Tendr o digitální rozhlas? Operátoři ani provozovatelé nemají jasno

Digitální rozhlas je hudbou budoucnosti

ČTÚ připouští, že digitální rozhlasové vysílání je v podmínkách České republiky věc hodně výhledová. Navíc rozhlasová digitalizace je v jiné situaci než ta televizní, není například nutné vypínat analogovou síť FM kmitočtů. Celá branže se kromě toho dohodla na koordinovaném postupu v oblasti digitalizace, která by ale měla nastat nejdříve za 10 let. I proto se nynější aktivita telekomunikačního úřadu jeví jako předčasná.

Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák v rozhovoru pro server DigiZone.cz řekl, že úřad se v nadcházejícím tendru soustředí na určité zkušební postupy. I proto se rozhodl zveřejnit podmínky výběrového řízení k veřejné diskusi a samotné řízení vypsat až na konci srpna. Jdeme nad zákon, nevypsali jsme rovnou výběrové řízení, ale zveřejnili jsme principy tendru a chceme o nich diskutovat se všemi zájemci. Teprve potom budeme postupovat tak, jak nám ukládá zákon, čili vypíšeme vlastní výběrové řízení, uvedl Dvořák.

Významným článkem digitalizace by měl být Český rozhlas a jeho digitální okruhy. Takto startovalo v lednu 2006digitální Rádio Wave pro mladé.

Terestrické sítě se budou dražit

Nynější podmínky tendru jsou jen orientační. Zajímavostí nadcházejícího výběrového řízení ale může být fakt, že úřad bude jednotlivé digitální sítě dražit a udělí je tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu. Zároveň má podle zákona možnost je i odebírat, což dosud bylo velmi obtížné. Zaváděcí cena do aukce je 500 až 1000 Kč za každých 10 tisíc pokrytých obyvatel podle toho, zda půjde o celoplošnou nebo regionální síť. V první aukci bude úřad rozhodovat o jedné celoplošné síti, 13 krajských sítích a 13 městských sítích.

ČTÚ dokonce umožní operátorům, aby sami stanovili, v jakém standardu chtějí vysílat, i to, jaké sítě chtějí vyskládat. Podmínky tendru jsou poměrně liberální, do výběrového řízení se můžou přihlásit podnikatelé v oboru elektronických komunikací. Do tohoto oboru sice nespadají samotní vysílatelé, nicméně i oni se přímo můžou účastnit tendru, pokud si to obchodního rejstříku zapíšou podnikání v oboru elektronických komunikací. Tendr je tak prakticky přístupný všem subjektům na mediálním trhu, nicméně očekává se jen účast nynějších operátorů vysílacích sítí – analogových nebo digitálních. V úvahu připadají zejména České Radiokomunikace coby dominantní operátor terestrického vysílání, ale i příbramská firma Teleko, která s digitálním rozhlasem dlouhodobě experimentuje.

Operátoři zatím vyčkávají, zájem potvrdilo jen Teleko

Ani jeden z operátorů ale zatím neuvedl, za jakých podmínek se tendru účastní. Firmy pochopitelně volí vyčkávací taktiku a závazně se vyjádří až poté, co ČTÚ tendr skutečně vypíše. Jen operátor Teleko pro server Digizone.cz potvrdil svůj zájem přihlásit se do tendru. Můžeme říct, že do tohoto výběrového řízení se určitě přihlásíme. Za jakých podmínek, to je zatím předčasné, řekl nám pracovník společnosti, přičemž nás v dalších věcech odkázal na spolumajitele firmy Tomáše Řapka. Ten byl v minulých dnech na dovolené, a na naše dotazy reagoval až dnes /v pondělí/ odpoledne. Vítáme tuto iniciativu ČTÚ, která přispěje ke startu digitálního rozhlasového vysílání v ČR. Naším zájmem bude najít kompromis mezi „naším nadšením pro tuto technologii“ a rentabilitou provozu, uvedl Řapek s tím, že jeho společnost je otevřená provozovat digitální vysílání v různých systémech podle požadavků trhu. Podle zatím zveřejněných podmínek by se jednoznačně mělo jednat o zemské systémy DAB, DAB+ a DMB, dodal Řapek.

I České Radiokomunikace jako největší operátor na trhu zatím čekají na konkrétní podmínky tendru, proto nemůžou zaujmout konkrétnější stanovisko. České Radiokomunikace se chtějí aktivně podílet na digitalizaci rozhlasu v České republice. Podmínky tohoto tendru však zatím nejsou specifikovány, proto k tomu nemůžeme nyní říci více, uvedla pro DigiZone.cz mluvčí ČRa Marie Fianová. Představy ČRa o zemském digitálním rozhlasovém vysílání však na nedávné konferenci DIGImedia 2009 prezentoval vedoucí útvaru rozvoje a investic Jiří Vykydal. Z jeho prezentace (PPT, 16,4 MB) vyplývá, že ČRa rozhodně dávají přednost vysílání ve III. televizním pásmu a nikoli v L-bandu, na který se chystá ČTÚ vypsat tendr.

Digitální rozhlasové vysílání je v České republice zatím běžné jen v televizních platformách

Budou mít operátoři vůbec klienty?

Otázkou je i zájem samotných provozovatelů rozhlasového vysílání. Nedávná novela zákona totiž umožnila stávajícím analogovým vysílatelům automatické prodloužení licencí pro FM pásmo až do roku 2025. Výměnou za to se rozhlasové stanice zaváží, že budou spolupracovat v procesu digitalizace. Z daleké digitální budoucnosti ale není jasné, odkdy se má celý proces začít, ani to, v jakém standardu by se mělo na českém trhu dominantně vysílat. Může jít o DAB nebo DAB+, ale jsou možné i další formáty (DMB, DRM, DVB-T, aj.), a bude záviset i na penetraci digitálních rozhlasových přijímačů v domácnostech, která je dnes téměř nulová a je spíš záležitostí technologických nadšenců.

Michel Fleischmann, prezident české pobočky Lagardere Active Radio International CZ, jedné z největších rozhlasových skupin na českém trhu, která provozuje rádia Frekvence 1, Evropa 2, Bonton nebo DJ, se pro DigiZone.cz vyjádřil, že jakékoliv úvahy ohledně digitalizace jsou ještě předčasné. Dodal, že musí proběhnout diskuze na všech úrovních mezi budoucími operátory sítí, nynějšími i budoucími vysílateli a zároveň i s regulačními orgány, aby se podmínky digitalizace podařilo dobře nastavit.

Co přinese digitalizace českým rádiím?

Televizní digitalizace pomalu spěje ke svému vyvrcholení, ale digitalizace rozhlasového vysílání je u nás stále v plenkách. Kromě několika krátkodobých experimentů v Praze, Plzni a Příbrami zatím nikdo digitální rozhlas neprovozoval dlouhodoběji. Má vůbec digitální rozhlasové vysílání smysl, když rádia nemusí opouštět svoje současné analogové frekvence v FM pásmu? Přečtěte si v článku Karla Mikuláštíka „Co přinese digitalizace českým rádiím?“.

Otázkou zůstává, jak se k tendru na digitální vysílání v L-bandu postaví veřejnoprávní Český rozhlas. Vedení rozhlasu v minulosti opakovaně potvrdilo svůj zájem o provozování vlastních digitálních sítí, a dokonce plánuje stažení svých programů z veřejnoprávního multiplexu České televize, jakmile bude moci přejít do sítě DAB nebo DAB+. Telekomunikační úřad však pro Český rozhlas počítá s digitální sítí ve III. televizním pásmu, nikoli v L-bandu. Pokud by tedy měl ČRo vysloveně zájem již o tyto aktuálně nabízené sítě, musel by se přihlásit do tendru a soutěžit s ostatními. A ještě předtím by se z něj musel stát podnikatel v oboru elektronických komunikací (nebo se závazně dohodnout s některým z operátorů, který by získal síť na vlastní „triko“). Zatím se ale takový postup zdá být nepravděpodobný.

Pokud jde o provozovatele komerčních rádií, tedy společnosti, které jsou aktivní na terestrickém rozhlasovém trhu, ty se nyní snaží posílit svou pozici především na internetu. Vznikají doplňkové rozhlasové programy, které můžou provozovatelé později využít, a po nástupu digitálního vysílání je překlopit do terestrického éteru. Jenže v době, kdy je penetrace digitálních přijímačů minimální a doba analogového vysílání neskončí dříve než v roce 2025, je jasné, že jakékoliv investice do digitálního vysílání by byly předčasné.

Digitální rozhlasový přijímač Iriver B20 pro příjem vysílání ve standardu DAB

Rozhodne nadšení společnosti Teleko?

Jediná společnost, která tak může s digitalizací významně hnout již nyní, je příbramská firma Teleko. Ta se věnuje testům rozhlasového vysílání v digitální formě dlouhodobě. Společnost ale podniká i v oblasti analogového vysílání a provozuje několik vysílačů pro nynější analogové stanice s pokrytím přibližně 30 procent obyvatelstva. Spolumajitel firmy Tomáš Řapek je známý svým nadšením pro digitální rozhlasové vysílání (v tomto článku si můžete přečíst, jak už před čtyřmi lety plánoval rychlou stavbu celoplošné digitální sítě pro Český rozhlas). Právě díky tomu, že vlastní i některé vysílací kóty a část technologií, může vzbudit u potenciálních vysílatelů zájem o vstup do éteru tak, jako se to Teleku podařilo v době experimentálního vysílání. Tehdy se do digitálního vysílání dostalo například internetové a kabelové Dance rádio.

Jak se testoval digitální rozhlas v Praze

Praha zažila již několik testů zemského digitálního rozhlasového vysílání. Část prováděly České Radiokomunikace, část příbramská společnost Teleko. Ponořte se s námi do archivu článků DigiZone.cz a připomeňte si je: v říjnu 2005 testoval digitální vysílání Český rozhlas (v síti společnosti Teleko) a komerční rádia Frekvence 1, Evropa 2 a Rádio Impuls (v síti Českých Radiokomunikací), v červnu 2008 zde testoval Český rozhlas v síti společnosti Teleko, a v září 2008 se tento test znovu zopakoval.

Za současné situace na trhu se ale nedá očekávat, že by společnost investovala do větší sítě. Spíš se dá předpokládat, že začne digitálně vysílat v jednom městě či kraji a postupně bude svou síť rozšiřovat podle toho, jak se bude vyvíjet situace a zájem nynějších analogových provozovatelů. Prakticky si totiž nelze představit, že by nastupující digitalizaci dokázaly financovat nové rozhlasové stanice, které se nevešly do analogového éteru. I kdyby bylo terestrické vysílání v digitálu nárokovatelné, rozhodující sílou budou existující rádia, která už vysílají. Ale jejich reálný zájem se nedá očekávat dříve než za několik let.