Rada České televize na svůj web průběžně umisťuje svá stanoviska k diváckým stížnostem. Od ledna do října letošního roku publikovala více než stovku dokumentů, přičemž některé slučují víc stížností najednou. Jaký obrázek vlastně dostaneme o diváckých podnětech, pokud vynecháme kuriózní dopisy, v nichž se například jeden z diváků omylem dožaduje zásahu Rady ČT proti soukromé stanici AMC?
Co se dozvíte v článku
Mnoho stížností v prvním pololetí mířilo na tehdejšího generálního ředitele Jana Součka a rušení publicistických pořadů. Mezi přerušenými formáty byl i Fokus Václava Moravce, Archiv ČT24 a další pořady. Vedení ČT, zastoupené ředitelem zpravodajství Petrem Mrzenou, zdůvodňovalo tento krok nutnými úsporami kvůli posunutí účinnosti mediální novely.
Přerušení výroby sedmi pořadů nakonec přispělo k tomu, že Rada ČT v květnu odvolala Jana Součka z funkce generálního ředitele. Po přijetí velké mediální novely, která vstoupila v platnost od 1. května, televize obnovila výrobu všech dříve pozastavených pořadů.
Stížnosti na moderátory
Velká část stížností se soustředila na chování moderátorů v politických diskusních pořadech. Autoři podnětů si opakovaně stěžovali na údajnou zaujatost, skákání do řeči a prosazování vlastních názorů na úkor hostů, především těch z opozičních stran.
Diváci se vyjadřovali také k pořadu Události, komentáře týdne z 19. ledna 2025. Autoři podnětů si stěžovali na urážlivá a dehonestující vyjádření debatujících hostů na adresu Roberta Fica (a také Andreje Babiše). Výroky nebyly korigované moderátorkou. Advokát Jan Kalvoda například označil slovenského premiéra za „evidentně degradovaný typ, lidsky i mentálně“. Herečka Iva Pazderková Fica nazvala „úplným ubožákem“, který si musí podávat ruku s „monstry a teroristy“.
Rada ČT se přiklonila k názoru, že forma Kalvodova výroku neodpovídala standardům vysílání veřejné služby. Přivítala proto informaci, že redakce situaci s moderátorkou rozebrala a upozornila ji na nutnost se od takových expresivních výrazů výrazněji distancovat. Nicméně Rada neshledala, že by došlo k porušení principů objektivity a vyváženosti ve smyslu zákonných požadavků a Kodexu ČT, s výjimkou nevhodné formy.
Některé diváky rozčílil pořad Otázky Václava Moravce z 26. ledna 2025, kde moderátor použil příměr k nástupu Adolfa Hitlera k moci v souvislosti s legitimitou demokraticky zvoleného slovenského premiéra Roberta Fica. Rada ČT dospěla k závěru, že ačkoliv nešlo o přímé přirovnání Fica k Hitlerovi, nýbrž o konfrontaci zobecňujících argumentů, použití takto extrémního historického příkladu bylo nepřiměřené. Doporučila, aby moderátoři pečlivě vážili použitou argumentaci.
Kontrolnímu orgánu dorazila i stížnost na Barboru Kroužkovou v pořadu Události, komentáře kvůli údajně neúměrnému přerušování zástupců hnutí ANO. Odesílatelem byl poslanec ANO Martin Kolovratník. Rada neshledala porušení Kodexu ČT a připomněla, že míra přerušování je jenom jedním z indikátorů konfrontačnosti moderátora. Musí se brát v úvahu i další faktory, třeba forma otázek nebo styl odpovídání hostů.
Ohledně Michaely Jílkové v Máte slovo radní došli k závěru, že konfrontační styl je pro daný pořad typickou charakteristikou a zásahy moderátorky (včetně „pokárání“ diváků) jsou běžnou součástí pořadu. Zároveň ale doporučila opatrnost a uvádění zdrojů.
Obecně Rada spíše hájila roli moderátorů jako kvalifikovaných oponentů v diskusi.
Etika reportážní práce
Opakovaně se objevovaly stížnosti na investigativní a publicistické pořady, kde Rada ČT sice většinou neshledala porušení Kodexu ČT, ale často doporučila zvýšenou obezřetnost.
Stížnost právního zástupce Arcibiskupství pražského kritizovala reportáž „Církev u zpovědi“ za nevyváženost a manipulativní náznaky netransparentního hospodaření. Rada ČT sice nekonstatovala porušení Kodexu ČT, ale má za to, že reportáž mohla vlivem vynechání některých podstatných informací uvést diváky v omyl. Proto důrazně doporučila autorům reportáží v budoucnu pečlivěji pracovat s obrazovým materiálem i prezentovanými informacemi a dbát zejména na jejich užití v plném kontextu.
Redaktor Reportérů+ Jan Moláček byl v jedné ze stížností obviněn ze sledování pracovníka výlepu reklamy na dálnici D11, natáčení mobilním telefonem z neoznačeného vozu a údajného agresivního chování. Rada ČT stížnost odmítla jako nedůvodnou, potvrdila, že použití mobilu a neoznačeného auta je standardní praxí a chování redaktora nepřekročilo profesní hranice.
V reportáži „Nekonečný příběh“ o kauze „Dozimetr“ byl identifikován syn Michala Redla. Ačkoliv redaktoři rozostřili jeho podobu a registrační značku vozu, zveřejnili jeho plné jméno. Rada ČT označila uvedení jména a příjmení za chybu a doporučila se do budoucna zdržet celkové identifikace příbuzných podezřelých, pokud nejsou splněny zákonné výjimky (např. podílení se na trestné činnosti).
Ideologie a tvorba pro děti
Výrazný názorový střet se odehrával u pořadů pro mladé publikum, které podle stěžovatelů šířily progresivistickou ideologii.
Stížnost Aliance pro rodinu kritizovala norský seriál Karsten a Petra (epizoda Pride) jako „jednolité školení o LGBTQI+ ideologii a agitku pro podporu tzv. duhových pochodů Pride“ pro děti předškolního věku. Rada ČT ve shodě s Etickým panelem dospěla k závěru, že epizoda neporušila Kodex ČT, protože pouze informuje o existenci pochodů hrdosti a seznamuje děti s tématem bez podsouvání problematiky genderu a sexuální orientace. Nicméně doporučila ČT pečlivěji zvažovat způsoby zprostředkování témat, která jsou v českém kontextu vnímána jako silně polarizující.
Další stížnost Aliance pro rodinu kritizovala vzdělávací pořad pro mládež What the Fact? za manipulativnost, neodbornost a aktivistické ladění, zejména kvůli tvrzení, že 1,7 % populace jsou intersexuální osoby. Rada ČT neshledala porušení Kodexu ČT, odmítla kritiku odbornosti autorů jako argument ad hominem a konstatovala, že pořad transparentně pracuje s relevantními (i když popularizačními) zdroji. Připustila však, že mohl být zmíněn i odlišný pohled na procentuální zastoupení intersexuálních jedinců.
Rada ČT také projednávala stížnost bílinského zastupitele Tomáše Vandase na komentátora Jindřicha Šídla, který jej v pořadu Události, komentáře označil za „známého českého nacistu“. Rada stížnosti nevyhověla, protože Tomáš Vandas byl pravomocně odsouzen za podněcování k nenávisti a jím vedená strana byla Nejvyšším správním soudem rozpuštěna kvůli ideovému navázání na neonacismus. Jako veřejně činná osoba by měl snést vyšší míru kritiky.
Pořady na internetu
Mnoho stížností reagovalo na schválení mediální novely a zvýšení televizních poplatků. Stěžovatelé namítali nerovný přístup k obsahu na internetu. Diváci platící poplatky na základě vlastnictví jakéhokoli přijímače (včetně počítače) nemají stejný přístup k licencovanému obsahu na iVysílání jako diváci s televizorem.
Rada konstatovala, že tyto licenční podmínky a zákon o poplatcích jsou mimo její kompetence a doporučila obrátit se na Parlament ČR.
Kritizována byla také „nemravná“ výše mzdy nového generálního ředitele Hynka Chudárka. Rada vysvětlila, že mzda, stanovená na 346 800 korun, odpovídá principu šestinásobku průměrné mzdy v ČT, což je vzorec zavedený v roce 2023.
Mezinárodní události
Diváci kritizovali ČT za údajnou nevyváženost v zahraničním zpravodajství, například ohledně Donalda Trumpa nebo dění v Rumunsku.
Stížnosti na neodvysílání zpráv o demonstracích v Rumunsku či o výrocích slovenského premiéra Fica, že se Velká Británie snažila ovlivnit volby, byly Radou ČT odmítnuty. ČT o těchto událostech informovala, a to buď ve zpravodajských relacích, nebo vysláním zvláštního štábu.
Jedna ze stížností požadovala, aby ČT neoznačovala Jeruzalém jako hlavní město Izraele, s odkazem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada ČT to odmítla, protože označování Jeruzaléma jako hlavního města Izraele odpovídá oficiálnímu stanovisku České republiky z konce roku 2017. Redakce navíc potvrdila, že použití „Jeruzalém“ jako označení pro izraelskou vládu je běžnou novinářskou zkratkou (podobně jako „Praha“ pro vládu ČR nebo „Washington“ pro vládu USA).
Celá řada stížností se soustředila na vyjádření zahraničního zpravodaje Davida Borka v pořadu Horizont ČT24 dne 23. května 2025. Kritizován byl jeho výrok, že záběry z Gazy „jsou prostě fotogenické“ a „zasahují srdce a duše lidí po celém světě, zatímco izraelské tanky srdce a duše světové veřejnosti nezasahují“.
Stěžovatelé vnímali tento výrok jako zlehčování utrpení civilistů a vadila jim rovněž Borkova zmínka o tom, že Izrael čelí tzv. „vietnamskému dilematu“.
Rada ČT nekonstatovala porušení zákona ani Kodexu ČT. Při posouzení celkového kontextu reportáže nebylo patrné, že by obsah jakkoli bagatelizoval utrpení civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy, ani jej neprezentoval jako inscenované či účelově stylizované. Živý vstup se opíral o věrohodné zdroje informací a poskytoval širší kontext událostí, jak je zpravodaj mohl na místě pozorovat.
Nicméně Rada ČT připustila, že zejména závěrečná část Borkova živého vstupu se pohybovala na hranici zprávy a názorového komentáře. Proto apelovala na redakci zpravodajství, aby v budoucnu pečlivě dbala na jasné oddělování zprávy od hodnotících soudů, aby byla zachována důvěryhodnost zpravodaje nestranně dokumentujícího blízkovýchodní konflikt.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
