Hlavní navigace

CESNET2 oficiálně spuštěn

Pavel Satrapa

3. října proběhlo v pražské Betlémské kapli slavnostní shromáždění, na kterém sdružení CESNET oficiálně ohlásilo zahájení provozu nové akademické sítě České republiky s názvem CESNET2. Její klíčovou charakteristikou je kompletní gigabitová páteř - do všech velkých uzlů vedou okruhy 2,5 Gb/s.

Jak už tak u podobných akcí bývá zvykem, oficiální ohlášení má jen málo společného se zprovozněním v technickém slova smyslu. Gigabitové páteřní okruhy začaly být oživovány časně zjara a v červnu se již CESNET2 nacházel de facto v rutinním provozu. Ve středu se obrazně řečeno přestřihovala barevná pentle.

493

topologie CESNET2 (říjen 2001)

Slavnost ozdobilo svou přítomností několik významných zahraničních hostů – Rob Blokzijl, chairman sdružení RIPE, Mario Campolargo, který se zabývá výzkumnými počítačovými sítěmi v úřadu DG Information Society Evropské komise, a Bert van Pinxteren, chief administration officer sdružení TERENA.

Od cizozemského hodnostáře se při podobné situaci pochopitelně neočekává projev ve stylu: „Řeknu vám, že to v tom vašem Buranově vedete od desíti k pěti. Až slezete se stromů a budete deset let pořádně makat, přijedu k vám zase a ukážu vám, co je to ten Internet.“ Nicméně obsah příspěvků zahraničních hostů byl natolik pozitivní, že mne to až překvapilo.

Především Bert van Pinxteren, který prezentoval průzkum stavu evropských akademických sítí, leckoho z přítomných myslím zaskočil. Tento průzkum uspořádala TERENA v červnu letošního roku. Vyplynulo z něj, že CESNET, který začínal spíše v pozdější fázi evropského síťování, patří dnes k absolutní špičce starého kontinentu.

494

Bert van Pinxteren

Páteř 2,5 Gb/s mělo jen pět zemí: Francie, Nizozemí, Norsko, Velká Británie a my. Rychlejší nebyl nikdo. V rychlosti připojení velkých koncových institucí (u nás 1 Gb/s) jsme opět byli v nejvyšší skupině, společně s Nizozemci. V ostatních zemích jsou výrazně pomalejší (nejčastěji 155 Mb/s).

Jediné, v čem CESNET2 pokulhával za velkými evropskými hráči, byla kapacita zahraničních linek. Našich bratru 200 Mb/s před­stavuje střední třídu, zatímco velké sítě mají kolem 1 Gb/s. Zahraniční konektivita je velmi drahá a tady se projevuje, že přece jen máme o poznání hlouběji do kapsy, než rozvinuté země.

S nástupem sítě GÉANT, která se právě v současné době oživuje, by tohle úzké místo mělo zaniknout. CESNET má uzavřenu smlouvu na připojení kapacitou 1,2 Gb/s, což by mělo bohatě dostačovat zdejším potřebám.

Při pohledu na všechny ty gigabity vás možná napadne, jestli to vůbec stojí za všechny ty peníze. Odpověď je jednoduchá: stojí. Možná vás to překvapí, ale náklady totiž nestoupají. Díky demonopolizaci datových služeb a rychlému rozvoji technologií jdou ceny přenosových kapacit velmi rychle dolů.

Jedním z klíčových požadavků na evropskou síť GÉANT (jádro má 10 Gb/s) bylo, že musí stát zhruba stejně jako její předchůdkyně TEN-155 (s jádrem 155 Mb/s). Zrovna tak rozpočet naší akademické sítě se příliš nemění. Gigabitový CESNET2 má stejné náklady jako předloňská síť TEN-155 CZ s mnohonásobně menší kapacitou.

Žijeme v krásných časech. Snad poprvé v celé historii Internetu rostou přenosové kapacity rychleji než objem přenášených dat. Doufejme, že se tahle móda ujme.

Podrobnější informace najdete v tiskové zprávě CESNETu.

Našli jste v článku chybu?