O čem vlastně soud rozhodoval
V první řadě si řekněme, o čem Nejvyšší správní soud rozhodoval. Držitelé zpochybněných digitálních licencí, v tomto konkrétním případě provozovatel televize Óčko a majitel společnosti Televize Febio, podali kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí Městského soudu v Praze (PDF, 808 kB) z 13. září loňského roku, kterým soud de facto zrušil výsledek licenčního řízení na nové digitální televize. Verdikt se týkal žaloby Galaxie sport, která se také ucházela o digitální licenci, ale neuspěla. Radní ji nezařadili ani do konečného „portfolia programů“, z nichž potom hlasováním vybírali, komu udělí licenci. Jedním z důvodů byla skutečnost, že projekt stanice Sport 2, s nímž Galaxie sport přišla, měl být placeným programem.
Žaloba k Městskému soudu v Praze je podle zákona jediným možným opravným prostředkem proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), a používá se proto velmi často. Kromě Galaxie sport takto napadlo výsledek licenčního řízení na nové digitální programy dalších pět neúspěšných žadatelů: společnosti CET 21 (televize Nova), FTV Prima (televize Prima), Step Public Relations, Minority a TV Lyra. Z toho jeden žalující, společnost Minority, podal hned dvě žaloby. U všech sedmi žalob dal pražský městský soud za pravdu neúspěšným účastníkům licenčního řízení. Vůbec poprvé se tak stalo začátkem loňského září, kdy u soudu uspěla televize Nova. Druhým případem byla právě Galaxie sport.
Digitální televize se brání
Až do verdiktu Městského soudu v Praze to vypadalo, že držitelům digitálních licencí nic vážného nehrozí a všech šest členů Asociace digitálních televizí (ADT) pokračovalo v přípravách na vysílání. Zářijové rozhodnutí soudu, nejprve v případě televize Nova a poté Galaxie sport, digitální televize výrazně znepokojilo. Po krátkém váhání všech šest zpochybněných provozovatelů podalo proti verdiktu městského soudu kasační stížnost. To je pro změnu jediný možný opravný prostředek proti výroku pražského městského soudu, a řeší ho Nejvyšší správní soud v Brně. Vyřízení takové kasační stížnosti trvá zpravidla půldruhého roku. Kromě šestice digitálních televizí podala kasační stížnosti i RRTV, zejména pak z formálních důvodů: nelíbilo se jí, že Městský soud řešil žaloby neúspěšných žadatelů o digitální licence samostatně a nespojil je do jediného procesu.
On by to ve skutečnosti sice nemohl být jediný proces, protože licenční řízení byla ve skutečnosti dvě (jedno pro obsazení pozic v multiplexu B a jedno pro obsazení multiplexu C), každopádně radě by takový postup umožnil ihned po rozhodnutí Městského soudu v Praze opakovat hlasování o licencích a nečekat na chvíli, než soud samostatně projedná a vyřeší žaloby všech protestujících. Kdo podal k jakému rozhodnutí pražského městského soudu kasační stížnost, není jasné a v tuto chvíli to ani není důležité. Jisté je, že RRTV se odvolala ve všech případech, a jak v únorovém rozhovoru pro DigiZone.cz naznačil předseda rady Václav Žák, očekává úspěch, protože Nejvyšší správní soud nedávno v podobných případech rozhodl v její prospěch. Ty případy se sice týkaly licenčních řízení na rozhlasové frekvence, ale to není podstatné.
Proč mohla kasační stížnost uspět
Nejvyšší správní soud požaduje po Městském soudu, aby v případě, kdy se jedná o licenční řízení, kterého se účastní řekněme dvacet společností, a některé z nich žalují výsledek, vyzval všechny ostatní účastníky k tomu, aby se buď připojili k těmto žalobám, nebo se vyjádřili, že se k nim nepřipojí, a aby pak tyto žaloby spojil. A to z prostého důvodu, aby se v případě, že dojde k rušení rozhodnutí RRTV, bylo toto rozhodnutí zrušeno jenom jednou,
vysvětlil Žák ve zmiňovaném rozhovoru. Soudě podle toho, jak konstantně Nejvyšší správní soud rozhoduje, je vysoce pravděpodobné, že stejným způsobem bude rozhodovat i v případě digitálních licencí,
dodal. V kauze digitálních licencí se ale Městský soud v Praze nechoval podle toho, co požadoval Nejvyšší správní soud, a proto se podle Žáka dal očekávat úspěch kasačních stížností – ovšem jen z formálních důvodů:
Lze předvídat, že Nejvyšší správní soud, až se dostane k projednávání libovolné kasační stížnosti, zareaguje na ni tak, že nebude zkoumat odůvodnění, kdo má pravdu z hlediska obsahového rozhodování, ale bude se dívat, jestli jsou naplněny procesní podmínky pro řízení. Velmi pravděpodobně zruší rozhodnutí Městského soudu a řekne mu, aby se choval podle názoru Nejvyššího správního soudu, tedy aby spojil žaloby a vyzval všechny účastníky licenčního řízení na digitální programy, aby se buď přidali nebo nepřidali k žalobě.
Takové odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu předpokládá také místopředseda RRTV Petr Pospíchal, i když podle něj nelze vyloučit, že soud uznal kasační stížnost i na základě něčeho jiného. Pokud by ale skutečně reagoval na formální pochybení městského soudu, neznamenalo by to v kauze digitálních licencí žádný zásadní posun.
Zatím není co slavit
Ačkoli verdikt v případě společné kasační stížnosti Óčka a televize Febio proti úspěchu žaloby Galaxie sport vypadá na první pohled velmi pozitivně (viz PDF, 1 MB), a vrací tak držitele-nedržitele digitálních licencí znovu do hry, pokud by Nejvyšší správní soud skutečně řešil spíš formální stránku věci, celou kauzu by jenom více zkomplikoval. V takovém případě by totiž Městský soud v Praze mohl vynést další verdikt, tentokrát pro všechny podané žaloby dohromady, a pokud by proti němu digitální televize podaly kasační stížnost, teprve tehdy by Nejvyšší správní soud řešil meritum věci: zda bylo písemné odůvodnění RRTV pro neúspěšné žadatele o digitální licence dostatečné a zda postupovala při výběru provozovatelů prvních šesti digitálních programů nediskriminačně.
Odůvodnění Nejvyššího správního soudu neznáme. Včera jsme měli zasedání Asociace digitálních televizí, na kterém jsme se tímto rozhodnutím zabývali, ale neznáme žádné další podrobnosti kromě skutečnosti, že došlo k rozhodnutí,
řekl serveru DigiZone.cz Jiří Balvín, předseda ADT a generální ředitel hudební televize Óčko, tedy jednoho z autorů úspěšné kasační stížnosti. Problém je také v tom, že i kdyby platila teze, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stojí na formálním pochybení pražského městského soudu, nemůže Městský soud v Praze okamžitě zopakovat rozhodování o všech žalobách najednou, protože i ty další napadají kasační stížnosti, které však Nejvyšší správní soud dosud nevyřešil. To znamená jediné: digitální televize budou muset opět čekat.
Riziko opakovaného udělování
Jakmile však skončí všechny peripetie s kasačními stížnostmi (nyní by vlastně stačilo, aby digitální televize i RRTV všechny další kasační stížnosti proti ostatním verdiktům Městského soudu v Praze stáhly, aby soud mohl znovu rozhodovat o všech žalobách hromadně) a rada se pustí do opakování licenčního řízení (ať už se všemi původními účastníky, nebo jenom těmi, kteří původně uspěli a těmi, kteří se proti neúspěchu úspěšně odvolali k městskému soudu), nebude ani tehdy vyhráno. Členové RRTV při neformálních rozhovorech naznačují, že licence znovu udělí původním šesti vítězům, proti tomu ale ostře protestuje generální ředitel televize Nova Petr Dvořák. V rozhovoru pro týdeník Marketing a Media ze začátku tohoto týdne Dvořák požaduje, aby se opakovala veřejná slyšení před RRTV, protože za poslední dva roky došlo ke změnám na televizním trhu i u samotných žadatelů o licence.
Rada musí zjistit, zda všechno, co bylo prezentováno před dvěma lety, platí. Zda platí vše o tom, co říkali o finančním krytí, a pak teprve rozhodnout,
řekl Dvořák. Proces by se měl vrátit těsně před okamžik, kdy Rada rozhoduje, komu tu licenci udělí. A při prezentacích by se měla zeptat, jak se změnila situace od poslední prezentace. Platí stále to samé? A máte pořád zajištěné financování? A pak rozhodnout. (…) Pokud Rada bude chtít rozhodnout na základě polovičatých informací, tedy stejně jako předtím, tak může očekávat, že se zase ti neúspěšní ozvou.
Což by znamenalo další žaloby k Městskému soudu v Praze a opakování celé peripetie, kterou si držitelé-nedržitelé digitálních licencí prožívají právě teď. Ostatně zdržovací taktika se Nově náramně hodí: každý další rok bez digitální konkurence a potřeby investovat do digitálního vysílání generuje neuvěřitelné zisky, které se kdykoli v budoucnosti nebudou opakovat.
