Velkým kladem seriálu Drazí sousedé scénáristy Romana Kopřivíka a režiséra Milana Šteindlera je obsazení Jana Třísky do prvního dílu. Pan Tříska je na české poměry skutečně mimořádná osobnost, vynikající, absolutně profesionální herec. Rozdíl mezi ním a jeho hereckými kolegy z tohoto seriálu je ale tak obrovský, že to skoro vypadá trapně. Jakoby herec hrál po boku s absolutními amatéry.
Je to jako srovnávat práci uměleckého kováře či pasíře s někým, kdo stojí u pásu a tisíckrát za směnu udělá stejný pohyb. Naprosto nesrovnatelné. A smutné je, že se to srovnávat musí. Třískovo herectví na ten rozdíl upozornilo velmi silně.
O čem nový seriál je? O tom, že umře dědeček a odkáže svým vnoučatům dům a spoustu peněz. Ale musejí v domě bydlet, jinak přijdou o všechno.
Celé to začíná tím, že se dvojice vesnických vtipálků a zároveň funkcionářů MÚ Luboš Veselý a Milan Šteindler vplíží na dvorek k Třískovi. Skoro jsem měl pocit, že to bude něco jako Slovácko sa nesúdí. Ale to jsem se pletl. Kdepak by se to k legendárnímu seriálu jenom vzdáleně přiblížilo. Potom, co Třískova postava zemře (Nova asi neměla na víc než na jeho jednodenní honorář) se už dějí pouze samé trapnosti a samá klišé. Bez vtipu. Bez dojímavosti. Bez zajímavosti.
Jenom se odehraje to, co se odehrálo už v milionu jiných příběhů, pouze zde je to podáno opravdu nudně. Dědeček se s rodinou mnoho let nestýkal, teď ji chce posmrtně dát dohromady. Rodina nechce zaplatit jeho pohřeb, jedné vnučce se ho zželí. Nakonec i jejímu otci a pohřeb zaplatí, ale nechce, aby o tom někdo věděl. Na vesnici jde všem o vodovod. A taky se tam pytlačí. Jsou tam ale i slušní lidé.
Nicméně nedojde k jedinému výraznému konfliktu. K žádné skutečné hádce, natož k ruční výměně názorů. Určité erotické zajímavosti dodává prvnímu dílu scéna, kdy si hlavní hrdinka (Lenka Zahradnická) odskočí za keřík, usedne na bobek a vesničané na ni střílí, protože se domnívají, že je kanec.
Pozoruhodné je věkové sladění hlavní hrdinky Zahradnické s jejím seriálovým otcem Robertem Jaškówem. Jí je 31, jemu 47, z čehož vyplývá, že Jašków byl za mlada, přesněji v pubertě, mimořádně čiperný. Jašków je nijaký. Zahradnická je aspoň krásná, ale působí zde jako spící panna. Je to škoda. Mohlo by být zajímavé sledovat ji v expresivních scénách.
Další herci – manželka starosty Ivana Andrlová, hospodská Dana Batulková, prosťáček Oldřich Hajlich, jako sup se chovající matka jednoho z dědiců Jana Krausová, kráska Malvína Pachlová, notář Václav Knop, dědicové Štěpán Benoni a Petr Buchta, intrikán Jiří Štrébl, lesák Tomáš Novotný, policista Viktor Dvořák, … – zvládají své party, v rámci nepovedeného scénáře, celkem slušně. Vzhledem k docela kvalitnímu režisérovi.
Evidentně se netočí na první dobrou jako v jiných televizních dílkách, ale tak na druhou dobrou. Nelze ovšem nechat scény herce natáčet třeba desetkrát, dvacetkrát… prostě tolikrát, až by to bylo dokonalé. Až by role zalezly hercům pod kůži. Ono by to asi bylo i zbytečné, díky „kvalitě“ scénáře.
Slovo „kretén“ se objevuje (ve druhém dílu) v projevech dam v souvislosti s muži vícekrát. Je zajímavé právě to, že ho používají dvě ženy. Scénárista pravděpodobně na jinou nadávku nepřišel, a tak charakterizoval více žen jedním slovem. Herci zhusta používají slovo „Aha“. To dnes zaznívá téměř z jakéhokoliv dílka v české produkci. Nepřišel jsem na to proč. Co čekat od dalších dílů? Plytké, natahované dialogy, pokud možno co nejméně děje.
Pravděpodobně nějaké ty „venkovské legrácky“. Lidé si budou dělat drobné schválnosti a prostý divák udělá: Haha. Divák, který absolvoval alespoň celé základní vzdělání, přestane být velmi brzo divákem tohoto seriálu, jestliže se k tomu vůbec kdy odhodlal. Ve druhém dílu začíná jakási reality show. Dědicové začínají bojovat jeden proti druhému, protože se rozděluje 30 milionů z dědictví jen mezi ty, kteří přežijí. Pardon, zůstanou.
Zároveň se na boj proti dědicům chystá vesnice, neboť jestliže z nich v domě po dědečkovi nevydrží nikdo, peníze získá obec a postaví za ně vodovod. Někdy, vlastně skoro stále, mám podezření, že vedoucí pracovníci českých televizí, kteří rozhodují o tom, co se bude natáčet, sice asi umějí anglicky, za to absolutně nechápou rozdíl mezi kvalitní tvorbou a tím, co znovu a znovu dávají vyrábět a předkládají svým divákům. Tedy špatné vycpávky mezi zahraničními pořady.