art ve standardním rozlišení. Tuto část kapacity Regionální sítě 7 prohlásila za veřejnoprávní multiplex 1a.

tip do článku - hlasujte KL


Foto: archiv DigiZone.cz

Rozhlasový digitální vysílač na Černé hoře v Krkonoších, který využívá společnost Teleko

Nezmaří rozhlasovou digitalizaci internet?

V původním multiplexu 1, jehož provoz zajišťují České Radiokomunikace, vysílá kromě ČT také Český rozhlas. Má to dokonce přikázáno zákonem. Nabízí se otázka, zda rozhlas v souvislosti s požadavkem na úpravu zákonů přijde s možností vypustit povinnost svého vysílání v televizním multiplexu, což ho podle informací serveru DigiZone.cz stojí zhruba 26 milionů korun ročně, nebo ve společné síti s ČT zůstane. Pro ČT by odchod rozhlasu z multiplexu 1 neznamenal žádné vítězství. Datový tok, který stanice ČRo zabírají, by nestačil na zařazení dětského kanálu ČT :D a ČT art, které nyní musí využívat „komerční“ Regionální síť 7 a celoplošný multiplex 3, a na Kavčí hory by přešly ony náklady 26 milionů korun ročně, kterými nyní na provoz veřejnoprávního multiplexu 1 přispívá rozhlas.

Českému rozhlasu by také pomohlo, kdyby zákonodárci přikázali výrobcům a prodejcům automobilů vybavovat od určitého data veškeré vozy autorádii, která zvládnou vedle analogového vysílání v FM pásmu přijímat i signál digitálních rozhlasových multiplexů. Totéž by se mohlo týkat také prodeje klasických rozhlasových přijímačů, protože na rozdíl od televizní digitalizace u té rozhlasové se nepočítá s prodejem set-top-boxů, které by se připojily k analogovým rádiím a umožnily přijímat digitální signál. Plány s digitálním rozhlasovým vysíláním ale kalí fakt, že průtahy s jeho zaváděním otevírají dveře jiným technickým řešením, především vysílání přes internet.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.