Hlavní navigace

Dětská pornografie - problém Internetu?

2. 2. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ditribuce materiálů s dětskou pornografií i navazování kontaktů mezi pedofily a dětmi je v důsledku zdání anonymity a nepostižitelnosti v Internetu snazší než kdykoli dříve. Problém podceňují provozovatelé online služeb i rodiče dětí - na Internetu jsou v ohrožení všechny. S rozšířením mobilů s fotoaparáty problémy ještě vzrostou.

Když Seznam omezil velikost datového prostoru služby Sweb, odvolával se na zneužívání freewebu pro ukládání obsahu, který je v rozporu se zákony. Obdobně v říjnu argumentoval Microsoft při uzavírání nemoderovaných online chatů v síti MSN. Další pozdvižení způsobila před dvěma týdny zpráva britské nadace NCH, podle níž především vlivem Internetu vzrostla nabídka dětské pornografie od roku 1988 patnácti­násobně (do té doby nebyla dětská pornografie v Británii nezákonná).

Pravdou je, že obrázky, na nichž děti pózují ve vyzývavých polohách, jsou na Internetu snadno dostupné. A nemusíte mít zrovna kontakty na Jakuzu. Nejsnáze na ně narazíte na webu. Nemusíte je přímo vyhledávat, stačí se vydat na stránky, které nějakým způsobem odkazují k ilegálním činnostem (například warez), nebo na stránky s pornografií – dříve či později budete čelit nabídce dětské pornografie.

V tom není Internet nijak výjimečný. V oblastech, kde žijí sociálně slabé rodiny, můžete oslovit galérku nebo prostitutky a tip na zneužitelné děti dostanete.

Narozdíl od lákání dětí na ulici vás ovšem na Internetu chrání anonymita či její zdání.

Je prohlížení dětské pornografie trestné?

Měli by být trestáni i ti, kdož si webové stránky s dětskou pornografií jen prohlížejí? Tedy i pokud za to neplatí? Pokud je nenavštěvují opakovaně? Nejspíše ano. Je ovšem otázkou, zda se takoví lidé stávají podílníky na trestném činu nebo jen svědky trestného činu. To už je na posouzení státního zástupce a soudu. Je to stejné, jako kdybyste zneužívání dětí pozorovali okénkem peepshow.

Podle již zmíněné studie „s jídlem roste chuť“. Někteří pasivní spotřebitelé dětské pornografie posouvají hranici přijatelnosti. Od v podstatě náhodného nacházení pedofilního materiálu přecházejí k objednávání videonahrávek a třeba až k pokusu o vlastní zkušenost. To by bez lehkosti získávání a relativního bezpečí konzumace dětské pornografie nebylo možné.

Odpovědnost provozovatelů online služeb

Měli by se před zákonem zodpovídat i ti, kdož závadný materiál na Internetu odkazují nebo ho zpřístupňují? Opět si myslím, že ano. Ale je třeba odlišovat zpřístupnění záměrné a nedbalostní. A v případě nedbalosti by měla následovat otázka, zda je ta nedbalost vědomá.

Jestliže provozujete katalog odkazů, pak je třeba, abyste byli s to zajistit pravidelnou kontrolu obsahu stránek, na něž odkazy vedou. Především v případě velkých katalogů, jaké jsou třeba na portálech nebo na serverech měřících návštěvnost, může být zajištění pravidelného ověřování obsahu nákladné – to však není omluvou zanedbávání.

Stejně tak by měli odpovědnost nést provozovatelé (více méně anonymních) služeb na Internetu. Teď nemám na mysli jen freeweb, elektronické konference a diskusní chaty, ale v podstatě každý needitovaný obsah na Internetu, jak o něm hovoří Internet Content Rating Association.

Obrázky a video na webu nejsou jediným problémem Internetu s dětskou pornografií. Prostřednictvím Internetu jsou nejen distribuovány materiály s dětskou pornografií, ale pedofilové tu své oběti i rekrutují.

Přístup k needitovanému obsahu

Organizace, které se snaží chránit děti před nebezpečím z Internetu, rozlišují dva druhy moderované komunikace na Internetu. Pokud je všechen obsah, který se na Internet dostane, nejdříve schválen živým moderátorem, pak existuje záruka, že bude obsah daného serveru nezávadný. Jestliže je obsah editovaný až po zveřejnění, pak pro děti vhodný není, ačkoli jde o lepší variantu, než kdyby nebyl editován vůbec.

Moderování opět patří mezi nákladné položky při provozovaní služeb na Internetu, a to i v případech, kdy je provozovatelé přenášejí na komunitu, jakou jsou správci místností na chatu a podobně. Potíž je v tom, že členové komunity mohou být vlci v rouše beránčím – jako osmatřicetiletý moderátor Clifford James Robinson, který byl nedávno na Novém Zélandu uvězněn za distribuci pornografie.

BRAND24

Děti se na svém zneužívání podílejí

Problémem na Internetu ale není jen organizovaná distribuce dětské pornografie či přístup nebezpečných pedofilů k dětem. Největší nebezpečí tkví v tom, že rodiče nechávají u Internetu své děti bez dozoru a často i bez náležitého poučení. Ty pak navazují nebezpečné známosti, zveřejňují o sobě zbytečně mnoho informací, nebo se dokonce samy pouští do výroby vlastní pornografie.

Z toho pohledu jsou nyní zvláště nebezpečné mobily. Zatímco v případě Internetu rodiče ještě nad svými dětmi mohou mít alespoň z části kontrolu, kdo ví, co si jejich děti posílají za SMSky a jaké fotografie pořizují ve školních sprchách.

Zajímá vás dětská pornografie na Internetu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).