Hlavní navigace

Čeští VRgineers jdou za běžnými uživateli. VR pro tebe stačí zapnout a hrát

Autor: Jan Sedlák
Tvůrci jedněch z nejpokročilejších VR brýlí na světě zkouší dostat VR k běžným lidem. Kombinují Oculus Quest s vlastním softwarem a hardwarovým boxem.
Jan Sedlák
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Holešovická společnost VRgineers, která vyvíjí XTAL, jedny z nejpokročilejších brýlí pro virtuální realitu (VR) na světě, se nově pustila také do oblasti koncových uživatelů. Namísto displejů s vysokým rozlišením a spolupráce s automobilkami, leteckým průmyslem či armádou si vyzkoušela práci na projektu spojeného s mobilním VR headsetem, jehož technické možnosti jsou omezené.

Řeč je o produktu označovaném jako VR pro tebe. VRgineers se spojili s hardwarovými vývojáři Quanti, za kterými stejně jako za VRgineers stojí Marek Polčák, a portálem Adrop.cz. Výsledkem je balení technologií pro virtuální realitu, které lze vyndat z krabice a okamžitě začít používat. Právě složitější nastavování bývá vedle vysoké ceny největší překážkou v penetraci VR brýlí na trhu mezi běžnými uživateli.

Pro VRgineers a Quanti je VR pro tebe možností otestovat, jak VR technicky dotáhnout k jednoduchému používání. Adrop.cz je pak služba prodávající zážitky a VR pro tebe začíná obchodně testovat na trhu. Plug-and-play pronájem nabízí od 1990 korun na den.

Základem je Oculus Quest

Součástí balení jsou VR brýle Oculus Quest. Ty jsou prvním vážným pokusem Facebooku, který Oculus vlastní, o to dostat VR mezi širší publikum. Quest tedy není nutné propojovat s výkonným počítačem nebo po místnosti stavět senzory. Headset Quest funguje sám o sobě jako mobilní zařízení a má zabudované Insight Tracking senzory pro snímání pohybu do VR. Součástí jsou také dva bezdrátové ovladače Oculus Touch.

Jak vypadá balení VR pro tebe:

Vzhledem k mobilitě nelze očekávat, že by Quest výkonově trhal beton. Brýle pohání mobilní procesor Qualcomm Snapdragon 835 a součástí jsou 4 GB RAM. Na řadu velmi dobrých VR titulů včetně Beat Saberu to ovšem bohatě stačí. Aplikace si nedostatek výkonu často vynahrazují stylizací. Použité displeje jsou OLED s rozlišením 1440 × 1600 pixelů na oko a obnovovací frekvencí 72 Hz. Využít lze také funkci Oculus Link, pomocí které je možné Quest spojit s počítačem a z brýlí udělat high-end variantu podobnou Oculus Rift a zahrát si třeba výborný Half-Life: Alyx.

Quest reálně vydrží dvě až tři hodiny na jedno nabití. Dále podporuje 6DoF (volný pohyb v trojrozměrném prostředí) a ovladače Touch jsou dostatečně pohodlné a precizní na ovládání ve virtuálním prostoru. Jsou také lehké, ale každý z nich vyžaduje jednu tužkovou baterii.

Tohle všechno je standardní součástí nabídky Oculus Questu, kterou si může objednat každý. Tedy, ne zrovna v současné době, protože i vlivem koronaviru jsou headsety Oculus ve všech verzích oficiálně vyprodány. VRgineers a Quanti standardní funkce Questu rozšiřují o dvě hlavní věci: vlastní uživatelské rozhraní a hardwarovou krabičku, která bez jakéhokoliv nastavování zvládá přenos obrazu z VR brýlí do televize či monitoru s HDMI.

Aplikace, ze které není úniku

Právě zde se projevuje onen prvek, kdy uživatelé mají VR zapnout a okamžitě začít používat. Trojice českých firem headset dodává s jednoduchým rozhraním v češtině, kde jsou vedle sebe vyskládány ikony s předinstalovanými tituly, popiskem a velkým tlačítkem pro zahájení hry. A to je v podstatě vše. Mnou testovaná verze ještě měla možnost z tohoto rozhraní odejít do běžného, finální produkt už ale takovou věc podporovat nebude.


Autor: Jan Sedlák

„V Questu běží naše aplikace, která se automaticky zavádí hned po startu. To bylo trochu problematické na integraci. Aplikace je vyvinutá v enginu Unity. Do Questu si obecně můžeš nahrávat svoje aplikace, jde totiž o zařízení s Androidem. Jen je tímto způsobem nemůžeš mít na Oculus Store, to by musel Oculus schválit,“ popisuje pro Lupu Marek Polčák.

Hardwarová krabička pak působí docela masivně. Její součástí je připojení ke zdroji napájení, HDMI kabel pro zapojení do televize, USB-C nabíjení pro headset a dvě antény. Jakmile tento box připojíte a spustíte, na televizi se v češtině zobrazí pokyny. Ty jen radí, že stačí headset zapnout tlačítkem na boku, používat ovladače a pro sdílení obrazu z brýlí na televizi použít nabídku Vysílat.

MikroTik, Chromecast a LTE modem

Technicky to funguje tak, že brýle Oculus Quest se zmiňovanou aplikací jsou nastaveny na automatické spojení na Wi-Fi síť s SSID názvem VRprotebe. V mnou testované verzi ještě bylo možné se připojit na jinou Wi-Fi síť, ve finální už to ale možné není. Síť VRprotebe běží ze zmiňovaného boxu. Ten je v základu tvořen routerem MikroTik s 5GHz bezdrátovou sítí optimalizovanou pro bezdrátový přenos videa z Questu do zařízení. Část s 2,4 GHz je vypnutá a funguje jen 5 GHz. Je nastavené pevné routování, zabezpečení a speciální výjimky na firewallu.


Autor: Jan Sedlák

Dále je uvnitř Chromecast, který se automaticky připojuje k této Wi-Fi a posílá stream do televize. Integrován je rovněž LTE modem pro monitorování zařízení a vzdálenou správu. Díky tomu se po připojení krabičky do televize objeví na obrazovce návod. Ten se natahuje z cloudu a obsah je možné libovolně měnit.

Součástí jsou i napájecí obvody pro Wi-Fi, Chromecast a rychlonabíjení Questu. „Vnitřek je vlastně malá industriální a přednastavená IoT síť,“ míní Polčák. Logika není řízena věcmi typu Raspberry Pi a podobně, hlavní funkce ovládá přímo MikroTik.

Zapojit a hrát

V praxi tato sestava skutečně funguje tak, že jí lze vybalit z krabice, rychle zapojit a začít hrát. Jediné zdržování tradičně probíhá při ideálním nastavování popruhů headsetu tak, aby dobře seděl na hlavě, a případném zaostření displejů. Je také třeba si v rozšířené realitě nastavit takzvanou bezpečnou zónu tak, aby brýle začaly uživatele upozorňovat na to, že se třeba blíží k fyzické zdi nebo gauči a mohli by se při VR hrátkách přerazit. Ideální je prostor dva krát dva metry.

VR pro tebe zároveň není technologií pro každého. Pokročilí uživatelé zjednodušování tohoto typu nepotřebují, a naopak by byli limitovaní. Balení se dodává s deseti předinstalovanými tituly a skrze standardní aplikaci od VRgineers a Quanti se cíleně není možné dostat k dalším. Nabídka titulů je ale dobrá a má se postupně rozšiřovat.

MMkrize lavy

Je zde plná verze Beat Saberu (bez rozšiřujících placených balíčků), velmi dobrá FPS akce Superhot VR (už přes dva miliony prodaných kusů), sekání ovoce samurajskými meči Fruit Ninja, ping pong Eleven Table tennis (zážitek je překvapivě dost realistický), střílení ze zbraní GunClub, úniková hra The Room VR, virtuální lezení po skalách The Climb VR, populární Job Simulator, VR předělávka Angry Birds (střílení ptáků z praku z vlastního pohledu ve třech rozměrech je hodně cool) a také 3D kreslení Tilt Brush od Googlu.

Mezi běžnými uživateli tradičně jednoznačně nejvíce boduje Beat Saber. „Wow moment“ se také často dostavuje u Tilt Brush, a to díky tomu, že je kreslení v prostoru zcela něco nového. Obecně lze říci, že hodně lidí po vyzkoušení VR pro tebe mluví o zcela novém zážitku. To platí pro VR obecně, jen jeho dostupnost není tak jednoduchá. „Šlo nám o to udělat zážitek pro normální lidi,“ pokyvuje Polčák.