Hlavní navigace

Český Telecom a MS v ledním hokeji

15. 4. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Přenos TV signálu při nadcházejícím mistrovství světa v ledním hokeji, a to jak z pražské Sazka Arény, tak i z ostravské ČEZ Arény bude zajišťovat Český Telecom přes svou ATM síť. Posílí kvůli tomu své přenosové vozy i přenosové trasy. Do budoucna by chtěl získat licenci na digitální vysílání a vybudovat si vlastní síť pozemních vysílačů.

Český Telecom včera představil novinářům způsob, jakým se bude podílet na zajištění televizních přenosů z nadcházejícího mistrovství světa v Praze a Ostravě. Hned na úvod bych ale rád zdůraznil, že se nejedná o žádnou novinku typu „Český Telecom nahradil v Sazka Aréně Českou televizi“. Nic takového – šlo o představení služby, kterou Český Telecom poskytuje České televizi již od roku 2001 a která spočívá v přenosu TV signálu mezi studii, vysílači a mobilními stanovišti (pro potřeby přímých přenosů). Z mého pohledu šlo spíše o zviditelnění této jinak nepříliš „viditelné“ služby v souvislosti s nadcházejícím mistrovstvím světa a nejspíše i o podporu snah Českého Telecomu získat jednu z licencí na digitální televizní vysílání.

Co přesně Český Telecom poskytuje?

Než se televizní program dostane až k divákovi, musí být nejprve někde vyroben příslušný TV signál. Předpokládejme, že se tak děje v televizním studiu, v konkrétním případě České televize v Praze na Kavčích horách. Odsud ale musí být signál „rozveden“ do všech pozemních vysílačů, které v ČR jsou (omezíme-li se jen na tzv. terestrické vysílání a pomineme-li kabelové a satelitní vysílání). Jednotlivé televizní vysílače provozují České Radiokomunikace, které také dříve zajišťovaly potřebný „transport“ signálu z TV studií až k vysílačům. Doba se ale mění a v roce 2001 vypsala Česká televize na tento „transport“ signálu výběrové řízení, které vyhrál Český Telecom. Ten tedy nyní přenáší pro Českou televizi příslušný signál prakticky všude, kde je třeba:

  • ze studií k vysílačům (kterých je 41),
  • mezi studii navzájem (velká studia jsou v Praze, Brně, Ostravě, dalších jedenáct je regionálních),
  • z různých mobilních stanovišť (při nejrůznějších přímých přenosech) do studií.

Pro zajištění těchto přenosů využívá Český Telecom přenosových schopností své páteřní sítě, konkrétně sítě ATM. Kromě toho poskytuje České televizi i další služby, včetně hlasových.

Jak budou zajištěny přímé přenosy?

Nadcházející mistrovství světa v hokeji bude probíhat v Praze, v nové Sazka Aréně, a v Ostravě, v ČEZ Aréně. V těchto dvou lokalitách budou průběh utkání snímat kamery České televize, která zde také bude mít své přenosové vozy, v nichž bude nasnímaný TV obraz dále zpracovávat (mj. sestřihávat obraz z jednotlivých kamer atd.). Výsledkem budou dva nezávislé televizní „proudy“ (signály), jeden pro domácí diváky a druhý určený do mezinárodní sítě.

Tyto dva proudy budou vznikat jak v Praze (u Sazka Arény, přesněji prý u generálního ředitelství Sazky), tak i v Ostravě (u ČEZ Arény), a zde je Telecom bude přebírat (na „výstupu“ z přenosových vozů České televize). Za úkol pak má dopravovat tyto proudy do centrálního studia na Kavčích horách, kde je Česká televize ještě dále upravuje. Kromě toho tyto proudy dopravuje ještě „křížem“ mezi přenosovými vozy v Praze a Ostravě – prý aby bylo možné signály nějak mixovat v době, kdy budou probíhat dva zápasy souběžně (využití by mohlo být takové, že při sledování jednoho utkání se v okénku zobrazí aktuální průběh druhého utkání nebo nějaký zpravodajský vstup apod.).

Vedle toho pak bude Český Telecom zajišťovat i „standardní“ distribuci již „hotového“ signálu ze studia na Kavčích horách k jednotlivým vysílačům.

Vše ukazuje také následující obrázek:

Představa přenosu TV signálu při MS v hokeji
1137

Obdobným způsobem již zajišťoval Český Telecom i jiné přímé přenosy – například dva nedávné finálové zápasy hokejové play-off Slavia vs. Zlín ze Sazka Arény, novoroční projev prezidenta ČR, předávání Českých lvů atd.

Při nadcházejícím mistrovství světa v hokeji bude „standardní“ řešení posíleno: u sazka Arény v Praze a u ČEZ Arény v Ostravě budou signál od České televize přejímat vždy dva přenosové vozy Českého Telecomu (viz obrázek), které budou signál přenášet dál prostřednictvím tří nezávislých optických tras. Na vše bude ještě dohlížet bdělé oko dohledového centra Českého Telecomu v Praze.

Přenosový vůz Českého Telecomu
1138
Vnitřek přenosového vozu
1139

Kromě televizních přenosů bude Český Telecom (dlouhodobě) zajišťovat i veškeré telekomunikační služby pro Sazka Arénu. Vybaví také zdejší tiskové středisko vším potřebným, a to včetně sítě Wi-Fi.

Něco technických detailů

Český Telecom dostává od České Televize nekomprimovaný obrazový signál (o „šířce“ 270 Mbit/s), který se v přenosových vozech převádí a komprimuje do MPEG2 proudu o 24 až 32 Mbit/s (aby jej bylo ještě možné dále zpracovávat v centrálním TV studiu). V této podobě by měl být signál přenášen skrze ATM síť v režimu CBR (Constant Bit Rate), neboť použitá komprese prý generuje konstantní datový tok (a podle složitosti scény se prý mění kvalita). Při této komprimaci vzniká také určité zpoždění, konkrétně 528 milisekund.

Po finálním zpracování v centrálním studiu (na Kavčích horách) se TV signál znovu „vrací“ do ATM sítě Českého Telecomu – již včetně teletextu, kódů VPS a dalších „součástí“ – a odsud je rozváděn k 41 pozemním vysílačům. Nyní je ale již více komprimován, a to na 5–8 Mbit/s na jeden TV program.

Proč má Český Telecom zájem na digitálním vysílání?

Při distribuci „finálního“ televizního signálu k pozemním vysílačům je důležité, že celý přenos je digitální, a teprve na samém „konci“ je signál převáděn do analogové podoby a skutečně vysílán (jako analogový, pro stávající analogové TV přijímače). Pokud by se tento poslední převod odstranil a stávající analogový vysílač nahradil vysílačem digitálním, bylo by to již „hodně blízké“ digitálnímu TV vysílání. Ve skutečnosti by ještě bylo třeba sloučit několik TV programů do tzv. multiplexu, doplnit jej o další součásti (elektronického programového průvodce a případné aplikace) atd.

V každém případě má ale Český Telecom k dispozici jeden z nutných předpokladů pro realizaci digitálního vysílání: přenosovou síť pro distribuci signálu k vysílačům. Naopak mu ale schází dva další klíčové předpoklady: nemá vlastní vysílače a nemá ani potřebnou licenci pro digitální vysílání (ani experimentální, ani řádnou).

Potřebné vysílače by si Český Telecom musel nejprve vybudovat. Již dříve přitom avizoval, že by se nejednalo o klasické „velké“ vysílače, ale o hustší síť menších vysílačů s menším výkonem. V každém případě by mu určitou dobu trvalo, než by je uvedl do provozu – první by prý mohly být v provozu do tří až čtyř měsíců od udělení licence a celoplošné pokrytí by mohlo být hotovo v horizontu cca tří let.

Složitější je to ale s nezbytnou licencí na digitální vysílání. V současné době provozují experimentální digitální vysílání dva subjekty – České Radiokomunikace a Czech Digital Group (na základě experimentální licence). Nedávno přijatá koncepce rozvoje digitálního vysílání v ČR předpokládá (prozatím) existenci jen dvou tzv. multiplexů („balíčků“ TV programů), kvůli nedostatku volných frekvencí navíc bez celoplošného pokrytí. Fakticky to tedy znamená, že vedle dvou současných provozovatelů experimentálního digitálního vysílání je zde ještě třetí zájemce (Český Telecom) a ve hře jsou jen dvě licence (kvůli existenci dvou multiplexů).

Zajímavou otázkou je jistě to, jaký benefit by Český Telecom mohl mít z toho, že by se stal jedním z držitelů licence na digitální vysílání. Jistě by toto vysílání neprovozoval zadarmo – ale o jak velký „byznys“ by šlo, si netroufám odhadnout. Navíc česká koncepce digitálního vysílání předpokládá splynutí funkce „sestavovatele multiplexu“ (toho, kdo „míchá“ televizní a rozhlasové programy do tzv. multiplexu), a toho, kdo multiplex fakticky vysílá. Pravidla, podle kterých by se obsah multiplexu sestavoval, dosud nejsou známa (resp. nebyla na nich shoda, proto v koncepci nejsou).

BRAND24

Nicméně považuji za pravděpodobné, že budoucí „sestavovatel multiplexu“ bude mít rozhodující slovo, pokud jde o „doprovodné součásti“ multiplexu – zejména pokud jde o elektronického programového průvodce (což je jakási vylepšená podoba TV programu, která radí lidem, na co se kde mohou dívat), a pak také pokud jde o doprovodné aplikace (různé formy e-služeb, od prodeje přes sázení, hry atd.). A to už by mohl být do budoucna zajímavý byznys.

Stejně tak by Český Telecom určitě rád využil i jedné další vlastnosti pozemního (terestrického) digitálního vysílání – toho, že sice chce být interaktivní a nabízet uživateli interaktivní služby, např. pro různé nakupování, ale že nemá zpětnou vazbu (alespoň ji nemá standard DVB-T, který by Český Telecom téměř jistě použil). Takováto zpětná vazba musí být realizována „externě“ – například přes dial-up, obecně přes jakékoli připojení k Internetu.

Měl by Český Telecom získat licenci na digitální (pozemní) vysílání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).