Z desítek v polovině loňského roku na stovky měsíčně letos. Množství stížností roste úměrně pokrytí Česka signálem LTE. Podle šéfa Českých Radiokomunikací Marcela Procházky to zákazníci začínají řešit přechodem na jiné televizní platformy.
Procházka si tak hájí především svůj byznys provozovatele pozemního digitálního vysílání. Počet tuzemských stížností je přitom stále několikanásobně nižší než v zahraničí. V Česku připadá na 100 vysílačů LTE asi 2,45 oprávněných případů rušení, ve Velké Británii je to 101 případů, a ve Francii dokonce 1000 případů. Počet vysílačů LTE by se ale měl ze stávajících 4500 více než zdvojnásobit.
K rušení dochází v pásmu 800 MHz, které mobilní operátoři využívají pro LTE. „To je prostě fyzika. Osmistovkové frekvence začínají těsně nad šedesátým kanálem televize. Ale bylo to ošetřeno v aukci a my musíme oznámit předem, v jaké lokalitě budeme spouštět, a pak dva měsíce testovat, jestli nebude docházet k interferencím. Může se to stát, přeci jenom ne vždy mají domácnosti kvalitní anténu, zvlášť na venkově. Druhým případem je situace, kdy je anténa přímo namířena na vysílač a svítí to přímo na sebe. Nejvíc náchylné jsou k tomu frekvence, které se blíží tomu šedesátému kanálu, a i proto byly v aukci levnější,“ komentoval situaci Petr Slováček z O2.
Rušení se projevuje zhruba do půl kilometru od vysílače. Problémy mají především diváci se slabším televizním signálem. Projevují se občasným kostičkováním obrazu, jeho zamrznutím, nebo se obraz rozpadá či zcela zmizí.
Postup stížnosti by měl vést přes Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Pokud regulátor uzná oprávněnost stížnosti, musí operátor na vlastní náklady zajistit řešení problému. ČTÚ může i základnovou stanici v testovacím provozu zrušit. Formulář je k dispozici na stránkách úřadu.
Podle ČRa je problém, že řada lidí neví, jak se při problémech chovat – neproběhla totiž žádná informační kampaň. Podle zástupců Radiokomunikací i České televize by se přitom mohla inspirovat britským modelem at800, píše server Digizone.