Hlavní navigace

Cloud v obci za ostnatými dráty. Podívejte se, jak vypadá nové státní datacentrum v Zelenči

8. 7. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Nové státní datacentrum má sloužit mimo jiné k provozu chystaného státního cloudu. Uvnitř: GALERIE.

Česká republika má v provozu nové datové centrum, které se má stát součástí budování státního cloudu. V obci Zeleneč nedaleko Prahy ho do provozu uvedl podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS), jehož zřizovatelem je ministerstvo financí a který se už dnes stará o provoz několika státních IT systémů.

Datacentrum Zeleneč stojí vedle vesnice na rozsáhlé ploše obehnané ostnatým drátem a bezpečnostním perimetrem. Součástí je několik úrovní zabezpečení. Pozemek původně patřil ministerstvu vnitra. To ho chtělo přenechat pro účely státu, proto ho SPCSS získala za 50 milionů korun.

Samotné datacentrum v první fázi vyšlo na zhruba 230 milionů korun. Zakázku na stavbu vyhrála společnost DCI Czech. Objekt má v současné době dva datové sály o celkově ploše 330 metrů čtverečních. Kapacita pro ICT technologie je jeden megawatt.

Jak vypadá státní datacentrum v Zelenči:

SPCSS má vydané stavební povolení na další dvě etapy, díky čemuž mohou poměrně rychle vzniknout čtyři další datasály. Obě etapy se mají v případě nutnosti začít stavět naráz. Státní podnik na realizaci opět bude vypisovat veřejnou soutěž. Celkový ICT výkon by se pak mohl dostat až na tři megawatty.

Pro ministerstvo financí, respektive SPCSS, jde už o druhé datacentrum. Několik let provozuje komplex Vápenka na ulici Na Vápence v Praze na Žižkově. Tam je k dispozici pět datových sálů o celkově ploše 450 metrů čtverečních a ICT kapacitě jednoho megawattu. Vápenka je podle zástupců SPCSS na 94 procentech zaplněnosti, proto bylo nutné postavit druhé datacentrum.

Obě datacentra mají splňovat požadavky na TIER III, certifikace od Uptime Institute ale chybí, protože není potřeba a zvyšuje náklady. Lze tak počítat s nezávislými trasami napájení i optiky (CETIN a ČD-Telematika a dva spoje do NIXu) včetně například diesel agregátorů pro případy výpadku. SPCSS má také smlouvu s firmou Čepro pro rychlé dodávky nafty. Zeleneč a Vápenka zároveň tvoří geocluster, jsou propojeny přímou optickou trasou.

V Zelenči prozatím servery běží pouze v prvním sále. V druhém je k dispozici pár neosazených prázdných racků. Mezi instalovanými systémy lze vidět například telekomunikační technologii Pegas/Tetrapol, kterou SPCSS provozuje pro vnitro. Pegas byl terčem kritiky, protože jde o zastaralou technologii. Vnitro situaci kolem ní nedokázalo včas vyřešit, i když mělo nabídky na LTE.

Ambice státního cloudu

Zeleneč a Vápenka primárně slouží pro systém ministerstva financí a přidružených organizací. SPCSS má ale ambice stát se provozovatelem datacenter a infrastruktury pro stát jako takový. Jde to ruku v ruce s tím, jak se připravuje projekt státního cloudu. Stále se čeká na legislativu, obecně by ale měly fungovat dvě části cloudu – státní a komerční. Tu první si zajistí stát sám, v druhé mohou soutěžit běžní provozovatelé. K dnešku už se sešlo patnáct zájemců o různé dodávky.

„V září bychom chtěli spustit resortní cloud jako ukázku možností státního cloudu,“ popisuje pro Lupu národní IT koordinátor a ředitel SPCSS Vladimír Dzurilla. Půjde o kontejnerizovanou platformu s napojením na tradiční veřejné cloudy. Poběží na technologii Azure Stack od Microsoftu, která se využívala už při proof of concept. Resortní cloud poběží na hardwaru od společnosti Cisco, které vyhrálo tendr. Podle informací Lupy z trhu Cisco „finančně krvácelo“, protože nabídlo nízkou cenu, aby mělo referenci.

Podle Dzurilly zájem o datacentra SPCSS ze strany státních subjektů roste. Důvodů je více a patří mezi ně to, že SPCSS má s provozem datacenter zkušenosti a vůči státnímu sektoru se snaží fungovat podobným modelem, jako se na komerčním trhu chovají běžní housingoví, hostingoví a cloudoví hráči.

SPCSS v současné době provozuje několik systémů. Nejvíce jich je od mateřského ministerstva financí. Jde například o ADIS, Integrovaný informační systém Státní pokladny (IISSP), Service Desk, proxy soustavu, sdílenou infrastrukturu, systém pro hazardní hry nebo hosting pro otevřená data. Generální finanční ředitelství infrastrukturu mimo jiné využívá pro EET. Housing a hosting nakupují také Generální ředitelství cel, Nejvyšší kontrolní úřad, Správa základních registrů, již zmiňované vnitro s IT podnikem NAKIT nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Cílovou vizí je rozšíření využití nabízených služeb všemi orgány státní správy v rámci strategie cloud computingu,“ uvádí státní podnik. SPCSS má mimo jiné ambici stát se datacentrem pro kosmickou agenturu EU, která bude sídlit v Praze a naváže na dosavadní řídicí systém Galileo.

„SPCSS se v roce 2020 i nadále věnoval přípravě svých cloudových služeb. Navázal tak na proof of concept provedený na MS Azure Stack v předchozím roce a na základě zkušeností z něj připravil zadávací dokumentaci a vypsal veřejnou soutěž na poskytovatele hyperkonvergované infrastruktury (HCI). Záměrem SPCSS je na platformě v soutěži vybrané technologie založit v roce 2021 cloudové služby SPCSS,“ popisuje podnik v poslední výroční zprávě.

SPCSS obecně v základu provozuje housing a hosting s tím, že cílem je nad tím mít také cloudovou službu pro infrastrukturu (IaaS), platformu (PaaS) nebo IT bezpečnost (SECaaS). Díky tomu budou moci státní instituce od jednoho státního dodavatele nakupovat cloudové služby podobě, jako to dělá komerční sektor při nákupu AWS, Azure a dalších.

Zeleneč i Vápenka jsou součástí kritické infrastruktury státu. SPCSS spadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti a provozuje vlastní SOC (Security Operations Center) pro kyberbezpečnost. Podle informací Lupy také probíhá snaha připojit se k projektu FENIX od NIX.CZ.

SPCSS v loňském roce pracoval s tržbami přes 560 milionů korun s tím, že rok předtím to bylo okolo 640 milionů. Zisk činil 30,2 milionu a firma zaměstnávala 204 lidí.

Autor článku

Reportér serveru Lupa.cz, dříve redaktor deníku E15, týdeníku Euro a webu Connect.cz. O technologiích píše také do zahraničních médií.