Hlavní navigace

ČRA: Lineární vysílání není přežitkem, možnosti moderních technologií by měly divákům vynahradit náklady na DVB-T2

Autor: Karel Choc
Jan Brychta

UVNITŘ PREZENTACE – Na workshopu věnovanému možnostem nově zaváděného vysílacího standardu DVB-T2 prezentovali zástupci Českých Radiokomunikací aktuální stav přechodu i plány pro nejbližší budoucnost.

Doba čtení: 6 minut

Na úvod včerejšího tiskového briefingu Českých Radiokomunikací se jejich generální ředitel Martin Gebauer podělil s účastníky z řad odborné veřejnosti a oborových novinářů o dojmy sesbírané během odborné konference, která byla jednou ze součástí doprovodného programu renomovaného veletrhu IBC 2017. Ten se tradičně věnuje novinkám v zábavním průmyslu, změnám na mediální krajině a technologickým možnostem při tvorbě a distribuci audiovizuálního obsahu. 


Autor: Wikimedia

Komplex největšího evropského konferenčního centra RAI v nizozemském Amsterdamu se skládá z 22 konferenčních místností a jedenácti výstavních hal. V té největší z nich mohou organizátoři usadit skoro třináct tisíc lidí.
Celková užitná plocha areálu je 87 000 m².

Veletrh IBC 2017 hostilo v polovině září konferenční centrum RAI, největší evropský kongresový areál nacházející se na jižním okraji nizozemského hlavního města. Letošního jubilejního padesátého ročníku se zúčastnilo téměř šedesát tisíc zájemců ze 170 zemí světa a své prezentace na veletrhu předvedlo na 1700 firem a profesních uskupení. Na souběžné konferenci věnovala většina řečníků své příspěvky digitálním médiím, aktuálním trendům v jejich konzumaci a souvisejícím technologiím. 

Narazil Netflix na své přirozené hranice?

Hlavním dojmem, který si Gebauer z letošního IBC přivezl, je, že placené VoD služby jako Netflix nebo Amazon pomalu narážejí na hranice svého maximálního rozvoje. Doba, kdy jste za deset dolarů měsíčně mohli sledovat veškerou produkci Netflixu, kde, kdy a jak jste chtěli, se pomalu chýlí ke konci. Aktuální byznys model Netflixu je podle mého názoru ve své současné podobě z dlouhodobého hlediska jednoduše neudržitelný. Vždyť dodnes se Netflix nedokázal dostat z červených čísel a je tak jen otázkou času, kdy se investoři začnou dožadovat návratnosti vložených prostředků, myslí si Gebauer.


Autor: Karel Choc

Generální ředitel ČRA Martin Gebauer.

Podle generální ředitele Českých Radiokomunikací se Netflix chová spíš jako začínající start-up, když svou hodnotu zakládá na počtech nově získaných předplatitelů. Ve Spojených státech už ale počty předplatitelů Netflixu dosáhly maxima a jejich zájem postupně upadá. V současnosti jsme svědky expanze Netflixu nejen na evropské trhy, ale ani zde nedosahuje nějak zásadních výsledků. Musíme si uvědomit, že produkce Netflixu je dost specifická a jde vlastně o typicky americký způsob života, který nemusí mít všude úspěch, dovozoval dále Gebauer.

Gebauer také zmínil vysoké náklady, které Netflix a podobné prémiové služby investují do vlastní tvorby. Tak vysokou úroveň produkce a do ní vložených prostředků už si podle jeho názoru nebudou moci tyto platformy déle dovolit. I proto se z jeho pohledu tyto a podobné platformy vrací k modelu lineárního vysílání. Nabídku naprosto svobodného výběru sledovaného obsahu totiž Gebauer považuje za vhodnou jen pro jistou, a to dokonce menšinovou část diváků. 

Je aktivních diváků menšina?

Diváků ochotných aktivně vyhledávat a sestavovat si vlastní obsah, který chtějí sledovat, je podle Gebauera menšina a podle dlouhodobého trendu tvoří pouhých čtyřicet procent divácké obce. Naopak většina diváků, nějakých šedesát procent, netouží po vlastním programu a dávají přednost jistotě, kterou jim nabízí lineární vysílání, interpretuje Gebauer závěry některých řečníků z letošního ročníku IBC konference.


Autor: České Radiokomunikace

Aktuální trendy u zahraničních OTT služeb a televizního vysílání podle Martina Gebauera.

Gebauer také rozporoval obchodní model, při kterém je veškerý obsah zavřen v zóně přístupné pouze platícím zákazníkům. Součástí životaschopného modelu audiovizuálních služeb na vyžádání podle něj musí být i živé vysílání, které dokáže přitáhnout dostatečný počet diváků. Exkluzivní obsah podléhající předplatnému by pak měl fungovat pouze jako doplněk lineárního vysílání, cílícího na náročnější a bonitnější menšinu televizních diváků. 

Za jasný trend také Gebauer považuje využití algoritmů a umělé inteligence, která dokáže odhadnout, jaký obsah by chtěl daný divák na základě své minulosti a preferencí dále sledovat. Sofistikovanost těchto systémů neustále roste a jejich účelem je nabídnout divákům takový obsah, který je sice zaujme, ale sami by si ho nikdy nezvolili. Lineární vysílání rozhodně není přežitkem a OTT operátoři se k němu obloukem vracejí, zakončil Gebauer přehled svých dojmů z amsterdamské IBC konference. 

DVB-T2 dosáhne příští rok 99 procent

V českých podmínkách považuje Gebauer za jeden z klíčových trendů vysoký a stabilní zájem diváků o bezplatnou terestrickou platformu. Pozitivním trendem je i neustále se zvyšující počet televizorů připojených k hybridní HbbTV platformě, nabízející výhody internetu v prostředí televizního vysílání. Neustále a poměrně prudce se také navyšuje podíl diváků, kteří hybridní vysílání aktivně využívají.


Autor: České Radiokomunikace

Další plány Českých Radiokomunikací při zavádění DVB-T2.

Zástupci Českých Radiokomunikací také na tiskovém briefingu v reakci na novinářský dotaz zopakovali záruku, podle níž Evropská komise nechystá v nejbližších deset letech další omezení frekvenčního spektra na úkor televizního vysílání. Jeho výsledkem pak byla byla nutnost nasazení dalšího úspornějšího kodeku a související nutná výměna vysílací i přijímací techniky. Podle ředitele Českých Radiokomunikací pro oblast regulace a strategie Marcela Procházky by k podobným změnám rozhodně nemělo dojít před rokem 2030.

Pětina zemských diváků přešla na DVB-T2

Marcel Procházka se ve svém vystoupení věnoval hlavně inovativním technologiím, kterých se diváci dočkají v souvislosti s přechodem na nový standard zemského vysílání DVB-T2. Na úvod uvedl, že v současnosti už 22 procent domácností využívajících terestrický příjem televize přešlo na standard DVB-T2. Zemské vysílání využívá pro sledování televize zhruba padesát až šedesát procent českých domácností.

Marcel Procházka.
Autor: Václav Udatný

Marcel Procházka.

Služby hybridní televize HbbTV by podle Procházky mohly divákům nabídnout třeba službu TimeShift, tedy zpětného zhlédnutí vybraných pořadů, dále archiv některých televizních pořadů, pak doplňkové informace k televiznímu vysílání a jednotlivým stanicím, nabídku videí na přání v podobě funkce xVoD, ale i interaktivní funkce jako hry, chat, sázení nebo e-shop v HbbTV prostředí dané stanice.

ČRa vyvíjejí platební bránu pro HbbTV

Tuto myšlenku dále rozvinul přítomný obchodní ředitel televize Šlágr Robert Kvapil, který oznámil, že jeho televize vyvíjí ve spolupráci se společností ATS e-shop pro své HbbTV vysílání a v horizontu několika týdnů chce představit jeho pilotní verzi. V naší knihovně máme přes šest set tisíc hodin hudby a HbbTV tak pro nás znamená primárně platformu pro paralelní šíření našich dalších kanálů, jako je Šlágr Dechovka nebo Country no. 1. Třeba pro druhou jmenovanou stanici se nám povedlo zajistit kompletní obsah jedné z nejpopulárnějších amerických country televizních stanic, uvedl na téma hybridního vysílání Kvapil. Vysílání zmíněných dvou stanic ale nemá podobu klasického lineárního vysílání, jedná se přibližně o tříhodinové hudební bloky, jejichž obsah se v čase částečně obměňuje.

Obchodní ředitel televize Šlágr Robert Kvapil.

České Radiokomunikace zase pracují na vlastní HbbTV platební bráně, která by umožnila divákům platit přímo v prostředí hybridní platformy. Hlavním problémem je ale jeho ergonomika, protože dálkové ovládání není ideálním nástrojem pro zadávání platebních a kontaktních údajů zákazníka.


Autor: České Radiokomunikace

Procházka také představil výsledky průzkumu, který České Radiokomunikace ohledně HbbTV v České republice zrealizovaly. Letos v září využívalo podle tohoto výzkumu technologii HbbTV více než 1,3 milionu tuzemských televizních diváků. Nejrozšířenější je hybridní platforma v Praze, kde dosahuje penetrace kolem devatenácti procent

Zajímavý je i prezentovaný žebříček rozšířenosti HbbTV technologie u jednotlivých výrobců televizorů. I když nejprodávanější značkou televizorů u nás je Samsung, žebříčku suverénně kraluje LG. Je to způsobeno defaultním vypnutím HbbTV aplikace u televizorů Samsung, který se tak snaží diváky směrovat k vlastním aplikacím vyvinutým samotným výrobcem. 

Nejrozšířenější verzí HbbTV na českém trhu je standard 1.5, kterým disponuje 78 procent televizorů. Starší verzi 1.0 hlásí devatenáct procent v Česku užívaných televizorů. Nejmodernější a z mnoha důvodů pro další rozvoj HbbTV technologie klíčovou verzí 2.0 jsou ale vybavena pouhá tři procenta tuzemských televizorů. 

Verze 2.0 dokáže například kvůli implementovanému systému DRM zajistit lepší ochranu autorských práv u videoarchívů jednotlivých vysílatelů. Díky použití bezpečnějšího komunikačního protokolu pak HbbTV 2.0 umožňuje další rozvoj platebních a dalších aplikací, vyžadujících zadání citlivých dat. Procházka ale věří, že další rozšíření verze 2.0 bude probíhat skokově, jakmile ji jako jedinou možnou standardně začnou používat výrobci televizorů v nových modelových řadách.

Našli jste v článku chybu?