Celoplošný digitální rozhlas? Zatím sen
Už druhý rok Český telekomunikační úřad (ČTÚ) odkládá vypsání výběrových řízení na celoplošné sítě pro zemský digitální rozhlas ve III. pásmu. Přitom právě v tomto pásmu má celostátní vysílání digitálního rozhlasu smysl, protože je efektivnější než u L-pásma, pro které úřad kmitočty již vydražil. ČTÚ zdržování tendru na lukrativní kmitočty vysvětloval potřebou dokončení televizní digitalizace a odevzdání všech analogových televizních kmitočtů zpět do rukou regulátora. Jenže k tomu došlo již v roce 2012 a od té doby úřad rozdal již několik individuálních oprávnění pro digitální rozhlasové vysílání ve III. pásmu hned třem operátorům.
Nejvíce kmitočtů ve III. pásmu získala příbramská společnost Teleko, největší propagátor digitálního rozhlasu u nás, jehož sítě pokrývají největší území a rozhlasové multiplexy nabízejí nejširší programovou nabídku (donedávna šlo prakticky výhradně o zahraniční stanice, nyní obsahují například pražské alternativní Radio 1). Část kmitočtů ale putovalo i k plzeňské firmě RTIcz a Českým Radiokomunikacím. Všechny tři společnosti se v minulosti zúčastnily aukcí na sítě pro zemský digitální rozhlas v L-pásmu, hlavní rozvoj rozhlasových multiplexů ale plánují až pro III. pásmo. Celoplošně dosud digitální rozhlas DAB/DAB+ nevysílá ani v jednom.
Největší operátor digitálních rozhlasových sítí v Česku pokrývá ani ne polovinu populace
Veřejná konzultace, která skončila v zapomnění
Poslední aktivitu směrem k vypsání aukce na celoplošné multiplexy DAB/DAB+ ve III. pásmu podnikl ČTÚ loni v srpnu, kdy předložil k veřejné konzultaci dokument Rádiové spektrum pro digitální rozhlasové vysílání v České republice. Konzultace byla uzavřena koncem září 2013, připomínky zaslaly pouze tři společnosti – České Radiokomunikace, jejich dceřiná společnost Czech Digital Group a rozhlasová skupina Media Bohemia. Od té doby je okolo tendrů na celoplošné rozhlasové sítě ve III. pásmu ticho, a jak serveru DigiZone.cz sdělil zdroj obeznámený se situací uvnitř ČTÚ, příprava aukcí byla přerušena.
„Hlavním kritériem výběrového řízení bude cena. Vítězní uchazeči současně převezmou závazky pokrýt vysíláním v první fázi budování sítě minimálně města Plzeň, Praha, Brno, Ostrava a je propojující linii dálniční sítě,“ sliboval ČTÚ v srpnovém dokumentu, který si nechal připomínkovat. A zároveň sliboval, že do doby udělení celoplošných sítí nebude vydávat žádná individuální oprávnění pro digitální rozhlasové vysílání ve III. pásmu. To se však, jak známo, nestalo: kmitočty v tomto lukrativním a všemi hráči na rozhlasovém trhu bedlivě sledovaném pásmu získali všichni při provozovatelé rozhlasových multiplexů v Česku a ČTÚ s jejich udělováním pokračuje i letos. Zatím poslední kmitočet v Olomoucí získaly České Radiokomunikace.
Aukci celoplošných sítí pro zemský digitální rozhlas ve III. pásmu sliboval někdejší předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák již od roku 2012
Proč ČTÚ nejedná?
Právě České Radiokomunikace se v minulosti ohradily proti tomu, že ačkoli vydražily kmitočet pro digitální rozhlas v L-pásmu pro Prahu, dříve zde na základě individuálního oprávnění od ČTÚ začala vysílat společnost Teleko, která navíc nemusela nic dražit. A později zde přešla na vysílání v zajímavějším III. pásmu. Českým Radiokomunikacím se nelíbilo natolik, že zaslaly podnět tehdejšímu předsedovi Rady ČTÚ Pavlu Dvořákovi. „L-band se v této chvíli ukazuje jako poměrně nevýznamný, proto jsme o tom s ČTÚ jednali. Naprosto zásadní význam má digitální rozhlas ve III. pásmu, kde si myslíme, že se situace bude muset zásadním způsobem dořešit,“ řekl k tomu serveru DigiZone.cz loni v říjnu finanční ředitel ČRa Martin Gebauer.
A jisté rozčarování neskrývají ani další operátoři, kteří se dosud na poli rozhlasového digitálního vysílání neangažovali. „Chybí rozhodnutí o přidělování sítí pro DAB. Telekomunikační úřad zatím vydává jen individuální oprávnění pro konkrétní kmitočty, nikoli celoplošné sítě,“ postěžoval si Petr Formánek, jednatel společnosti Prague Digital TV, která v budoucnu nevylučuje zájem o některou z regionálních sítí DAB/DAB+ ve III. pásmu. Majitel firmy Leoš Pohl je totiž spoluvlastníkem Rádia Dechovka, které nyní vysílá analogově na středních vlnách a v televizní Regionální síti 4 provozovatelé právě firmou Prague Digital TV. Formánek nicméně upozorňuje, že pokud se aukce celoplošných sítí pro digitální rozhlas ve III. pásmu bude nadále oddalovat, mohlo by to ohrozit celý projekt digitálního rozhlasového vysílání u nás.
Finanční ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gaebauer vidí budoucnost sítí DAB/DAB+ výhradně ve III. pásmu
Ohrozí rádia s WiFi digitální vysílání?
„Objevují se už rozhlasové přijímače, které mají WiFi. Takže než u nás DAB vůbec začne, vyroste mu tady velká konkurence ve WiFi. Jestliže budu mít na rádiu nahoře přepínač mezi AM, FM, DAB a WiFi, bude to znamenat velkou revoluci,“ varuje Formánek. Ten už ČTÚ napsal v rámci připomínkování návrhu Strategie správy spektra, že postrádá plán pro regionální a lokální rozhlasové digitální vysílání, které by umožnilo pokračovat současným regionálním rádiím, vysílajícím v analogovém FM pásmu. A dodal, že Strategie rovněž vůbec neřeší budoucnost vysílání na analogových středních vlnách a jejich případný přechod na digitální standard DRM.
Absenci standardu DRM v loňském dokumentu Rádiové spektrum pro digitální rozhlasové vysílání v České republice vyčetl ČTÚ také Martin Patera, který přímo na webu úřadu upozornil, že mezinárodní vysílací unie ITU počítá pro III. pásmo nejen se standardem DAB/DAB+, ale talé s DRM+. „Je předpoklad, že 1 500 kHz široký T-DAB radiokanál znamená 15 radiokanálů v normě DRM+. I když se v DRM+ nebude vysílat okamžitě „zítra“, je třeba s tím s předstihem počítat ve vyhláškách,“ napsal Patera. DRM/DRM+ však dosud žádný z operátorů digitálních rozhlasových sítí neprosazoval, dosud nejpoužívanějším standardem pro digitální rozhlas u nás je DAB+.
