V devatenáctém století to byly stroje, teď je to Uber. Americká služba se s rostoucí hodnotou dostává stále pod větší tlak soudů a měst. Španělský soud teď nakázal firmě okamžitě ukončit své aktivity v zemi. Podle BBC tomu výrazně pomohla série protestů taxikářských asociací.
Zákaz Španělé vysvětlují tím, že řidiči nemají licenci a tím pádem nejde o férovou konkurenci. V podstatě jde o tradiční argumenty, se kterými se ovšem soudy nebo magistráty v různých zemích, kde Uber funguje, popraly odlišným způsobem.
Třeba bruselská radnice zakázala využívat ridesharingovou službu Uber Pop pod pokutou deset tisíc eur. Zákazy přišly ale i třeba v Německu a s mírnými problémy se potýká služba i v Česku. Netýká se to ale jen Evropy. V pondělí přišel zákaz v Indii poté, co byl jeden z řidičů obviněn ze znásilnění pasažérky.
Kromě Španělska tento týden udeřily i holandské soudy. „Řidiči, kteří vozí lidi za peníze bez licence, porušují zákony,“ zní z Haagu. Uber přesto zvažuje, že bude dál poskytovat svou nejkritizovanější službu Pop. A to i přes hrozbu pokuty ve výši 100 tisíc eur pro firmu a 40 tisíc pro řidiče.
Zaostalé zákony
Firma přes všechny zákazy stále roste. Pět let po svém vzniku funguje ve více než 250 městech z padesáti zemí. Zároveň se díky posledním investicím její hodnota vyšplhala na 40 miliard dolarů. Popularitu výrazně nesnížila ani nedávná „PR sebevražda“ viceprezidenta společnosti, který tvrdil, že by neváhal utratit milion dolarů za diskreditace novinářů, kteří o nich píší negativně.
Zároveň Uber podporují další firmy ze Silicon Valley, které také aktuálně bojují především s Evropskou komisí. „Evropa potřebuje přijmout způsob, jakým nové firmy narušují trh. Staré postupy musí čelit těm novým, aby je to nutilo k inovacím,“ naráží na Uber šéf Googlu Eric Schmidt v rámci seriálu Digital Minds for a New Europe organizovaného bývalou eurokomisařkou Neelie Kroesovou.
Podnikání Uberu v Evropě tak ukazuje mnoho. Mimo jiné hlavně sílu taxikářských lobby, které se proti němu dokázaly spojit a rozjet několik koordinovaných protestních akcí hned v několika velkých evropských městech. Zároveň otevírá stále palčivější problém spočívající v tom, že legislativa často zaostává za byznysem, především tím digitálním.
