Minulý týden rozvířilo stojaté vody českého Internetu zjištění několika uživatelů, kteří zaznamenali blokování přístupu na vybrané webové stránky. Později se ukázalo, že Telefónica O2 se stejně jako předtím Vodafone a T-Mobile, rozhodla přistoupit ke kroku, na který část internetové veřejnosti reagovala značně podrážděně. Mluvíme o blokaci stránek, které údajně obsahují dětské porno. To se ale po Internetu šíří jinými distribučními kanály.
Někteří kritici se také obávají toho, že se filtrování a blokace přístupu může v budoucnu rozšířit i na další obsah. Proč se ale operátoři pouští do podobných opatření dobrovolně, když se na ně vzápětí od mnoha zákazníků sesype vlna kritiky? Probouzí se v operátorech společenská odpovědnost nebo je k zavedení „cenzury“ donutili legislativci? Uživatelům nezbývá než důvěřovat operátorům, že blokují pouze takový obsah, jehož blokaci veřejně deklarovali. Pokud ale mají pochybnosti, mohou využít služby Herdict, jejíž podstatou je monitorování dostupnosti konkrétních míst na Internetu z pohledu uživatelů.
Jiří Peterka: Stalo se: názorem stáda proti cenzuře Internetu
Na konci července vyšel na Aktuálně článek, který předpovídá českému internetovým obchodům špatné časy. Tedy alespoň některým. Zástupci internetových gigantů na českém trhu soudí, že e-shopů je u nás příliš mnoho a trh se musí do budoucna pročistit. Podle Jiřího Hlavenky to ale v žádném případě neznamená, že by český trh byl v oblasti e-shopů nasycen. Vidí například potenciál v oblasti prodeje obuvi, oděvů nebo zahraničních specialit.
Jiří Hlavenka: Horních deset tisíc internetových obchodů
Pokud jste na letošní dovolené pořídili pěkné fotky, můžete je zkusit nechat vydělávat. Na Internetu existuje velké množství fotobank. Některé z nich umožňují prodávat i jednotlivé fotografie a otvírají tak cestu pro rozvoj prodeje amatérských snímků. Klíčem k úspěchu je minimální technická výbava a především fotografický talent. Na rychlé „zbohatnutí“ prodejem fotografií na Internetu ale můžete zapomenout. Pravidelnějších příjmů se dočkáte až při portfóliu okolo dvou tisíc snímků v několika fotobankách.
Michal Černý: Jak vydělat na fotografiích (nejen) z dovolené
Když nedávno vyšel na Lupě rozhovor s Romanem Strejčkem, předsedou Ochranného svazu autorského, strhla se pod ním diskuse o autorském právu, prodeji a stahování hudby na Internetu. Jiří Donát se ve svém článku tentokrát zamýšlí nad tím, jakým směrem se bude koncept prodeje hudebních nahrávek prostřednictvím Internetu ubírat. Dochází k závěru, že individuálnímu kopírování hudby nelze zabránit a přirozeným důsledkem změny tedy bude stav, kdy bude hudba pro nekomerční použití zdarma. Prodávat se budou služby, které budou na hudbě a dalších autorských dílech postavené.
Jiří Donát: Za zboží se má platit. Jsou ale skladby zbožím?
Problémy v oblasti autorského práva se netýkají ale pouze jen hudby. Plné autorské ochrany požívají i texty a obrázky na webových stránkách na Internetu. Jak předejít situaci, že si někdo z vašeho webu „vypůjčí“ obsah a zveřejní jej v horším případě bez odkazu na původní zdroj? Efektivní a jednoduchá ochrana sice neexistuje, ale některá řešení, která „vykradačům“ znepříjemní práci, existují. Stejně tak jako služby, které umí ohlídat, kolik uživatelů si od vás text zkopírovalo.
Martin Malý: Stopujeme vlastní texty na cizí weby
Projekt Google Books vyvolává od svého vzniku rozporuplné reakce. Podobně jako u Google News jde o uživatelsky nesmírně praktickou službu a pro Google zase o velmi zajímavý komerční prostor, který s sebou přinesl pravděpodobně věčné právní tahanice mezi provozovatelem a nakladateli. Například před dvěma lety se v souvislosti s Google Books postaral o rozruch ředitel nakladatelství Macmillan Publishers, když na knižním veletrhu v New Yorku ze stánku Googlu ukradl dva notebooky. Chtěl tak prý demonstrativně protestovat proti skutečnosti, že Google skenuje knihy bez ohledu na to, jestli k tomu oprávněný držitel autorských práv dal či nedal výslovný souhlas.
Google sice nedávno dosáhl dohody s americkými organizacemi zastupujícími autory a vydavatele. Dohoda má ale celou řadu kritiků. Části zainteresovaných se nelíbí příliš vágně sestavená smlouva a ne zcela spravedlivý přístup ke všem vydavatelstvím a autorům. Jiným se nelíbí kolektivní vyjednávání a argumentují tím, že by s Google měl smlouvu svobodně podepsat každý autor. K dohodě se navíc bude ještě vyjadřovat soud. Pro Open Book Alliance, jejímiž členy jsou Microsoft, Yahoo a údajně i Amazon je dohoda nepřijatelná, protože prý pokřivuje tržní prostředí.
Michal Černý: Google Books: Knihovna v problémech?
Provozovatel sociální sítě Facebook hodlá narozdíl od ostatních firem v IT sektoru přijmout do konce roku až 450 nových zaměstnanců. Facebook chce využít současné ekonomické krize ve svůj prospěch a získat volné lidi, dokud je to ekonomicky výhodné. Konkurenční MySpace naopak již dříve oznámil propuštění až 420 zaměstananců.
Jiří Macich: Facebook chce využít krize a personálně posílit
Když nám skrze datovou schránku přijde datová zpráva, a v ní dokument od orgánu veřejné moci, měl by být opatřen tzv. uznávaným elektronickým podpisem. Jak se ale přesvědčíme o tom, že elektronický podpis na dokumentu je platný? Jak funguje ověřování elektronických podpisů a jak správně rozumět výsledkům takového ověření?
Jiří Peterka: Datové schránky: pracujeme s e-podpisy, I.
Spam představuje v současné době jeden z největších problémů Internetu. Není proto divu, že se čas od času objeví nápady, jak se s neskutečným množstvím nevyžádané pošty, vypořádat, resp. jak se vypořádat s těmi, kteří spam rozesílají. Minulý týden se v médiích objevily zprávy o americké iniciativě, která chce proti spamu bojovat zpoplatněním elektronické pošty. Ačkoli na první pohled by takové řešení v boji proti spammerům mohlo být úspěšné, ve skutečnosti bude takřka s jistotou zatraceno.
Vojtěch Bednář: Balada o placeném e-mailu
